Franchise Hockey Manager 3

Jména a loga z nejlepší světové ligy dávají hře okamžitý punc TOHO PRAVÉHO PRODUKTU™ a… ono na tom ve skutečnosti tolik nezáleží – už proto, že FHM3 je plně modovatelný a první, co můžete udělat, je natažení amatérského balíčku hráčských portrétů, které holá hra nenabízí. Jakkoli neshazujeme snahu a autenticitu, kterou získání licence obnášelo a přináší, jenom na licenci vás neutáhne žádná hra.

FHM3 vás neutáhne ani na složce, kterou ve sportovních manažerech nepovažujeme za nejdůležitější, ale její zdejší provedení je opravdu tristní: samotná utkání. Strohé grafické podání by nevadilo, dokonce by se dala přežít i absence vycentrování kluziště při hře ve fullscreenu. Jenže zápasy mají průběh, který je na jednu stranu k uzoufání nudný, a na druhou s chutí nedává sebemenší smysl.

Z části je na vině hokej jako takový, protože máme za to, že jeho rychlé tempo nesvědčí textovému výpisu, jaký může skvěle fungovat v manažerech fotbalových. Především ale okamžitě začne vadit, že puk běžně střídá pásma zcela proti logice popisovaných akcí. Jasně, nepředvídatelné odrazy, haluze a zásahy hokejových bohů jsou součástí hokejového kouzla, jenže tady se klidně stane, že jde jedna strana do brejku, hráč z něj nahodí (!) puk do soupeřova obranného pásma, ale najednou ho sbírá soupeřův centr (!!) za vaší modrou (!!!). Ve správném manažeru má vaše fantazie pracovat na plné obrátky, ale tohle už je trochu moc hokejové Narnie.

Výše uvedené se naštěstí netýká zápasové simulace jako takové. Její algoritmy patří mezi pilíře hry, která jinak hokeji velmi dobře rozumí. Výsledky utkání i jejich statistiky včetně vyloučení tu působí zcela uvěřitelným dojmem a odrážejí soupisky, taktiky i nálady, se kterými do nich oba týmy jdou. Právě soupisky jsou pak částí hry, ve které strávíte zdaleka nejvíc času.

Dobré účty dělají dobré přátele 

Ať už odstartujete novou sezónu pouze jako generální manažer, nebo si přiberete i roli kouče, čeká vás monotónní, ale nikoli nezábavné vejrání do jmen a čísel a dalších jmen a dalších čísel, kam pochopitelně spadají nejenom schopnosti jednotlivých hráčů, ale jejich smlouvy a platy. Všechny základní mechanismy, provázející život kanadskoamerického hokejového manažera, tu na vás vytvářejí příslušný tlak. Vejde se soupiska vašeho týmu pod platový strop? Dosáhne na jeho spodní hodnotu? Jaké smlouvy nabídnete chráněným, zatím nevyzrálým talentům, a budete je prodlužovat veteránům?

Vyjednávání a podepisování smluv, a také výměny mezi kluby, si drží podobnou laťku realismu, jako simulace zápasů. Sice s ní kvedlají lehce nepředvídatelné statistiky vašeho manažera, které si tu v RPG stylu naklikáte na začátku a po každé sezóně je můžete vylepšovat v míře úměrné dosaženým úspěchům, ale jinak jsme nebyli svědky žádných velkých anomálií. Obzvlášť handlování s ostatními kluby je velice šťavnaté.

Ke zbytečným „nedorozuměním“ se lze snadno dopracovat až při jednání s hráči. Hra citelně postrádá jakoukoli formu komunikace mimo rámec poptávka – nabídka, takže se klidně může stát, že si například loajálního veterána rozčílíte protinávrhem, který by mu ve skutečnosti mohl dokonale vyhovovat, jenže herní inteligence tu matematiku nerozklíčovala správně.

Vyloženým problémem jsou pak nedomyšlené (a přitom velice běžné) situace, týkající se především chráněných volných hráčů. Těm dáváte přednostní nabídku vy a jiný tým vás může zkusit přeplatit, což však ve skutečné NHL obvykle znamená hodně zlou krev. Řadu externích souvislostí hra simuluje, ale tohle už nevidí a daný benjamínek se s vámi navrch baví stejným stylem, jako byste jednali s prověřeným borcem.

Zakázané uvolnění 

Vyloženým průšvihem je tu pak systém tzv. waivers, protože vám nenabízí žádný nástroj, jak aktuální seznam uvolněných hráčů sledovat. Tohle zabolí především při správě farmářských týmů, pro které bývají waiver listy vítanou transfúzí. Zabolí to však i v kontextu obšírného inboxu, kam si můžete nechat posílat tunu podružných zpráv klidně z nějaké obskurní anglické divize.

Což připomíná, že se tu celou dobu bavíme v mantinelech NHL, ale vše pochopitelně platí v kontextu plejády nabízených lig, včetně těch juniorských. A také v kontextu kariérního režimu, ve kterém je na vás, jestli budete startovat od naprosté píky a teprve se ke svému vysněnému klubu na ploše několika let propracujete.

Jakkoli je lákavé okamžitě skočit po lize nejvyšší, FHM3 je hra, které dlouhá a trnitá manažerská kariéra svědčí, a ubíhající roky pomůžou vybudovat si vztah nejenom k týmům (a třeba hráčům, které pomůžete vychovat), ale především ke hře samotné. Ona bude ostatně růst s vámi, protože autoři na ní tvrdě makají dál. Jen zatím nemůžeme říct, že by zrovna ta jejich dlouhá a trnitá vývojářská kariéra svědčila aktuální podobě celého produktu.

V hokejové terminologii bychom mluvili o týmu, který má dva silné útoky, nevypočitatelnou defenzivu a dokáže v sezóně stejně tak zářit, jako ostudně propadnout.