Grand Theft Auto V (PC verze)

Verdikt
93

Grand Theft Auto V je v PC verzi tou nejnašlapanější verzí epického kriminálního dobrodružství. Skvělá optimalizace a patřičně přizpůsobené ovládání dokazují, že kvalitní konverze ještě nevymřely.

Další informace

Výrobce: Rockstar Games
Vydání: 14. dubna 2015
Štítky: gta, auta, otevřený svět, akční, rpg

Co byste rádi slyšeli? Že jsme se tedy konečně dočkali? A že naše herní PC konečně ukazují, jak krásně může GTA vypadat, navíc v hladkých 60 snímcích za vteřinu? Odpověď na předchozí otázky zní ano, i když samozřejmě záleží na výkonu vašeho stroje. Hlavně se ale ukazuje, jak zodpovědně se vývojáři postavili k PC konverzi téhle kontroverzní kriminálky.

Hodný, zlý a ošklivý

O pátém „gétéáčku“ už byly popsány stohy papíru skutečného či virtuálního, a pokud jste poslední dva roky netrávili hibernací někde v jeskyni, pravděpodobně je vám známé hlavní trio postav: Michael s krizí středního věku, na ulici vychovaný automobilový kouzelník Franklin a vyšinutý psychopat Trevor. V průběhu příjemně rozmanité kampaně se tihle tři nesourodí ubožáci dají postupně dohromady a naplánují zločin století.

Je nesmírně zajímavé, jak každé GTA řešilo trochu jiný problém. Zatímco třeba Vice City drnkalo spíš na strunu klasických gangsterek s Al Pacinem, čtvrté GTA si rýplo do problematiky východních imigrantů. A pátý díl ukazuje zbořený americký sen neschopného otce, život menšin i svět ovládaný lacinými masmédii a sociálními sítěmi. To vše s typickým nadhledem a neustálými narážkami na pohlavní orgány. Klasika.

Poctivá konverze

K velké nelibosti skalních fanoušků a hráčů obecně došlo několikrát k odsunu data vydání PC verze. Co naplat, GTA je neuvěřitelně rozsáhlá hra a pozornost k těm nejtitěrnějším detailům je mnohdy zarážející. Rockstar zkrátka nechtěl nic ponechat náhodě - než aby zopakoval fiasko čtvrtého dílu, raději ještě pár měsíců výsledek ladil. Pozitivní je, že se čekání vyplatilo.

Grand Theft Auto V vypadá  skvěle už na konzolích – zvlášť na PlayStation 4, kde se vývojářům podařilo z krabice za sotva deset tisíc korun vytáhnout skutečně impresivní vizuální prezentaci. Daní za to byl samozřejmě nízký framerate (30 fps), který se navíc v některých oblastech propadal ještě o ždibec níže. Následné updaty však ledacos opravily.

Příjemné je, že pokud máte dostatečně výkonnou (tj. drahou) mašinu, necháte PS4 daleko za sebou. Ale překvapivě ne tak daleko, jak byste si možná mysleli. Jasně, jestli patříte mezi hrstku lidí s 4k monitorem a máte i grafiku na úrovni GeForce 980 GTX, 980Ti či rovnou Titan X, pak se před vámi otevře nebývale krásný svět. Jenže co hráči s normálními počítači?

Abyste „porazili“ PS4, bude vám stačit grafická karta typu Radeon 280X a jí podobné, přičemž platí, že čím více videopaměti, tím lépe.

Spousta možností

Grand Theft Auto V nabízí na poměry konverze velmi široké možnosti nastavení včetně dobře známého ukazatele využití grafické paměti. Sice ho můžete ignorovat a naštelovat všechno na max, připravte se ale na to, že nejspíš uvidíte modrou smrt. A pokud ne, počet snímků za vteřinu vás velmi rychle donutí detaily snížit.

Největší žrout paměti je pochopitelně zvolené rozlišení, avšak na mainstreamových grafických kartách by hraní ve FullHD rozlišení nemělo činit nejmenší problém. Radeon 280X byl schopný hru utáhnout i na vysoké až ultra detaily při rozlišení 1440p, přičemž počet snímků za vteřinu se většinou pohyboval mezi 55-60 (s vypnutým anti-aliasingem).

Jakmile jsme ale přepnuli na 4k, spadnul framerate lehce pod hodnotu 30, a při jízdě městem se už objevovalo i drobné zadrhávání. Nabízela se tedy možnost snížit některé z mnoha grafických nastavení – voleb je mnoho a zkoumat, která z nich má největší vliv, je dost zdlouhavé, protože je často vyžadován restart celé hry.

Nakonec se ukázalo, že poměrně drsný zabiják výkonu je položka Post FX. Jedná se o sadu filtrů jako hloubka ostrosti, barevná korekce a další. Rozdíl mezi nastavením Normal a Ultra vám může přinést klidně i 10 fps, na druhou stranu dopad na vizuální kvalitu je zřetelný. Mimo město si pak ještě vaše grafická karta užije s vykreslováním bohaté flóry. Mezi nastavením Normal a Ultra může být občas rozdíl taktéž kolem 10 fps. Záleží však hodně na konkrétní lokalitě. Naopak třeba teselace, a překvapivě ani nastavení kvality textur, počet snímků za vteřinu výrazně neovlivnily.

