Gear.Club Unlimited

Eden Games neměli s Gear.Club Unlimited zas tak náročný úkol. Jakožto vůbec první reálně pojaté závody na Switchi se nemuseli nijak zvlášť předvádět. Nedočkaví závodníci skočí po takovém čekání po čemkoliv, co má čtyři kola, rozpoznatelné tvary a dobře známou trojcípou hvězdu nad chladičem. Jenže si tu absenci konkurence vzali tvůrci až moc k srdci a možná by ve výsledku bylo lepší, kdybychom si na nějaké pořádné závody počkali ještě pár měsíců.

V čem tedy tkví problém? Naštěstí není ukrytý pod haldou beden padajících z nebes, které obdaří váš vůz novými turbodmychadly, jako tomu je v případě zpackané Need for Speed: Payback. Kdo si libuje v mikrotransakcích, toho Gear.Club Unlimited zklame, protože za hru jednou zaplatíte a máte jí kompletní se vším všudy. Jenže co za své peníze vlastně dostanete? Popravdě, rozpačitý port skvělé mobilní hry. Jenže prvky, které jsou skvělé na mobilu, na konzoli už tak úžasné nejsou.

Obsahové serpentýny

Naštěstí se nejedná o úplný port jedna ku jedné. Původní Gear.Club (bez přívlastku Unlimited) je free-to-play a obsahuje tedy mikrotransakce. Je také ošklivější, i když Switch verze se rovněž nedá nazvat zrovna krasavicí. Ale zbytek hry, tedy její náplň, je v podstatě totožná. To znamená, že závodů je tu opravdu přehršel. Na obrovské mapě se vám postupně odemykají jednotlivé šampionáty, které dohromady čítají přes 400 závodů.

Jenže z nějakého (licenčního) důvodu je toto obrovské číslo vyváženo poměrně chabým vozovým parkem. Celkem můžete řídit 32 různých vozidel pod křídly 16 známých značek. Jsou tu zástupci od BMW, Fordu, Mercedesu, najde se tu jedno Pagani i Bugatti, zatímco Porsche je zde nahrazeno společností RUF. Počet vozidel jako takový se však ani zdaleka neblíží současné konkurenci, a co hůř, je rozdělen do závodních kategorií, kde jsou každé přiřazená 3–4 žihadla. V závodech se tak logicky mezi osmi účastníky opakují ti samí krasavci.

Lesk a bída

A když už je řeč o krasavcích, musíme se na moment zastavit u audiovizuální stránky. Asi vás ani moc nepřekvapí, že port mobilní hry není tak oslnivý jako hry původně vyvíjené pro Switch. Samotným autům není co vytknout. Tedy alespoň ne v handheldovém modu. Není to sice Forza 7, Gran Turismo Sport ani Project Cars 2, ale na poměry Switche je i na takový Ford Focus radost pohledět.

Co už ale taková radost není, je všechno ostatní. Když se soustředíte na závod, tak si toho pravděpodobně nevšimnete, ale jakmile si necháte vzít volant z ruky třeba vlivem neomezeného přetáčení času zpět nebo čelní srážkou se zdí, všimnete si vážně nepěkných kulis staveb, rostlin, skal a prostě všeho kolem cesty. Nepatříme přitom k těm, kteří se neobejdou bez maximálního nastavení ve 4K zobrazení, ale Gear.Club Unlimited na grafice vážně trpí kvůli svým mobilním kořenům.

Rovněž nepočítejte s jakoukoliv známkou poškození. Vaše auto je prostě angličák, se kterým nehne naprosto nic. Ani s jeho lakem. Zvuky pak nikoho nenadchnou. Bezpečně rozpoznáte jednotlivá auta od sebe, ale třeba takový Ford Mustang vám svým typickým burácením zrovna radost neudělá.

Nedotáčivá přetáčivost

Tak si to zatím shrňme. Nevypadá moc dobře, zní poměrně obyčejně, vozidla nejdou poškodit a moc jich na výběr není. Jediné světlo tak září z množství závodů, které se na první pohled neopakují, ale při takovém množství se stejným kulisám vyhnout nemůžete. Mezi klady nepatří ani poloha kamery, která je buď na kapotě, nebo nepříjemně blízko za vozidlem. Jen tyto dvě volby. Rovněž skladba závodů trpí chudobou. Buď se proháníte 2–3 kola po okruhu, či jedete z A do B v doprovodu soupeřů nebo sami na čas. Příjemnou obměnou jsou tak jen takzvaná Rally. Ale nejásejte, protože se jedná jen o více uklouzané okruhy.

Ale někde se snad nějaké světlo musí objevit. Už si asi kladete otázku, jak je na tom jízdní model. Ale ani tady bohužel nepřichází pění ód. Hra jakoby chtěla být Need for Speed snažící se dostat do stavu Forza Motorsport. Ale místo toho, aby z jízdy vzešel uspokojivý požitek à la Forza Horizon 3, dostanete nerozhodné utrpení. Všem vozidlům se zprvu do zatáčky moc nechce, ale když páčku podržíte až moc dlouho v poloze zatáčení, vozidlo se v mžiku začne přetáčet a narve to do vnitřních svodidel.

