Fractured Soul

Verdikt
78

Nápaditá, vtipná, svižná, ale také vysoce obtížná. Taková je Fractured Soul. Předělávka 3DS hitu se na počítačích povedla, ale pozor, ke konci je to koncert hraný na vaše nervy.

Počítač

WindowsWindows

9,99 €Steam

Konzole

3DS3DS

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Endgame Studios
Vydání: 25. února 2014
Štítky: arkáda, plošinovka, adventura, akční, logické

Dvojité vidění nemusí být pokaždé důsledek dlouhého posezení v pivnici. A ne vždy na sebe musí tenhle efekt lepit nepříjemné následky spojené s dezorientací. Naopak to může být i zábava a vrchol umění v sebeovládání. Své o tom vědí Endgame Studios, kteří před dvěma lety vydali na 3DS nenápadnou, ale o to povedenější plošinovku, co dokonale využila jeho dva displeje.

Jmenovala se Fractured Soul a o něco později, po docela dlouhé době a menším úklidu chyb, si Fractured odbylo premiéru i na PC. Jak se port povedl? Vzhledem k tomu, že zásadních změn je pomálu a těch pár opravdových se provedlo provést s citem pro odlišnou platformu, je tahle hra i na PC dílem, které vám přinese nádherné zážitky.

Dva v tom

Princip hry je prostý, ale nesmírně efektní a efektivní. Herní obrazovka je po celou dobu hraní vodorovně či vertikálně přepůlena, stejně jako při klasickém split screenu. Hráč však pochopitelně ovládá jen "svoji" postavu, tu druhou bere do ruky počítač a pohybuje s ní zcela identicky podle té vaší.

Vtip je v tom, že mezi postavami musíte neustále přepínat, protože ačkoliv dělají identické pohyby, v jejich obrazovkách se objevují odlišné překážky, Nemá panáček na horní obrazovce žebřík, po němž by vystoupal do další úrovně? Překlikněte na postavu spodní, která ho má, vyskočí na něj, vyšplhá nahoru, dvojník pohyb zkopíruje, a celé duo se jakoby zázrakem dostane dál.

Princip kopírování pohybu a střídavého putování labyrinty chodeb nabízí mnoho šancí na vytváření pestrých puzzle hrátek. Postavy na střídačku proskakují laserovými poli, vozí se na hbitých plošinách, likvidují tu silnější, tu slabší soupeře a člověk po pár hodinách ani nemůže uvěřit tomu, že si na zprvu neuvěřitelně komplikovaný koncept se složitým ovládáním docela dobře zvykl. Ba dokonce, že mu přešel do krve natolik, že je schopen vnímat dvě reality jako jedinou a že dokáže pohybovat jedním panáčkem s ohledem na to, do jaké situace dostává druhého.

Nahoře voda, dole vzduch

Puzzle hrátky ovšem nekončí pouhou souhrou správných úkonů. Fractured Soul je odbornicí na šperkování hratelnosti a do dvou odlišných realit časem promítne i odlišnou fyziku. Zatímco tedy například na jedné obrazovce postava prochází zcela normálním prostředím, klon kráčí pod vodou a rázem se u něj snižuje nejen rychlost pohybu, ale i síla gravitace, což znovu přináší spoustu zábavných a zároveň vyzyvatelských puzzlů.

Fractured Soul se vlastně nadvakrát nejen zobrazuje, ale i hraje. Nejprve musíte vůbec pochopit, jaké výhody a rizika odlišná prostředí přinášejí a pak se je teprve snažíte využít. Zmíněné vodní prostředí oproti normálnímu například vyžaduje střídavý pohyb mezi rychlými sekvencemi úkolů (normál) a dlouhého skákání s pomalejším pohybem (voda). Stručně řečeno, když se před postavičkami objeví na zdvojených obrazovkách dlouhá díra, rozběhne se ten na souši a skáče ten ve vodě.

Brutální závěr

Fractured Soul dokáže dobře dávkovat hratelnost. Na 3DS byl hře občas vytýkán stereotyp, ale na PC je situace lepší. Herní principy se samozřejmě nemění, ale když se časem do hry přidá třeba vítr, který jednoho z človíčků riskantně tlačí neustále kupředu a v jiných levelech se zas jeden z hrdinů k smrti přehřívá, což zkracuje čas na provádění puzzlů, nelze o plíživé nudě hovořit. Úplnou třešničkou na dortu je pak převrácení osy v závěrečných misích, kdy jedna z postav musí překonávat překážky hlavou dolů. Tohle opravdu není o stereotypu a vaše mozkové buňky dostanou pořádně zabrat.

