Fell Seal: Arbiter's Mark

Můžeš být kýmkoliv

Běžná fantasy premisa, kterou se tahová strategie Fell Seal: Arbiter’s Mark prezentuje, asi málokoho překvapí. Není to navíc tak dlouho, co jsme něco podobného viděli v nepříliš zdařilém Grimshade, po němž jsem si chtěl pořádně napravit svoje hráčské chuťové buňky. V mnoha ohledech si je Grimshade s Fell Seal velmi blízký. V obou případech jde o tahové RPG s bezpočtem dialogů, béčkovým příběhem a bohužel i šablonovitými charaktery. Přesto je třeba říct, že Fell Seal je na tom přinejmenším o řád lépe, protože zvládá i své druhořadé charaktery docela šikovně prodat.

Klasický příběh o postavě, která je "úplně obyčejná" nabírá po prvních pár hodinách velmi slušné tempo a pokud s ním hráč zvládá držet krok, nabízí velmi slušné rozptýlení. Hlavní hrdinka se totiž připlete do boje o místo v radě nesmrtelných. Soutěž, v níž každá ze sedmi nesmrtelných entit navrhne svého šampiona, staví tyto vyvolené nad zákon a všechny ostatní, aby jim nic nepřekáželo v naplnění svého osudu. Nebylo by to správné fantasy, kdyby jeden z členů rady neměl své vlastní plány a nesnažil se prostřednictvím svého vlastního šampiona o podraz. Hrdinka s ním má navíc od prvních momentů ve hře nevyřízené spory, a tak dostává boj o osud lidstva i osobní rozměr.

Kromě několika stálic v hrdinčině družině jde ve Fell Seal především o práci s postavami, jejichž cílem je pouze účastnit se tuhých bojů. Hráč dostává průběžně možnost do své družiny nabírat nové a nové postavy s detailními možnostmi úprav, na kterých se dá opravdu vyřádit a dá roztomilým kresleným postavičkám i docela hrozivou vizáž.

To, co se navíc v prvních fázích hry tváří jako klasické RPG rozdělení na válečníka, zloděje, mága a léčitele nabírá s každým soubojem a odehranou hodinou zcela nové rozměry. Povolání, z nichž si může hráč vybírat (a zároveň je i chytře kombinovat), je ve hře přes dvacet a byť by se mohlo zdát, že se musí nutně opakovat a podobat jedno druhému, rozdíly jsou především na bitevním poli opravdu zřejmé.

Nesvatá aliance

Právě to, jak si může hráč upravovat postavy k obrazu svému považuji za jeden ze dvou nejsilnějších prvků hry. Je to prvek velice návykový, jednoduchý, ale zároveň ve stylu JRPG i dostatečně komplexní, aby měl hráč motivaci pečlivě vybírat, kterým směrem bude s tou či onou postavou směřovat. Jedna ze silných stránek Fell Seal: Arbiter’s Mark navíc spočívá v tom, kolik žoldáků si může hlavní hrdinka na cesty přibrat. V soubojích je počet striktně omezen, ale počet postav v neaktivní partě je mnohonásobně vyšší. Hráč má tedy možnost průběžně postavy měnit a vybírat si pro každý souboj jen ty z nich, o nichž si myslí, že budou pro danou situaci přínosem.

Je sice velmi lákavé spojit se s nějakým tím tankem, silnými úderníky rozdávajícími poškození všude kolem, a partu podpořit jedním či dvě léčiteli, ale přesně v tom se vám snaží hra rozmluvit. Když se bitva vyvíjí dobře, stačí začít využívat druhou specializaci svého léčitele a celý proces uspíšit například šířením nákazy spojené se specializací Plague Doctor. Naopak se hodí své paladiny, válečníky nebo templáře obdařit i nějakým tím šikovným léčením, které pomůže jim i zbytku party v krušných chvílích, kdy se bitva nevyvíjí dobře. Jednotlivé kombinace se hráči otevírají v souvislosti s tím, jak povolání postav průběžně mezi souboji vylepšuje.

Zkušenosti se ve Fell Seal dělí na ty, které levelují postavu jako takovou a zlepšují tím její základní statistiky, a ty, které postava získává za využívání schopností spojených s profesí. Matoucí? Jen chvíli. Systém je naštěstí dostatečně intuitivní, a tak hráč brzy pochopí, že když chce svého Plague Doctora co možná nejsilnější i jako druhotnou specializaci, musí kromě léčení nebo kouzlení i usilovně trávit všechny kolem sebe. Tím se hra brání proti tomu, aby ji hráč dokázal projít příliš rychle.

S tím, jak hráčův level roste, roste i síla nepřátel a úroveň spojenců, které si může hrdinka rekrutovat z Guildy. Vtip je v tom, že nově rekrutovaná postava sice bude mít vysoký level a možnost používat kvalitní vybavení od obchodníků, ale její schopnosti odemčené ani zdaleka nejsou. Hráč má tedy možnost riskovat střetnutí s nepřáteli na stejné úrovni i s nesehranou a nedokonalou partou, nebo se vrátit kousek zpět a začít grindovat zkušenosti.

