Formula Fusion

Nevyužitý potenciál

V kickstarterové kampani a v early accessu na Steamu doprovázela „antigravitační“ závody pověst projektu, který nemůže selhat. Ve studiu R8 Games se sešli veteráni od her jako Carmageddon, Colin McRae či právě WipEout, a čekalo se, že díky svým zkušenostem vyrobí mimořádně zábavné a špičkové vyladěné závodní sci-fi. Dokonalá však Formula Fusion kupodivu není a nelze nepovzdechnout nad tím, co všechno mohlo dopadnout lépe.

Formula Fusion otrocky kopíruje letité principy ze série Wipeout, ale nespojila je v elegantní celek. Některé tradiční prvky, především akční likvidace soupeřů, totiž nekorespondují se závoděním v opravdu divokém tempu. Navíc hru trápí mdlá singleplayerová kampaň a technická nestabilita. Potenciální zábava zkrátka bojuje s nudou a frustrací a než se zážitky z hraní definitivně ustálí v aspoň v lehkém průměru, střídavě létají od nadšení ke zmaru.

Zážitky jako na houpačce

Když se v antigravitační stíhačce úplně poprvé rozjedete, zažijete šok z nepoddajného ovládání a neposedné kamery. Nedejte však na první dojem, který hra prostě neumí navodit. Stačí trocha tréninku i uživatelských úprav a jezdecká pohoda je rázem na světě. Váš stroj se najednou přestane potácet od jednoho mantinelu ke druhému a závody začnou bavit. Dokonale návykovými se stanou, když po tratích začnete sbírat tradiční arkádové bonusy, které rychlým korábům poskytují povolený doping.

Unikátní vliv na hru má zejména „turbo“ bonus, který zrychluje jízdu do opravdu neuvěřitelného kalupu a trať mění v pověstné očko jehly. Správné hospodaření s nitrem je přímo klíčová součást závodní taktiky, protože lze díky němu zachraňovat zdánlivě ztracené závody. Opravdu máloco se vyrovná pocitu, když se na posledních chvíli proderete na bodovanou pozici.

Znovu a lépe

Sběr arkádových urychlovačů dodává hře úžasnou dynamiku, která graduje na náročnějších tratích při řízení opravdu silných typů stíhaček. K nim se proderete buď přes úspěchy v singleplayerové kampani, nebo mnohem rychleji v multiplayeru, kde je většina obsahu odemknutá již od začátku. Každopádně, v silných strojích se musíte znovu učit řídit. Není totiž žádná legrace jezdit v rychlostech až tisíc kilometrů za hodinu na tratích, kde se chvílemi otáčíte hlavou vzhůru.

Ovládání silnějších strojů je obtížnější i kvůli takzvanému vzdušnému brzdění. Je to obdoba automobilového driftu, se kterým stroj dokáže z ohromné rychlosti zpomalovat silou nárazu do zdi a zároveň se efektivně „pokládá“ do zatáček. Bez toho nelze konkurenceschopně závodit, a přes počáteční trauma z komplexnějšího ovládání budete postupně zažívat úžasné pocity satisfakce, když naučíte stíhačku jezdit rychle a zároveň bezpečně. To je potom opravdová závodní slast.

Nadšení střídá zklamání

Jakmile začnete překonávat časové rekordy v obrovském tempu a bez protivného narážení do všeho kolem, blýskne se ve Formula Fusion na lepší časy. Upřímné nadšení ale dlouho nevydrží, protože si po vlastním zdokonalení uvědomíte, že zejména v singleplayerové kampani musíte soupeřit s víceméně hloupým stádem protivníků, a ještě hloupějším způsobem jste je nuceni municí likvidovat.

Počítačově řízení jezdci se po pár hodinách antigravitačního sportování definitivně projeví jako mechanizované stádo bez soutěživé jiskry. Jezdí jako po kolejích a tvoří se mezi nimi obrovská výkonnostní manka, ve kterých se pohybujete jako v časových bublinách a občas kvůli tomu dokonce ztrácíte pojem o vlastní výkonnosti a pozici.

Formula Fusion kupodivu není o adrenalinovém kontaktu. Závodní nasazení mělo být dozdobeno spíše řinčením zbraní, které hra po vzoru „hádejte čeho“ prosazuje jako koření celé soutěže. Avšak v ohromném závodním tempu začalo být záškodnictví spíše trpěná zbytečnost. V obrovských rychlostech totiž není na střílení čas, ani chuť.

S rostoucí divokostí stíhaček a zvyšující se náročností tratí budete mít dost práce sami se sebou, natož abyste po někom efektivně pálili. Zbytečně rozptylující fraškou je akce už proto, že relativně laxní jsou také samotní protivníci čili je možné do určité míry závodit beze strachu z fatálních konfliktů. Hádáme však, že autoři chtěli obě složky nabídnout v mnohem rovnocennějším poměru. Nepříliš konfliktní styl hraní každopádně volí i hráči v multiplayeru.

Záchranný multiplayer, i když také s výhradami 

Online režimu hry nelze upřít, že smazává mnohé problémy ze singleplayer kariéry, která je ve výsledku jen slepencem mdlých soutěží bez výrazného nápadu. Multiplayerové závody mají naopak šmrnc a konečně si v nich dosyta užijete solidní nabídku tratí i závodních strojů. Osm základních okruhů a pět typů stíhaček sice na papíře nedělá velký dojem, ale možnost závodit ve dne, za tmy, v obráceném směru, a hlavně s variabilní flotilou stíhaček je nakonec příjemná směs obsahu, který se hned tak neokouká. Navíc tvůrci brzy plánují vydat DLC zdarma pro dosavadní majitele hry.

Naneštěstí se online prostředí potýká s technologickými problémy. Občas se nelze do závodů vůbec přihlásit a jízdu samotnou komplikují lagy i různé další trhavé projevy špatného vyladění. Velká škoda, neboť v multiplayeru se hra jeví opravdu atraktivně a nabízí motivující zápolení podpořené online žebříčky a velkorysou individualizací strojů v garáži.

Král garáže 

Management soutěžních korábů je nedílnou součásti přestávek mezi závody. Za herní měnu lze strojům dokupovat kromě kulometů a min také vyšší výkon, lepší brzdy, řízení nebo antigravitační technologii, a každý tak přizpůsobit vlastnímu závodnímu stylu. Škoda ovšem, že futuristickou techniku obklopuje ne zrovna nablýskané uživatelské prostředí. Nemile překvapí nepřehlednými a nelogicky uspořádanými volbami, nepovedené jsou dokonce i texty s nehezkým fontem a barvou splývající s pozadím.

Po technické stránce hra vůbec působí nedomyšleně. Dosud vydané záplaty pouze zlepšily běh hry, ale řada drobnějších problémů na odstranění čeká. Například jde o takové detaily jako překrývající se nabídková okna v menu či neschopnost hry pamatovat si některá grafická nebo uživatelská nastavení.

Formula Fusion je hra s obrovským, ale zatím nevyužitým potenciálem, což je zklamání, když ji vytvořili lidé s velkými zkušenostmi, a navíc jen opisovali letité žánrové principy, takže teoreticky nemohli nic moc zkazit. Je pravda, že když ve skvělém tempu vystřihnete pár těžkých zatáček, je radost Formula Fusion hrát. Protiváhou skvělým zážitkům jsou ale úplně zbytečné chyby a problémy, z nichž některé možná ani nepůjdou odstranit.