Goodgame Empire

Ničím, co byste ještě neviděli. Pokud jste alespoň jednou v životě hráli libovolnou bezplatnou strategii v prohlížeči, budete ve světě Goodgame Empire okamžitě jako doma. Ve hře vylepšujete svůj hrad stavbou a upgradováním budov, což samozřejmě trvá čím dál tím déle. Brzy dojde i na obligátní žonglování mezi produkcí surovin a jejich spotřebou, je třeba si hlídat úrovně jídla, aby vám armáda nepomřela hlady, citlivě volit mezi vylepšováním dřevorubců a kamenolomů a například rozšířením hradu a podobně.

Jakmile se přesunete na mapu světa, jistě vám též bude ihned jasné, která bije. Krajina je poseta hrady ostatních hráčů a v nemenší míře i počítačem generovanými sídly loupeživých baronů či nomádů. Následuje tradiční trénink armády, jejich posílání na cíl, špionáže a tak dále.

Za zmínku stojí vcelku originální dobývací systém, který zohledňuje sílu hradeb, počet vojáků, vybavení velitele a také cílení zteče - útočit totiž můžete středem, ale třebas i po křídlech. Za veškeré boje a aktivity dostáváte odměny v podobě různých pokladnic a truhel. Právě v tomto bodě je třeba německým vývojářům vyseknout poklonu - umění mrkve na klacku zvládají na jedničku.

Hra by tak slibovala vcelku příjemnou a uvolněnou zábavu, kdy nikam nespěcháte a necháte se spíše unášet líným tempem středověké idylky. Bohužel i v případě Goodgame Empire ale přichází na řadu dosti invazivní implementace free-to-play modelu, kdy vám hra rubíny za reálné peníze vnucuje doslova na každém kroku. Za drahé kamení si přitom nekupujete jen symbolické výhody, ale například i plošné vylepšení svých vojáků, rychlejší stavbu a tak podobně. Hra tedy páchne oním nepříjemným potenciálem proměny v soutěž v naditosti peněženek, a to na zábavě prostě nepřidá.