Chyby se nepromíjejí

V prvních hodinách hry se dají souboje procházet bez ztráty postav, ale jakmile začalo přituhovat, uvědomil jsem si svoji neprozřetelnost a došlo právě na ono grindování. Postavy ve Fell Seal neumírají, pouze jsou ze souboje vyřazeny a odnášejí si s sebou dál pasivní zranění. To není možné vyléčit jinak, než že hráč nechá svoji postavu jeden souboj odpočívat v táboře. Pokud tak jednoho střetu přijdete o víc než jednu postavu, je to citelně znát. Především pak v případě, že jste si postupně nezlepšovali ostatní rekruty a spoléhali se jen na hrstku vypiplaných postav.

V podobné situaci se hra stává poměrně repetitivní, protože souboje nějakou chvíli zaberou a pokud jich nechcete odehrát ještě víc, nesmí vám samozřejmě levelované postavy „umírat“. To se ovšem snáz řekne, než udělá, protože hra je v soubojích nemilosrdná a odměňuje především rozvážné stratégy. Inspiraci si pak pro soubojový systém bere Fell Seal především z vynikající Final Fantasy Tactics.

Právě souboje jsou spolu s obrovskými možnostmi nastavení a úprav postav tím hlavním, proč byste si měli Fell Seal zahrát. Nemilosrdné tahové bitvy vyžadují trénink a poctivé plánování tahů, ale ani s ním se nemusí vždy zadařit. Hlavně v členitém terénu a proti novým nepřátelům, jejichž schopnosti zatím moc neznáte, není žádnou hanbou sáhnout po možnosti restartovat souboj a pokusit se o jiný přístup k celému střetnutí. Kromě terénu, po němž se ne vždycky může celá hráčova parta pohybovat stejně (převýšení, skoky a podobně) hraje ještě víc než kde jinde roli pozicování vašich svěřenců.

Kromě úvodního rozmístění v předem nachystané části bojiště si pak hráč po každém tahu s postavou složeném z přesunu a jedné akce může bojovníka ještě natočit. Rozdíly mezi čelním a bočním útokem jsou znatelné, o zničující ráně zezadu ani nemluvě. Opravdu tak záleží na každém pohybu a plánování i na několik kol dopředu je nutností. Některé situace dokážete jednoduše „přeléčit“, ale jakmile začne naskakovat otrava, snižovat se šance na zásah a ještě do toho mizí životy kvůli špatným strategickým rozhodnutím, je hráčské zoufalství nepopsatelné.

Inventář plný nápadů

Poslední aspekt hry úzce souvisí s množstvím úprav na postavách i soubojovým systémem. Kromě aktivních schopností totiž zvládají postavy vyrábět nejrůznější věci, které lze používat v soubojích k převážení misek vah na hráčovu stranu. Podobně jako v případě rozvoje postav díky jejich specializacím je i v případě craftingu počet možností obrovský a opět záleží na tom, jak hráč každou postavu pojme. Předměty na výrobu padají z nepřátel v rámci střetnutí, takže pokud budete opravdu toužit po nějakém konkrétním předmětu nebo budete rozšiřovat například zásobu lektvarů, a bude vám chybět konkrétní surovina, opět se neobejdete bez grindování.

Čas strávený na bojišti se hravě vyrovná tomu, který strávíte pipláním postav, přeskupováním vybavení a výběr toho správného oděvu pro svého šiřitele nákazy. V obou případech jde ale o něco, co oceňujeme. Hra má své drobné vady na kráse a náročné souboje nebudou pro každého, stejně tak by si Fell Seal zasloužil ucelenější tutorial, v němž se dozvíte nejdůležitější informace hned, a ne až po pár hodinách hraní, ale o to větší radost může mít člověk z objevování věcí svým vlastním tempem. Na závěr už bychom jen zmínili, že na hru se velmi příjemně kouká, byť na ocenění za grafický design to taky úplně nebude. Hudební podkres už pak jen malou třešničkou na dortu, kterou si ale můžete po delším hraním s čistým svědomím odpustit.

Hry jako The Banner Saga, Grimshade nebo právě Fell Seal: Arbiter’s Mark mají v zásadě dvě možnosti, jak zaujmout. Prvním z nich je perfektní příběh, který udrží hráčovu pozornost po celou dobu a souboje pak hrají velice zdatně druhé housle. Alternativou je upustit do profesionálního scénáře, spokojit se s osvědčenými šablonami, a investovat víc do herních mechanismů. Fell Seal tahle sázka vyšla na výbornou, a i přes slabší příběh a příležitostný grind jde o skvělou hru, jejíž hraní si člověk opravdu dokáže užívat.