Fragments of a Mind
Další zajímavý projekt, který se rodí v našich luzích a hájích. Některé prvky ještě potřebují vyladit, ale jádro se zdá být zdravé, jak se sluší a patří.
Máme rádi české hry, což znamená, že nás zajímá i Fragments of a Mind. Tento nový projekt, jehož demo jsem si nedávno zahrál, pochází z hlavy Petera Kováče, autora především mobilních her – Fragments of a Mind je zřejmě jeho doposud nejambicióznějším dílem.
Platí to i z toho důvodu, že Kováč poprvé necílí na skupinu mobilních hráčů. Jeho nejnovější počin, který by se dal nejlépe označit za akční a logickou adventuru viděnou seshora, totiž míří na PC a já si zvědavě osahal jeho první dvě kapitoly.
Další česká hra o bezdomovcích?
Ocitl jsem se v kůži Cassandry, mladičké ženy, se kterou se život nemazlil, a tak většinu svého života strávila na ulici, kde se musela potýkat s mnoha zvláštními typy lidí. Jedním z takových typů je i David, který se jí ujal. Spolu utekli z města do odlehlých lesů, kde si zařídili život ve srubu. Nebo tak se to alespoň na první pohled může zdát.
Ve hře jsem se objevil přesně ve chvíli, kdy na dveře srubu bouchalo neznámé množství nejspíše nepřátelských postav a jediným úkolem první kapitoly bylo zmizet do bezpečí. Nevíme, kde je David ani kdo jsou ti lidé, kteří po ústřední dvojici prahnou. Zbývá jen hektická snaha přežít.
Logické hádanky s divokou kamerou
V první části jsem vlastně neřešil žádnou logickou hádanku, snad kromě hledání otvoru ve srubu, kterým by mohla hlavní hrdinka utéct. Celé to působí jako o málo víc než trochu uspěchaný úvod do děje, ale existují náznaky, že klubko tajemství se bude rozplétat až v dalších fázích. Čekal bych, že odhalíme Davidovu i Cassandřinu minulost, protože nějaký účel jejich setkání mít musí a nevěřím, že se na ulici našli čirou náhodou.
Druhá kapitola už je mnohem zajímavější a pestřejší. Zničehonic (ano, opravdu úplně bez varování) se Cassandra objeví v jakémsi snovém světě, kterým ji jako duch doprovází právě náš milý David. Snový svět je od první chvíle prošpikovaný nebezpečím – hrdinka se musí vyhýbat střelným věžím a utíkat před podivnými zombíky.
Cassandra je naštěstí vybavena úhybným manévrem, který jí pomáhá překonat některé překážky. A já jen doufám, že podobných schopností postupně do jejího arzenálu přibyde víc. Dash je sice pěkná záležitost, ale přeci jen se docela rychle omrzí.
Během těchto akčních scén jsem měl navíc problém s kamerou, kterou si musíte natáčet sami. Když pobíhám kolem dokola ve čtvercovém labyrintu a z chrličů na mě lítá jedna ohnivá koule za druhou, je krajně nepohodlné se starat ještě o úhel kamery, abych se vůbec trefil za roh a neskončil spálený na snový prach.
Tajemná kvalita
Ve druhé kapitole už je celá řada hádanek, všechny celkem zajímavé a zábavné. Jsem opravdu zvědav, jestli si hra udrží vysoko nastavenou laťku i v dalších kapitolách. Ono sice hledání symbolů a jejich manipulace, aby se otevřela brána, není nikterak průlomovou herní mechanikou, ale když se to udělá pořádně, dokáže to být pohlcující. A druhá kapitola taková je.
Celá ukázka je zakončená stylově, odjezdem snového vlaku kamsi do neznáma – což vlastně přesně vystihuje mé pocity z dema. Mám více otázek než odpovědí a jsem všeobecně zmatený, ale je to vlastně příjemné a rozhodně chci vědět víc: o Davidovi, o Cassandře, o skrytých útržcích fotografií, které se dají v jednotlivých úrovních nepovinně sbírat.
Tajemství mám moc rád a Fragments of the Mind jimi dost pravděpodobně bude zcela prosetá. Z půlhodiny hraní se nedají vynášet kdovíjaké závěry, ale věřte mi, že tenhle český kousek budu bedlivě sledovat.