From Dust

V prvé řadě nejde o božskou strategii, respektive nejde vůbec strategii. Hratelnost má mnohem blíže k logickým hrám typu The Incredible Machine nebo Lemmings, ovšem s tím rozdílem, že jako hráč nemáte v rukou zdaleka všechno. Spíše než jako bůh se budete cítit jako zoufalý bojovník proti rozmarům přírody a v některých chvílích budete propadat zoufalství z toho, jak se váš malý svět bortí a vy proti nemilosrdným živlům nezmůžete vůbec nic.

Je to strategie, není to strategie...

Podobnost From Dust se strategickými hrami je čistě vizuální. Na svět se díváte z ptačí perspektivy, ovládáte jen kurzor a v každém z dvanácti levelů musíte vybudovat určitý počet vesnic. O své vesničany se ale nestaráte, neřešíte jejich problémy a nehrajete roli zlé nebo dobré síly. Spíše je pouze popostrkujete na cestě k poznání znalostí jejich předků, kteří dokázali osídlit i ty nejméně pohostinné kouty světa.

S (takřka) každou vesnicí vybudovanou kolem prastarého totemu získáváte jedno kouzlo, které můžete využít ke zpřístupnění cesty k dalším totemům, případně na místa, kde mohou načerpat další vědomosti svých předků. Chahi sází na poetické ztvárnění těchto znalostí pomocí rituálních tanců, které vaši vesničané spustí například ve chvílích, kdy se na ně žene vlna tsunami. Když se pak díváte na obrovskou masu vody, která obklopuje tančící vesnici chráněnou neviditelnou stěnou, neubráníte se určitému dojetí.

From Dust hraje na emoce a dokáže je nabudit vizuální a zvukovou hostinou, která těžko hledá konkurenci. Fantasticky působí i zpracování kouzel - stavění obřích hrází, "zgelovatění" vodních ploch nebo okamžité uhašení požárů je časově omezené, ale poskytne vám možnosti, které se v tomto případě skutečně blíží těm božským. Trochu přízemnější je pak možnost ovlivňovat chování živlů pomocí přesazování tří druhů stromů - jeden způsobuje požáry, druhý je hasí vodou a třetí při kontaktu s teplem vybuchuje.

Pravidla jsou od toho, aby se dodržovala

Jak už bylo řečeno, ve From Dust nejste bohem. Hra sama vaší roli nazývá "dechem boha", a tím poměrně jasně vymezuje vaše herní možnosti. Základem jsou úpravy terénu, kdy můžete odkudkoliv z mapy nasát hlínu, vodu nebo lávu a přenést ji někam jinam. Můžete tak budovat hráze, rozšiřovat prostor pro stromy, odklánět vodní toky nebo vysoušet jezera. Možnosti tedy nejsou malé, ale vždy jsou omezeny základními pravidly hry, které From Dust dodržuje naprosto úzkostlivě.

Hlavní roli hraje příroda a fyzikální zákony. Když někde teče řeka, můžete jí odklonit jinam, případně ji přehradit a udělat umělou nádrž (viz video). Ta však bez odtoku dlouho nevydrží a přeteče. Například - v jedné z úrovní postavíte vesnici kousek od malého jezírka, do kterého vtékala z nedaleké sopky lávka. Pro jistotu kolem vody postavíte menší hráz a jdete se věnovat jiným věcem.

Zhruba po čtvrt hodině patlání se s budováním dalších vesnic vás řev vesničanů upozorní na to, že je něco špatně. Když se podíváte na svou první vesnici, je vyplavená - do jezírka totiž nateklo tolik lávy, že se jeho hladina zvedla a vaše ubohoučká hráz nevydržela. Nad všemi zásahy, které do krajiny provedete, musíte přemýšlet v souvislostech a v rámci pravidel, které From Dust vytyčuje. Někomu může tenhle ekologický podtext vadit, ale hra vám jej nijak nevnucuje a rozhodně nejde o žádnou propagandu - jen chce, abyste mysleli vždy i na zadní vrátka.

