FIFA 16

Zpomalit, zastavit, nepustit 

Tvůrci dopředu avizovali snahu o narovnání naspeedované hratelnosti z FIFA 15, za kterou stálo upřednostňování fyzických a technických atributů útočníků. A pokud máte dobrou paměť, tak tento tah ve FIFA 15 byl reakcí na příliš obranářskou a tudíž pomalou ve FIFA 14. Vlastně tak v rámci střídání pomalého a rychlejšího tempa v jednotlivých ročnících dává smysl, že FIFA 16 je krapet přibrzděná. Působí to ovšem na oko nepatřičně? Kdepak. Skrze sadu nových pohybů, které tvůrci nadělili obráncům, záložníkům i útočníkům, vytvořili hratelnost, která namísto rychlých úprků po křídlech nutí hráče kombinovat a hledat skuliny v mnohem pevnější a semknutější obranné linii.

Nevím kam dřív 

Jestliže obránci svou vozovou hradbou útoky mnohem lépe zachytávají, záložníci se musí oproti loňskému ročníku daleko víc otáčet. Protože v šestnáctce už si nemůže útočník vzít tak snadno míč a vytvořit si akci sám, potažmo už mu nestačí jen naběhnout na všemocnou kolmou přihrávku vzduchem dopředu, leží tíha vytváření akcí na záloze – tak jak to má podle mých notiček být.

Zároveň se však musí, minimálně defenzivní, středopolaři poctivě vracet. A dělají to, kluci poslušní. Samozřejmě záleží hlavně na volbě sestavy a taktiky (volba mezi ofenzivní a defenzivní verzí toho samého rozestavění dělá divy), ale je vidět, že se při ztrátě míče nebo i odkopu záložníci viditelně zatahují, což je správné.

Sbíhej si nebo zemři 

Z uvedeného plyne jedna zásadní věc – navzdory novým kličkám a pro top hráče signifikantním speciálním pohybům to mají útočníci ve FIFA 16 mnohem obtížnější. Nutně si musí pro míče sbíhat, což znamená, že až na několik výjimek nemohou jenom čekat na hrotu.

Hra na vysunuté útočníky typu Lafata, co čekají na míče a moc se nezapojují do hry pod sebou, která loni fungovala, je nyní spíše k ničemu. Kolmé vysunutí středem hřiště také, protože stopeři jsou obezřetní. A centr na křídlo znamená, že se útočník sice na chvilku uvolní, ukličkuje jednoho, dva protihráče, ale pak už musí centrovat, protože v cestě stojí buď právě stoper, nebo zatažený záložník.

Ke vzniku gólových situací tak vede hlavně kombinační hra, případně využití nového druhu prudké a přesné přihrávky (s pomocí pravého horního bumperu - R1, RB - na gamepadu), se kterou si ale ne každý hráč poradí – špatně se zkrátka zpracovává, což je pro průměrnější hráče smrtelné.

Konec přelévání 

Díky kombinaci uvedených faktorů je hra postavená na přihrávkách, ideálně přesných, občasných individuálních akcích a využívání jednoho či dvou momentů překvapení, které se během zápasu podaří vyprodukovat. A když je nevyužijete, jen zřídkakdy vyhrajete. Pro hráče, co mají v oblibě spíše přímočarý styl hry a hratelnosti, jde samozřejmě o mínus. Hra pro ně ztrácí na zábavnosti z rychlé a útočné hry. Zároveň ale nelze říci, že by šlo o hratelnost horší. Je pouze jiná.

Obráceně tedy platí, že při hře za silnější tým už nestačí hrát všechno na jednoho hráče (Ronalda, třeba), ale je třeba hrát komplexněji a v prvé řadě slabšího soupeře přehrát disciplinovaným výkonem. Pak zmizí i výsledky typu 1:0 nebo 1:1, na které budete zpočátku běžně narážet než pravidla nového herního systému prokouknete. A než se naučíte, že střela po zemi není sprosté slovo.

Brankáři získali v šestnáctce více sebevědomí právě při likvidací zásahů mířících do horní části branky. Přesně umístěnou střelu do šibenice samozřejmě jen tak nechytí, ale přeci jenom už nepouští střely nad pas jenom tak. Ale přesně umístěna střela po zemi k tyči a se správnou razancí? Pak mají smolíčka. Ale už brankařský praotec Čech by vám řekl, že podobné bomby se chytají blbě.

Nezbytné marginálie 

Prezentaci mají v EA zmáknutou už roky na výbornou. Nová menu jsou malinko přehlednější, komentář tradičně ucházející, zpracování fotbalistů či atmosféra zápasů bezchybná. Nejde však o nic, co by vás posadilo na zadek. Fyziku už mají tvůrci rovněž odladěnou a vtipné záseky kloubů několika fotbalistů do sebe už ve hře neuvidíte, přestože opakované záběry občas odhalí fotbalisty a fotbalistky, jak se po faulu svíjí v jinak smrtelně nebezpečných pozicích. No, stane se...

V rámci módů FIFA 16 nabízí tradiční sestavu offline i online přáteláků, kariér a sezón. Zatím ve FIFA 16 chybí Game of the Week zápasy, ale měly by do hry v dalších týdnech přeci jenom přibýt. Slibované úpravy v kariérním režimu jsou sice vidět, ale třeba scouti jsou pořád nepoužitelní, a možnosti trénovat hráče prostřednictvím miniher či hrát přípravné zápasy rovněž nepokládám za něco zásadního, jakkoli jde o úpravy vítané.

Ach ty ženy! 

Překvapivější ve FIFA 16 je zpracování ženského fotbalu. Omezuje se sice na turnaj a sólo zápasy, ale způsob jeho zpracování je skvělý, takže vytváří hratelností skvělou alternativu k mužskému fotbalu. Tvůrci si dali tu práci a skrze motion capture nasnímali pohyby top hráček ženského fotbalu. Upravili zjevně i herní systém, změnili chování AI v obraně apod. Zápasy ženských týmů jsou díky tomu naprosto odlišné. Jsou mnohem méně fyzické, nedochází k takovému množství střetů a nabízí větší prostor k technické hře plné kliček, efektních přehrávek a střel. Dokonce i gólmanky chytají stejným stylem jako ve skutečnosti.

FIFA 16 se hraje výrazně jinak než loňský ročník, ale i ročníky před tím. Zpomalení hry a důraz na kombinační hru nemusí každému sedět. Jde však o vítanou změnu, která sérii posouvá jinam, aniž by tím přišla o dobré vlastnosti – naopak je hra napínavější, dramatičtější, snad i méně zautomatizovaná. A také obtížnější, minimálně zpočátku.