Fire Emblem: Fates

Jedna hra, tři názvy

Byznys model Fire Emblem Fates je lehce zmatený. Zatímco Fire Emblem Awakening byla jedna klasická hra, kterou jste koupili, pokořili a viděli vše, co nabízela, Fates je rozkouskovaná do tří titulů, které musíte koupit samostatně. Celé to funguje trochu jako Pokémoni, kteří vždy vycházejí ve dvou verzích.

Jenže zatímco dvě různé verze Pokémonů jsou de facto identické hry, Fates je rozdělená do docela odlišných titulů. Jeden se jmenuje Birthright a míří spíše na nováčky v sérii, druhý se jmenuje Conquest a je o poznání náročnější (a lepší). To vše je poté zakončeno třetí dílem nazvaným Revelation, kde se rozdvojené příběhy z Birthright a Conquest zase spojí a vyvrcholí v jednom společném finále.

Ať už se rozhodnete na začátek koupit Birthright nebo Conquest, úvodních pár hodin bude identických. Coby hlavní hrdina Milos (nebojte, můžete si vybrat vlastní jméno i vzhled) se ocitáte uprostřed války mezi královstvími Nohr a Hoshido. Trávíte nějaký čas se svými královskými nohrskými sourozenci, načež jste vysláni na průzkum území Hoshida, kde vás zajmou a záhy zjistíte, že za sourozence vás považují i královské děti z Hoshida. Brzy vyplave na povrch, že jste se sice narodili v Hoshidu, ale coby prcka vás Nohrové ukradli a vychovali. A teď babo raď. Ke komu se nakonec přidáte? Zůstanete s těmi, kteří se o vás celý život starali, nebo vyslyšíte volání své krve?

I když, tuhle volbu ve skutečnosti učiníte už v krámě, kde si Fire Emblem Fates koupíte. Sáhnete-li po Fire Emblem Fates: Birthright, odemkne se vám kampaň za Hoshido. V případě Fire Emblem Fates: Conquest naopak budete hrát kampaň za Nohr. Základní verze hry s jednou kampaní stojí 1 100 Kč, přičemž dokoupení druhé kampaně vás vyjde už jen na dalších 500 Kč. Závěrečný díl Fire Emblem Fates: Revelation pak stojí dalších 500 Kč. Abyste si tedy zahráli vše, budete muset na stůl vyložit něco přes dva tisíce korun. A také budete muset mít desítky hodin volného času. Tahle hra je drahá, ovšem adekvátně veliká a především skvělá.

Poctivé pokračování

Fire Emblem Fates výrazně navazuje na Fire Emblem Awakening. Příběh je nový, ovšem základní principy hratelnosti jsou identické. S postupně rostoucí armádou individuálních jednotek se pohybujete po velikých čtverečkovaných mapách, rozdáváte pokyny (dojdi, počkej, zaútoč, použij předmět…) a likvidujete nepřátelskou armádu.

Musíte brát neustále v potaz dosah protivníkových jednotek a je třeba i mít na paměti systém kámen - nůžky - papír, kdy je každá zbraň silná proti jednomu typu zbraní a slabá proti druhému typu. Ani uživatelské rozhraní se od minula nezměnilo (akorát zmizelo poškozování zbraní) a graficky je Fates na úplně stejné úrovni, tedy až na to, že postavám teď ve filmečcích nechybí chodidla. Potěšující.

Jestliže jste ještě Fire Emblem nehráli a ani nemáte zkušenosti s Advance Wars, taktéž výbornou sérií kapesních tahovek od týchž autorů z Intelligent Systems, klidně nejprve sáhněte po Fire Emblem Fates: Birthright. Náplní misí a designem map je sice slabší než Awakening z roku 2013 i paralelní Conquest (zvlášť Conquest se pyšní rozmanitějšími mapami a skvělými souboji s bossy), ale dobře poslouží coby úvod do světa a hlavně se naučíte hru ovládat. Fire Emblem je totiž opravdu komplexní a propracovaná strategie s mnoha RPG prvky.

Měli byste vědět, že tradiční způsob hraní Fire Emblem počítá se systémem permanentní smrti. Hra sice nabízí i jednodušší mód, kde se vaši vojáčci po každé bitvě oživí, ale dejte na nás, když vám říkáme, že se zapnutým systémem definitivní smrti se to hraje docela jinak - lépe.

Najednou mnohem víc plánujete a využíváte všech možností, které vám autoři dali do rukou, od všemožných boostů přes párování jednotek až po speciální schopnosti. Je to napínavější, zábavnější a především, ačkoliv byste od systému s permanentní smrtí čekali spoustu frustrace, opak je pravdou. Uvědomíte si, že každý pohyb jednotkou se počítá a chováte se podle toho. Fire Emblem Fates je náročná a drsná hra, ale je také férová.. Už jen proto, že celou dobu přesně vidíte, kam který bojovník dosáhne a karty jsou tedy jasně rozdané. Tedy až na momenty, kdy do boje zničehonic zasáhne cizí posila. Nebo kdy se mapa zničehonic zvětší. Alespoň neusnete na vavřínech.

