Gravity Guy

Verdikt
76

I když je Gravity Guy obyčejnou endless runner záležitostí, zajímavá stylizace a především světový multiplayer z ní dělají velmi povedenou hru.

Další informace

Výrobce: Miniclip.com
Vydání: 8. prosince 2010
Štítky: platby uvnitř hry, plošinovka, endless runner, mobilní hry, více hráčů u jednoho zařízení

O většině věcí v našem životě lze prohlásit, že už jsme je někde předtím viděli. Beze zbytku to platí i pro herní náplň Gravity Guy, ovšem její tvůrci dokázali klasickou formuli nekonečného běhání rozšířit o několik zdařilých nápadů tak, že působí opravdu svěže.

Navzdory skutečnosti, že se herně jedná o skutečně jednoduchý titul, disponuje Gravity Guy i jakýmsi úvodem do zdejšího světa. Stejnojmenný hlavní hrdina zkraje hry uprchne z futuristického vězení a nezbývá mu než se před svými pronásledovateli z řad robotů dát na zběsilý úprk. 


Gravity Guy je sice rychlík, nicméně neúnavní policisté s ním dokáží držet krok, tudíž se musí vyvarovat jakéhokoliv zaváhání, jinak by měl okamžitě namířeno zpět za mříže. Naštěstí má hráč k dispozici šikovný trik, vyplývající už z názvu, a to možnost pouhým ťuknutím prstu změnit gravitaci. Praxe tedy vypadá tak, že během frenetického běhu napříč úrovní neustále oscilujete mezi podlahou a stropem, překonáváte mezery a vyhýbáte se neustále důmyslnějším překážkám.

Třebaže ústřední nápad není ve videoherním světě nijak originální, hra svou jednoduchou premisou i výborným designem prostředí baví. A zatímco ozvláštnění ve formě honičky s roboty představuje k základu vcelku zajímavou nadstavbu, zřejmě největší novinku obstarávají segmenty hry, kdy dojde na obrovské zrychlení tempa a divokou překážkovou jízdu. Podobné momenty sice slouží hře k vyšší variabilitě, současně však má tahle mince i druhou, negativní stránku věci. Velmi obtížně se v nich na cokoliv reaguje a výsledkem je tak herní metoda pokus omyl i chvíle neobyčejné frustrace.

Gravity Guy má nicméně prostředky tomu, aby svou občasnou rozpačitost hravě zakryl. O skvělém návrhu úrovní už řeč byla, důležité je také připomenout, že ony lokace jsou i pěkně ztvárněné, prostým, ale funkčním způsobem a podkreslené trefnou, údernou elektro-hudbou jako dělanou pro šílené gravitační skopičiny. Stejně tak potěší, že vedle základního módu se lze ponořit i do režimu Endless, v němž jde prostě o to doběhnout co nejdále.


Pravým králem celé hry je nicméně režim více hráčů. Na mobilních zařízeních jsme si už navykli na možnost měřit se se svými soupeři online jako na velkých platformách, Gravity Guy ale obrací a vrací se zpátky ke kořenům. Umožňuje až čtveřici osob sejít se kolem jednoho zařízení. Každý z nich potom v jednom rohu obrazovky ovládá svoji postavu a snaží se získávat body tím, že vydrží na dráze déle než jeho soupeři. Je to právě multiplayer, který dává vzniknout neuvěřitelně komickým situacím a v kterém lze bez mrknutí oka utopit dlouhé hodiny prvotřídní zábavy. 

Gravity Guy tak po sečtení a podtržení z hodnocení vychází jako endless runner titul s pár nedotaženými nápady, ale také skvělou prezentací a výtečným multiplayerem ze staré školy, jež by sám zvládl utáhnout celou hru. I kdyby to měl být ten jediný důvod proč hru zkusit, stojí to stokrát za to. Tak dobrý je.