Gas Guzzlers Extreme
Staronové, ale přece zábavné a svěží! Gas Guzzlers Extreme tankuje Super a při druhém pokusu o získání motoristova srdce rozdává hrsti vyšperkované zábavy. Fandové akčního ježdění a výbuchů si zde přijdou na své.
Kdo maže, ten jede, a kdo podvádí, tak... vede! Že takové pořekadlo na závodní dráze neplatí? Gas Guzzlers tvrdí opak. Tahle závodní arkáda, co se ve vypulírovaném balení s přídomkem Extreme konečně objevuje i na Steamu, záškodnictví přímo zbožňuje. A staví na něm hratelnost, jakou nutno vychválit do nebe.
Jako by žánr dočista ignoroval varování z loňska a mainstreamová studia doufala, že Extreme stejně jako původní Combat Carnage nebude žádnou hrozbou a masy hráčů zůstanou věrny závodnímu průměru. Jenže situace se pod tíhou faktů změnila. Pokud první Gas Guzzlers zůstalo davem nepovšimnuto, současná verze dokazuje, že to nebylo kvůli údajné nekvalitě.
Gas Guzzlers Extreme jsou tak trochu „jiné“ závody. Autům v nich nedochází benzin, ale spíš munice a místo předjíždějících manévrů se tu šoféři z dráhy prostě sestřelují. Motorističtí bohové museli být šílení, když dopustili tohle inferno.
Detonace, blesky, kouř a škodolibá radost z ohořelých spoďárů vedoucího jezdce - právě to je ta výbušná směs zábavy a adrenalinu, díky které Gas Guzzlers opět zvysoka kašle na obligátní drifty, líbání městských svodidel a probourávání výloh. Tahle arkáda je prostě jiná. Je svá a lepší.
Šílení motorističtí bohové
Řidičské naschvály. To je to, co z Gas Guzzlers dělá hit. Řekněme, že nadávka „ty prase jedno“ se v téhle hře opravdu nepoužívá, protože byste ji řvali tak často, že by ztratila význam. V několika soutěžních módech totiž existuje jen jeden zaručený návod, jak na trati uspět - být ještě větší čuně než ostatní. Proto za sebou rozhazujete bomby, miny, rozléváte olej, kouříte a své pastičky kladete přesně podle instrukcí radaru pod zadním nárazníkem.
Guzzlers je kouzelná v tom, že všechno, co způsobujete soupeřům, používají také oni proti vám. A ještě něco. Pokud se s minou či rozkošně olejnatým barelem netrefíte, zákon okruhové schválností způsobí, že o kolo dál uklouznete po vlastní podlosti. Dovedete si představit originálnější zábavu?
Navíc to jakýmsi programátorským zázrakem bezproblémově funguje a drží pohromadě. Hra se nikdy nezvrhne v totální jatka, kdy by se cíle opravdu žádný ze závodníků nedožil a zároveň je hra prosta hluchých chvilek. Tomu se říká úder přímo na solar! Vyvážené hratelnosti pomáhá jednak citlivé respawnování různých obranných i útočných powerupů, a také a přítomnost takzvaných útočných zón. Objevují se v určitých pasážích tratě a nechávají promluvit palné zbraně. PALNÉ ZBRANĚ!
Řidiči, útok!
Zjednodušeně se dá říct, že v Gas Guzzlers si na auta připevňujete místo lyžařských rakví kanóny, abyste do rakví posílali soupeře. V mnohém je vlastně tato závodní šílenost klasickou 3D akcí. Navíc s opravdu rozšafnou sbírkou vymyšlených zbraní. Levelovacím systémem se v dvanáctihodinové kampani postupně propracujete k mnoha štěkajícím monstrům.
Začnete čímsi na bázi brokovnice a přes kulomety, minomety a rakeťáky se propracujete až k malým nukleárním hrůzám. Věřte, že metač uranových bobků je vždycky lepší mít na vlastní střeše, než se jím nechat lechtat zezadu.
Chyť mě, ty to dokážeš
I akční catch-up ve hře funguje naprosto přirozeně a ladně. Pouze v závěrečných fázích kampaně se začne zdát, že ti nejlepší závodníci už jezdí opravdu jako přes kopírák. Respektive, že umělá inteligence svištěla na špici naprosto identicky, což byl vcelku zřetelný rozdíl oproti prvnímu dílu. Tam bylo peklo dostat se přes obtížné úvodní tratě a výzvy. Tentokrát je ale hra drsná až v samotném závěru.
Nás mnogo
Takže krom toho, že je Extreme bez jakýchkoliv technických obtíží a přibralo hlavně na obsahu. S auty a tratěmi se to má tak. Většinu už jste mohli vidět v prvním díle, ale vozový park se o jednotlivé kusy drobně rozšířil v rámci každé závodní třídy a tratě zase vznikly natažením nových silnic ve starých tématických prostředích. Zatímco minule se tedy v kouzelné zimě jely dejme tomu dva závody, dnes jsou to čtyři.
Pro hráče, kteří si k doutnajícím vrakům čichli poprvé, je ale Gas Guzzlers přímo jezdeckou nirvánou. Řekněme, že na těch čtyřicet tratí, osm arén, sedm tématických prostředí a bohatý tuning by se muselo složit hned několik dílů Need for Speed...
Jelita si dala sraz
I herních módů je plná nádrž. Některé, ačkoliv se objevují i v kampani, se však hodí vyloženě jen do multiplayeru. A ten je exkluzivní. Kdybyste si měli Gas Guzzlers koupit už jenom kvůli hře více hráčů, neprohloupíte. Multiplayer ukazuje, co všechno je dnes v závodním žánru možné a co nikdo jiný raději ani nezkouší.
S plápolající vlajkou na střeše (mód Capture the Flag) si budete připadat jako kdysi v Unreal Tournament. Možná za to může i ukradnutý hlas komentátora a jeho slovníku. Vždycky když začne počítat „double kill, multikill, godlike“, ztratíte se ve víru nostalgie.
Tak pánové, ruce na deky... ehm, tedy na volanty a jedeme! Jestli tahle arkáda má nějaké chyby, tak je to snad jen nepřehledný strom kariéry. Kdo kupuje Gas Guzzlers přes díl Extreme prvně, nechť si k závěrečnému hodnocení přidá klidně ještě deset procent.