Po snížení některých detailů je tedy i Radeon 280X schopný relativně slušně utáhnout 4k rozlišení na vysoké detaily, i když samozřejmě ne při 60 fps. Klobouk dolů. Srovnáme-li vizuální prezentaci obecně, lze říci, že na nejnižší detaily bude GTA V vypadat zhruba jako PS3 verze (samozřejmě ale s vyšším rozlišením), při nastavení High a Very High je kvalita grafiky na úrovni PlayStation 4 verze a cokoliv výš je pak samozřejmě ještě lepší.

Lehce nekonzistentní

Hry s otevřeným světem mohou jen sotva konkurovat filmově střiženým koridorovkám. Pokud byste chtěli mít každý kout vymodelovaný do nejmenšího detailu, budete potřebovat armádu grafiků. A vykreslení všech těch drobností bude zabiják prakticky jakéhokoliv hardwaru. I když tedy v GTA V zažijete řadu fascinujících momentů, kdy nezbude nic jiného, než vytasit in-game mobil a pořizovat jednu fotku západu slunce za druhou, najdou se i slabší místa.

V první řadě postavy stále působí poněkud voskově a mrtvolně, i když mají příkladně zpracované vrásky, vlasy a další detaily - bavíme se navíc o hlavních příběhových postavách, protože chodci na ulicích jsou zpracovaní ještě o dvě třídy hůře. Jindy zase budete obdivovat automat na sladkosti, kde každý pytlík má detailní texturu s logem i obrázky, jenže vedle stojí reklamní banner v rozlišení z doby PlayStation 2. Pravda, nestává se to často, a navíc musíte být opravdový hnidopich, abyste zkoumali každý pixel.

Grand Theft Auto V zkrátka mnohem lépe funguje jako olejomalba na plátně. Je potřeba hru vnímat jako celistvý obraz: množství objektů na scéně je úžasné a nasvícení, stíny a obrazové filtry skvěle dokreslují výsledný dojem. A ano, můžete strávit celé odpoledne tím, že budete žasnout na detaily popraskané silnice či rozježděné venkovské cesty nebo budete sledovat, jak se při startování auta realisticky rozsvěcují kontrolky na palubní desce.

Množství péče, kterou tvůrci hře věnovali, hraničí v určitých momentech s naprostým šílenstvím. Často je vám skoro až líto, že některé skutečně vypiplané lokality nemají s příběhem nic společného a slouží „jen“ pro dokreslení celkového vjemu dioráma, kterému se říká San Andreas.

Jde to i bez gamepadu

Většinou platí, že konzolové konverze je automaticky lepší hrát s gamepadem. Jinak je to o nervy. Ale kdepak GTA V! Kombo klávesnice a myš tady funguje skvěle, byť si člověk občas připadá trošku jako pavouk. Podstatné však je, že rozložení kláves přejde poměrně rychle do krve a co úplně nefunguje, lze doladit. Navíc se i rychlé automobily ovládají na klávesnici velmi slušně.

Funkčnost myši lze nastavovat dle nejrůznějších situací: jestli sedíte v autě, v helikoptéře, na kole nebo třeba v ponorce. Chcete myší ovládat kameru nebo samotný dopravní prostředek? A má se kamera automaticky centrovat? A ano, když je řeč o kameře, je tu samozřejmě i možnost nastavit FOV, tedy zorné pole.

Stejně jako verze pro PS4 a Xbox One obsahuje počítačový port možnost hrát celou hru v pohledu z první osoby. Že to z GTA dělá výrazně odlišný zážitek, asi není potřeba zdůrazňovat.

Kamera, klapka, krveprolití!

Důležitou novinkou v PC verzi Grand Theft Auto V je ale Rockstar Editor. Už po vydání GTA IV zaplavila YouTube řada šílených videí, kde se náruživí hráči předháněli v tom, kdo dokáže vyseknout ten nejzběsilejší skok nebo naopak rozpoutat co nejbrutálnější masakr. V souvislosti s GTA V se bude situace opakovat díky překvapivě komplexnímu editoru nahraných klipů. Je tu samozřejmě možnost přidávat nahrané klipy na časovou osu, měnit úhly kamery i obrazové filtry a přidávat texty či hudbu (pouze songy ze hry).

Ultimátní edice?

Takže jsme se konečně dočkali. Nejlépe vypadající, nejlépe odladěné, nejplynulejší a navíc vybavené video editorem: takové je Grand Theft Auto V ve verzi pro PC. Vizuální kvalita a plynulost je samozřejmě hodně závislá na vašem počítači, ovšem pokud na to máte, není co řešit. Grafická nastavení nejsou ve hře jen pro parádu, ale mají reálný vliv na výkon. Ovládání pomocí klávesnice a myši funguje výborně a samozřejmě zde jsou i oblíbené multiplayerové skopičiny: variace na deathmatch, závody i náročné Heist mise.

Rockstar každopádně dokázal hráčům dvě věci: že když se chce, tak je možné vydat propracovanou a odladěnou konverzi, a že se konzolové verze nemají za co stydět. Samozřejmě, když hru zapnete na počítačové sestavě za čtyřicet tisíc, bude logicky vypadat znatelně lépe. A přesně to jsme všichni chtěli.