Že vám v boji umřela jednotka? Smůla, buď tu (klidně už půlhodinovou) bitvu celou restartujete, nebo se smíříte s tím, že svou oblíbenou jezdkyni na létajícím koni už nikdy neuvidíte. Tedy, taková je aspoň teorie, v praxi budete jistě restartovat. Počet jednotek je totiž omezený a hlavně si k nim brzy vybudujete vztah. Každá má své unikátní jméno, portrét a statistiky, každá se může účastnit rozhovorů, ovládat různé zbraně a nosit různé předměty.

Coby Češi si jistě vzpomenete na Original War. Jenže oproti Original War tu zdejší jednotky mohou mít děti. Pokud je v bojích budete pravidelně řadit vedle sebe, což vede k dvojitým útokům nebo zvýšené obraně, a pokud budete podporovat jejich interakci mimo bitevní pole, klidně se do sebe zamilují a zplodí potomka, jehož posléze naverbujete do armády. No řekněte, která jiná strategie tohle umí?

Tahovka a RPG a Sim a…

Fire Emblem Fates prostě není jen tak nějaká strategie. Ne nadarmo se jí říká spíše „strategické RPG“. Postavy levelují, učí se novým věcem a získávají novou výbavu. Opravdu hodně času strávíte čtením rozhovorů, poněvadž je to upovídaná hra. Jistě, jak už je u japonských titulů zvykem, postavy se občas chovají poněkud hloupě a trapně procítěně (celé to příběhové opodstatnění kolem nutnosti vybrat si mezi Nohrem a Hoshidem je za vlasy přitažené), ale pořád je zdejší děj pořádně rozmáchlý a nechybí ani velké zvraty.

Místy se hratelnost od základů tahové strategie odklání natolik, až si říkáte, jestli nehrajete spíš nějakou fantasy verzi The Sims. Jednou z novinek oproti Awakening je třeba přidání vlastního hradního sídla, do něhož se vracíte mezi každou příběhovou misí. Zde můžete rozmlouvat se svými spolubojovníky, stavět nové domy (např. jídelnu nebo kovárnu), levelovat budovy, sbírat plodiny z farmy a ty pak nosit do jídelny, kde z nich kuchař uvaří nějaký polní pokrm a tím zvýší statistiky vybraných jednotek po dobu jedné bitvy. Díky StreetPassu můžete také navštívit hrady ostatních hráčů, bojovat s nimi, vyměňovat předměty… Fire Emblem Fates toho umí strašně, strašně moc.

Přitom nejde jen o hromadu nesourodých a polofunkčních systémů. Tříletý vývoj se na finální podobě hry podepsal a vše klape, jak má. Hra je přímo šitá na míru handheldu 3DS, čili zatímco na horní obrazovce sledujete dění ve světě, na dolním, dotykovém, displeji máte hromadu užitečných údajů jako zdraví, statistiky, inventář a další informace, ke kterým byste se v jiných „jednoobrazovkových“ hrách dostávali vždy jen otevíráním menu. S ohledem na to, kolik toho Fire Emblem Fates obsahuje, je ovládání příjemně intuitivní a nikdy nestojí v cestě. Zkrátka a dobře, pokud uděláte chybu a někdo vám umře, nemáte se nač vymlouvat. Pravidla jsou jasná a hra funguje perfektně.

Další povinnost pro majitele 3DS

Fire Emblem Fates je hodně podobná Fire Emblem Awakening a z podstaty věci už proto nedovede tak překvapit minule. Příběh je sice o něco slabší a postavy postrádají charizma hlavních hvězd z minula, avšak objektivně vzato je Fates hra větší, obsáhlejší a ještě o fous komplexnější. I přes lehce familiární hratelnost se nadále jedná o jasnou volbu pro všechny, kterým doma leží 3DS.

A kterou ze tří verzí Fire Emblem Fates byste si měli pořídit jako první? Birthright je sice ideální pro nováčky, ale v porovnání s ostatními je hratelnost zbytečně jednoduchá a bitvy tak sužuje stereotyp. Lépe uděláte, pokud si koupíte tři roky starý díl Fire Emblem Awakening. Ano, čtete správně. Dejte si nejprve Awakening, na něj navažte aktuálním Fire Emblem Fates: Conquest a nakonec to završte s Fire Emblem Fates: Revelation. Rázem tu mluvíme o poctivých sto hodinách mimořádné zábavy, která strčí do kapsy většinu konkurentů napříč platformami.