Přeci jen se však do Fractured Soul časem něco vkrade. Je to vysoká obtížnost, která v závěrečných fázích dosahuje sadomasochistických výšin (a to si představte, že na 3DS byla obtížnost ještě o řád vyšší). I na PC je prostě na konci kampaně těžké dobrat se závěrečných titulků. Přiměje vás to možná hodnotit náročnost hry lehce negativně a vnímat ji jako největší mínus celého díla. Ano, zábava, o které byla tak košatá řeč v úvodu článku, se v závěru Fractured Soul vytrácí, protože se hra stává frustrující. Tenhle titul je prostě náročný reflex a mozek, ale ve finiši tlačí na pilu víc, než by bylo záhodno.

Rychlejší vyhrává

Málokterá hra zkrátka tak výrazně umí procvičit vaši předvídavost, představivost a rychlou koordinaci pohybů jako Fractured Soul. Snad jen nezávislý Swapper z loňska může konkurovat. Fractured se mu ostatně dost podobá, nicméně na rozdíl od něj je znatelně rychlejší, svižnější a arkádovější.

Ano, arkádovější. Swapper si pohrával s taktikou a přemýšlivým pohybem, protože klonů bylo víc, ale Fractured Soul, i když si v něm také musíte brát timeout na pochopení principů, je přeci jen přímočařejší. Staráte se vždy a pouze o jeden klon a hra ani nemá tendence krutě trestat chyby. Navíc nešetří checkpointy a ani při obtížných manévrech hra nehoní čas tím, že byste se k nim museli dlouho prokousávat. Velká frustrace přichází právě a jen ve chvílích, kdy jednu a tutéž pasáž opakujete po tisící.

Grandiózní multiplayer

Frustraci z obtížnosti mohla zahnat velká novinka PC verze v podobě kooperativního multiplayeru. Ovšem je to s ním trochu složitější. Kooperace se od singleplayeru liší v tom, že druhou postavu logicky získává do péče váš soused, to ale v konturách hry paradoxně neznamená pomoc, nýbrž jen další, i když docela vtipnou, komplikaci.

Základ kooperativního hraní totiž nespočívá ve vzájemném ulehčení likvidace nepřátel a překonávání překážek, ale spíše ve snaze vyrobit co nejméně chyb, které by člověka vedle hodily přes palubu. Konverzace mezi hráči může vypadat třeba takto: "Teď musíš skočit doprava do prázdna a než dopadneš, překlikni na mě, abych se mohl chytit té hrazdy." – "Cože?" – "No té tyče, kterou nevidíš" – "Aha" – "Kam jsi to skočil? Kde máš pravou ruku?..."

Komická nedorozumění, tragické pády a ryze situační humor. To je to, co Fractured Soul s kooperativním multiplayerem přináší do plošinovkářského hraní. Ulehčení hry opravdu nečekejte, ale ten element trápení ve dvou je zábavný.

Dobrá konverze

Co vám rozhodně žádné obtíže navíc nepřinese je ovládání a interface. Fractured Soul je příkladem dobré meziplatformové konverze. Port se obešel bez excesů. Uplatnění pro počítačovou myš sice nehledejte, ale ta tu opravdu není potřeba. Důležitější je, že hra akceptuje gamepady nejen microsoftí provenience a i s neznačkovými periferiemi bez okolků spolupracuje. Určitě pamatujte na to, že gamepad je v této hře nutnost. Klávesnice je sice povolena, nicméně slouží jen ke zlámání prstů.

Fractured Soul, i přes její mouchy ve vývoji hratelnosti, musím hodnotit vysoko. Pokud hru neznáte z 3DS verze a zároveň jste ochotni překousnout brutálně rostoucí obtížnost, tuhle nekonformní a stále ještě originální plošinovku si zamilujete. A pokud by se vyhlašovala anketa o nejpovedenější herní port, i zde by mělo Fractured velké ambice.