V opačném případě se snažíte vyrovnávat tento nechtěný pohyb a skončíte ve svodidlech na druhé straně. Dotyk svodidel vás navíc penalizuje chvilkovým snížením výkonu, dokud se od nich neodlepíte. Jenže vaše nechybující soupeře už jen tak nedoženete. Pokud si tedy nenecháte pomoct.

Děkuji za pomoc, hro

Ale k nějakým těm kladům se přeci jen dostaneme. Například herní nastavení si zaslouží vztyčený palec. To není sarkasmus. V základu si můžete navolit jednu z klasických obtížností, které udávají rychlost vašich protivníků (něco jako agresivitu zde nečekejte, AI jedou jen slepě za nosem, neberouce na vás jakékoliv ohledy). K tomu si můžete zapnout vodící čáru s barevným indikováním zrychlování a brzdění.

Vedle toho jsou zde i několik asistentů. Ti mají opět tři hotová nastavení (nováček, normální, expert), ale můžete si i sami navolit, z kolika procent vám má hra pomáhat při brzdění, jak moc vás pošle do smyku a dokonce za vás může i převzít řízení. Zkušené závodníky to nijak zvlášť nenadchne, ti pravděpodobně vše vypnou. Ale znamená to, že za volant Gear.Club Unlimited může usednout opravdu každý, zkušený i nezkušený, a po chvilce posouvání hejblátky nalezne jemu vyhovující obtížnost.

Mezi klady ještě zařadíme prvky přejaté z mobilů. Čtete správně. Možná se to nezdá, ale achievementy za kdejakou prkotinu (smykovat tolik a tolik kilometrů, ani jednou nenabourat…), které vás odmění menšími obnosy peněz, jsou příjemným tahounem v kampani, stejně jako pevně dané mise (kup tři auta této třídy). Peníze se pak nehodí jen k nákupu nových aut, ale i k jejich tuningu. A tuning je rovněž velkou částí hry, díky bohu tou lepší.

Má garáž, můj hrad

Tuning vozidel neprobíhá úplně běžným způsobem jako v jiných hrách. Nezajedete do garáže a neprojíždíte jednotlivé kategorie. Vy si svou garáž tvoříte. Jak postupujete „kariérou“, odemykáte si nová tuningová stanoviště, která si vlastnoručně rozmístíte po své garáži. Každé stanoviště jde dále vylepšit a umožní tak tuning pokročilých dílů. Tuníte kola, podvozek, převodovku, motor, snižujete váhu, připravujete auto na rally, měníte barvu a samozřejmě i části karoserie.

Přesto nečekejte tuningové orgie. Každý vůz má na výběr jen pár dílů, ty mechanické jsou vyloženě jen jednosměrným stromem s rostoucím výkonem, zatímco těch vizuálních je na výběr pár, ale samy o sobě nabízejí ještě několik variant (rozmístění výdechů na zvolené kapotě apod.) A tunit nemusíte jen vozidla. Do své garáže můžete vrazit kávovar, do kouta květinu, do obývací místnosti herní automat, vedle výstavní podstavec na váš vytuněný McLaren a časem se třeba přestěhujete i do hezčích prostor.

Smutná cílová rovinka

Závody jsou až zbytečně krátké, málokdy trvají déle než minutu. Samotnou kapitolou je multiplayer. Ten onlinový je v podstatě jen o předhánění se v co nejrychleji zajetém čase na pro ten den zvolené trati (ano, závody tělo na tělo se nekonají). Je sice skvělé, že Gear.Club Unlimited nabízí split screen až pro čtyři hráče, ale to už Switch neutáhne nejlíp a vše proto vypadá ještě ošklivěji. Hra navíc trpí bugy – vypadávají zvuky motorů (Ford Mustang jako elektromobil, to je sen každého ekologa), nesmyslně rychlí protivníci a hra nám dokonce několikrát neuznala průjezd cílovou čarou.

Gear.Club je vážně výborná závodní hra, Gear.Club Unlimited nikoliv. Z mobilní konverze takovýchto rozměrů asi ani nemohlo vzniknout nic moc lepšího, když se tvůrci rozhodli nezasahovat do základů. Pořád však platí, že se jedná o jediné momentálně dostupné autentické závody na Switch a o dalších zatím není ani vidu ani slechu.

Pokud tedy potřebujete ukojit svého malého závodníka, v Gear.Club Unlimited naleznete hodiny a hodiny závodů s licencovanými vozidly, která můžete dále tunit. Jen od toho nemůžete čekat nic jiného než port mobilní hry. Vypadá tak, hraje se tak. Jako casual záležitost do MHD poslouží na ukrácení času dobře. Jako hlavní náplň večera bychom hledali něco jiného. Bohužel.