Prvky náhody

From Dust není úplně jednoduchá hra a zejména v posledních třech levelech vám dá pořádně zabrat. V některých okamžicích pak dokáže nabídnout i dosti frustrující zážitek. Problém přitom není v tom, že nemáte v rukou úplně všechno a příroda si občas dělá, co se jí zachce. Potíž je hlavně ve vesničanech, kterým autoři dali do vínku skutečně zoufalý smysl pro orientaci na mapě.

Pokud je pošlete k dalšímu totemu, nezřídka si vyberou tu nejhorší a nejsložitější cestu, jaká je k dispozici. Dlouho tak musíte řešit vesničany zaseknuté pod malým kopečkem, který by mohli obejít, nebo před rozbouřenou řekou, která je o kousek dál odkloněná. Svou roli samozřejmě hraje fakt, že herní prostředí se vlivem živlů neustále mění a panáčci na to nestíhají reagovat. V důsledku ale o úspěchu nebo neúspěchu mise rozhoduje velmi často náhoda, což není zrovna optimální výsledek.

Značnou dávku nepříjemností způsobuje také ovládání. Problém je hlavně v jeho přesnosti. Hra nabízí jen dva pohledy na herní plochu, přičemž ten vzdálený je moc vzdálený, a ten blízký je moc blízký. Absence plynulého zoomování komplikuje přesnost stavění a přehled nad herním prostředím a opět přináší zbytečně frustrující okamžiky. V mnoha případech jde totiž ve From Dust doslova o vteřiny (například před vybuchnutím sopky nebo záplavou) a k úspěchu vede jen přesné zformování terénu.

To platí pro konzolové verze - ovládání myší je skutečně mnohem rychlejší a lépe zvládnutelné, než u verze na konzole. V důsledku toho jsou některé pasáže hry o něco lépe hratelné a dá se říct, že hra je i jednodušší. Horší už je to s přesností. Pohyb kurzoru myši je občas nepochopitelně trhaný, což nabírání a vypouštění materiálu samozřejmě zbytečně ztěžuje.

Kurzorem navíc posouváte i pohyb kamery a krajní zóny, na kterých se pohyb aktivuje, jsou velmi blízko středu obrazovky. Nezřídka se tak stává, že v nastalém zmatku živlů jezdíte kurzorem po obrazovce a nejste schopni nic pořádného udělat. Časem se sice stylu pohybu kamery určitě přizpůsobíte, ale nejde rozhodně o nic příjemného.

Příliš utažený rozlet

Eric Chahi navrhnul hru, která odpovídá jeho minimalistickému smýšlení. Nepotřebuje hráčům předhazovat desítky kouzel, druhů vegetace nebo komplikovat hratelnost zbytečnými pravidly. Ve From Dust to funguje, ovšem při pohledu na takový potenciál se nelze ubránit dojmu, že z tohoto nápadu bylo možné vytěžit víc.

Příkladnou cestu za tímto cílem ukazuje takzvaný challenge mód, který postupně odemykáte během hraní hlavní kampaně. Několik desítek drobných map s jednoznačně stanovenými úkoly těží hlavně z logické části hry a fungují vesměs lépe, než hlavní příběh. Propojením obou stylů a větším rozmachem při navrhování úkolů by From Dust získalo prvek variability, který mu nyní znatelně chybí.

S From Dust je těžké pořízení. Pocitově by člověk chtěl takové hře napařit bez váhání vyšší hodnocení. Tak svěží, proměnlivý a zábavný tenhle kousek je. Intuici ale v tomto případě brzdí celá řada "objektivních" nebo chcete-li technologických chyb, které vám brání, abyste si hru vychutnali v celé parádě.

From Dust je nicméně stále výjimečnou hrou a ani trochu rozporuplná konverze pro PC nedokáže zakrýt její kvality. Pokud jste schopni překousnout nevyhlazené hrany a nezvyklý pohyb kamery, odmění se vám stylovým zážitkem