Hard Reset

Verdikt
73

Tahle hra se trefila svým pojetím do doby, času a prostoru. Udělat totiž z obyčejného a jednoduchého pojetí přednost, to se jen tak nevidí.

Další informace

Výrobce: Flying Wild Hog
Vydání: 13. září 2011
Štítky: sci-fi, fps, kyberpunk, střílečka, akční

Pojem střílečka je z dnešního pohledu zprofanovaný. Udělat akční hru, kde se kymácí uprostřed monitoru nějaká bambitka, vůbec neznamená, že v daném titulu půjde hlavně o střelbu. Každý rozumný vývojář vám totiž řekne, že když už začne něco takového vytvářet, musí přinést něco svého, jiného a zvláštního, co hru žánrově „odliší“ od původních stříleček, i kdyby to objektivně nemělo mít na hratelnost žádný vliv. Tvůrci polské akční řežby Hard Reset si však s tímto postojem vůbec hlavu nelámali a ono to kupodivu zafungovalo.

Bez chyb, cukání a bez větších nápadů

Pravdou je, že produkovat takto jednoznačný titul, je značně riskantní. Vývojáři se tím automaticky vzdávají nejvyššího hodnocení, protože nic nového a zásadního na svět nepřivedou. Na druhou stranu po tom ani netouží. Hard Reset je v tom nejlepším světle velmi vydařená akční jízda, na které během prvních okamžiků poznáte, že je to typický old schoolový titul, jenž nabírá inspiraci v celé řadě starších her a ničím snad ani nechce ohromit.

Jde o obyčejné kosení nepřátel na pozadí stokrát použité příběhové synopse. A i když má Hard Reset pěknou, ale tuctovou grafiku, rozhodně neodpuzuje a nelze ji vůbec zatracovat. Celá ta hříčka dokáže prostě pobavit a odpustíte ji proto i řadu chybějících a pro dnešní hry tolik typických prvků, které do hry vývojáři zcela schválně nedali. Neměli na to možná chuť nebo spíše ambice.

Na druhou stranu ale pustili Hard Reset do světa bez chyb, takže se hraje hezky plynule, bez cukání a nutnosti stahovat všelijaké opravné patche, které od zábavy jen nechutně zdržují. Je to vlastně geniálně jednoduchá a koncepčně zastaralá hříčka, která však šlape na plný kotel a nabízí neskutečně zábavnou jízdu. A to se v dnešní době cení.

Houfy nepřátel, hodně zábavy

Ve hře nenajdete žádná drahá a složitá videa, vše jsou jen komiksově upravené obrázky s textovými bublinami, z nichž se dozvíte, že svět už dávno není, co býval. Naši planetu totálně zpustošily stroje, které mají jen jediný cíl, zlikvidovat lidstvo. Ó jak neoriginální. A díky za to.

Vy jste samozřejmě "ten" chlápek, co ho všude pošlou a musí plnit úkoly, které nejsou ničím jiným, než lacinou záminkou ke střelbě do všeho, co se hýbe. O nic složitého opravdu nejde. V horní části obrazovky svítí kurzorová šipka, jejíž význam pochopí i ten nejhloupější střelec. A nápověda, objevující se občas v podobě psaného textu, radí, jak jen to jde. Tady nejdou otevřít vrata, musíš přepnout tlačítko v jiném patře; chceš-li jít dál, tak na zdi rozstřílej červenou krabici a podobně.

Nic světoborného se v Hard Reset neodehrává, jen na vás v každé další zóně čekají houfy nepřátel – od malých a rychle se pohybujících robotů, až po mnohem tvrdší biomechanické potvory. Netřeba se jich však lekat, na hororovou atmosféru se zde rozhodně nehraje. Prostě jdete a střílíte. A když vyčistíte jednu zónu, objeví se další, velmi podobná té předchozí. Tvůrci Hard Reset se rozhodli jednat na rovinu. Jediným zádrhelem tak jsou samotní nepřátelé, kterých je opravdu požehnaně a zbraně, jaké k jejich likvidaci zvolíte. Systém vyzbrojování postavy není až tak zastaralý, ale i zde se o žádnou novinku nejedná.

Jednou za čas tak narazíte na checkpoint, což je vlastně takový větší počítač a u něj si můžete vybrat, samozřejmě za nasbírané body, nějaký ten upgrade a vylepšení. I když jsou některé stroje drsnější a není snadné je vyřadit z provozu (pro roboty se slovo zabít jaksi nehodí), rozhodně se nemusíte bát nedostatku nábojů a zdraví. Tyhle, tolik potřebné, propriety jsou k nalezení v, tolik typických, barelech, krabicích i kovových bednách a neustále vypadávají z právě eliminovaných nepřátel.

Občas dostanete trochu sofistikovanější úkol, než je bezduché střílení do škatulí u stropu, ale cíl cesty stejně napoví všudypřítomná šipka a velmi jednoduchá a účelná nápověda. Pochopíte tak, že máte zastřelit toho nabušeného a asi zmutovaného chlapáka, ale informace o tom, že jde o jakéhosi profesora, který byl kdysi na vaší straně, můžete s klidem považovat za irelevantní.

I přes jednotvárnost prostředí však dokonale zabírá atmosféra, která způsobuje jednoduchý efekt: tvůrcům leccos odpustíte a vlastně si celou rubačku bez nějakého trápení mozkových závitů vychutnáváte.

Prosté, ale účinné

Čím vlastně Hard Reset je? Záleží jen na úhlu pohledu. Pro někoho může jít o naprosto bezduchou a jednotvárnou střílečku bez sebemenšího nápadu, která sice vypadá docela hezky, ale je pořád stejná. Na druhou stranu však spousta hráčů může v této hříčce najít přesně to, čeho se jim ve většině moderních akčních her vůbec nedostává – právě onu jednoduchou a lineární akci, která si na nic nehraje a nepředstírá, že by mělo jít o něco většího a hlubokomyslnějšího.

V porovnání s moderní tvorbou v rámci akčního žánru představuje Hard Reset solidně odvedenou práci, která však osloví hlavně milovníky starých pořádků. Je třeba říci, že na tom není nic špatného, a jako obyčejná střílečka se Hard Reset opravdu nemá zač stydět.

Přesto to Hard Reset nebude mít před komunitou vyznavačů first person akcí snadné. Zda hru pošlete po deseti minutách do propadliště dějin nebo vytrváte až do úplného konce bez nějaké závažnější výtky, bude záležet na mnoha faktorech, třeba momentální náladě a chuti po něčem oddychovém.