Far Cry Primal

Verdikt
70

Čtvrté Far Cry si přes sebe přehodilo zvířecí kůži a snaží se hrát si na pravěk. Prakticky nic se však pod povrchem nezměnilo – což je dobrá zpráva pro fanoušky série a špatná zpráva pro ty, kteří doufali ve výraznější odklon ze zajetých kolejí. Původní jádro hry naštěstí šlape stále dobře.

Počítač

WindowsWindows

49,99 €Steam

Konzole

PlayStation 4PlayStation 4

$29,99PlayStation Store

Xbox OneXbox One

Další informace

Výrobce: Ubisoft Montreal
Vydání: 23. února 2016
Štítky: fps, otevřený svět, akční

Zhruba čtrnáct měsíců po vydání Far Cry 4 nás Ubisoft láká, abychom se s nimi vydali na cestu do pravěku. Prý zažijeme krutý boj našich prapředků s nástrahami přírody i lidožravými klany. A to dokonce na území, které částečně zasahuje i do oblasti Slovenska! Na papíře to zní lákavě, ale dokázal Ubisoft ve Far Cry Primal i něco víc, než jen vyměnit slony za mamuty?

Mezolit v podání Ubisoftu vypadá skvěle. Naši prapředci se deset tisíc let před naším letopočtem začali zotavovat z odcházející doby ledové, takže osídlená údolí byla plná života a překrásné přírody, což odráží i upravená grafika.

Více se tu hraje s barevnými filtry, volumetrickými světly a hustou vegetací. Výsledkem je lehce snový svět, který nabízí mnohá malebná zákoutí, zrádné bažiny, prosluněné louky i ledové hory. Vše je navíc navýsost krásně ozvučeno. Kochat krajinkami se můžete dosyta, ale jakmile dojde na samotné hraní, začnou se objevovat první pochybnosti.

Jak se totiž zdá, nejvíce péče bylo vloženo právě do vymodelování nového světa a pravěké fauny a flóry, jenže na nic ostatního se prakticky nesáhlo, tudíž Far Cry Primal jede podle úplně stejného mustru jako čtvrtý díl: je tu v rámci možností sexy emancipovaná rebelka, praštěný vynálezce, současné feťáky nahrazující šaman a nesmí chybět ani kněžka s odhalenými ňadry a drsná vojanda… pardon, lovkyně.

Vývojáři si sice dali extra práci s vymyšlením fiktivního jazyka, který je založen na historických studiích, ale dialogy jsou tak soudobé, že kdyby se mezi sebou postavy bavily třeba běžnou čínštinou, mělo by to zhruba stejný efekt. Naštěstí je však větná stavba správně neotesaná a primitivní, což podtrhuje i povedená čeština. Tak jako tak je tu ale mezolit vykreslen stejně „věrohodně“ jako divoký západ v románech Karla Maye. Ale budiž, určitá forma zromantizování je pravděpodobně nutná.

Substituční šifra

Opravdový problém ale nastává v momentě, kdy si uvědomíte, jak se vývojáři zoufale snažili zachovat úplně všechny prvky z předchozí hry bez zásadnějších změn, a přitom na ně naroubovat pravěké reálie. A tak budete opět v absurdních šplhacích sekvencích používat kotvičku (tentokrát kostěnou), dobývat nepřátelské tábory, kde se tentokrát alarm neozývá z tlampačů ale z mušle, sbírat různobarevné byliny a jezdit ne na slonovi, nýbrž na mamutovi.

Od začátku hlodalo nepěkné tušení, že se odněkud vyloupne i geniální vynálezce, který z ptačího peří sestaví rogalo – protože to přece v minulých hrách bylo také. Samozřejmě vás zase někdo zfetuje, takže si prožijete další ujeté halucinační levely. Kvůli upgradu vybavení a vesnice budete opět lovit zvířata a sbírat suroviny. A tak dále, a tak dále – prakticky cokoliv, co bylo v ostatních hrách série Far Cry, naleznete i tady. Jen s pravěkou příchutí.

Příběh nemá ani smysl rozebírat – parta hodných (tzn. hezkých) pralidí bojuje o přežití v drsném světě s konkurenčními tlupami ošklivých lidožravých neandrtálců. Těm vládne jakýsi Ull a… prostě lautr to samé co Vaas nebo Pagan Min. A tak chodíte od jedné NPC ke druhé, nabíráte ty nejobyčejnější mise, jaké si dokážete představit a doufáte, zoufale doufáte, že už se „příběh“ konečně někam posune. Ale ne, ještě musíte pomoci ubohému mamutovi ze zajetí (tzn. vyvraždit tábor) nebo posbírat tři kusy totemu (tzn. vyvraždit tábor) nebo – pozor změna – zabít vzácné zvíře. Pak ovšem musíte zajmout nepřátelského vůdce, což znamená vyvraždit další tábor. Ach jo.

Beastmaster: Branou času

Jestli přemýšlíte o tom, jak rychle vám ve hře „nečekaně“ oznámí, že zrovna vy jste Vyvolený, pak pro vás máme odpověď: zhruba hodinu po startu. Jste totiž pán šelem, což znamená, že například můžete na dálku ovládat obří vraždící sovu, která likviduje lidské protivníky jedním náletem, případně vám doručuje zbraně nebo shazuje bomby (!) nepřátelům na hlavy.

Krom toho si lze i ochočit prakticky libovolnou šelmu – kočkovitou, psovitou i medvědovitou – přičemž ochočování probíhá tak, že na zem hodíte kus masa, a jakmile začne krvelačný predátor žrát, přiblížíte se a stisknete akční tlačítko. Gratulace! Máte domácího pra-mazlíčka. Ten vás okamžitě začne na slovo poslouchat, takže se s vámi chytře plíží podrostem, přepadává nepřátele ze zálohy a pomáhá i s lovem. Zvíře je v podstatě nesmrtelné, protože když už vám ho náhodou pošlou do věčných lovišť, vyvoláte si ho z menu klidně znovu. O nějakém pěstování vztahu a truchlením nad ztrátou věrného pobočníka nemůže být řeč. Nu, a to je z novinek vlastně vše.

Jádro to zachraňuje

Že vám to nevadí a máte rádi otevřené oblasti s desítkami vedlejších úkolů, aktivit a drobnůstek k vysbírání? Pak máte štěstí, protože jádro hry je pořád stejně povedené jako v předchozích dílech. V momentě, kdy jsem přestal řešit frustraci ze stále se opakujících situací či nenaplněného potenciálu, jsem se začal velmi slušně bavit. Ano, není to tak zběsilá a nabušená hra jako dříve, hlavně kvůli absenci explozivního smrtícího arzenálu, ale přesto má co nabídnout.

Far Cry Primal je v podstatě prehistorická verze filmové „Třístovky“ od Zacka Snydera. A sami se můžete rozhodnout, jestli je to pro vás důvod těšit se na akční historické dobrodružství s nerealistickými prvky, nebo naopak záminka k tomu, abyste popadli uhlík z ohniště a šli na stěny malovat nenávistné vzkazy vývojářům. Nenechte se totiž mýlit: ačkoliv se hra tváří, že se jedná o boj o přežití v krutém pravěkém světě, nemá to se survival žánrem nic společného. Je to vlastně jen šňůra tisíckrát viděných úkolů s trochou netradičních zbraní navěšená na kostru moderních her od Ubisoftu. Recykluje se tady skoro všechno: animace, postavy i celé kusy hratelnosti.

Na první pohled je snadné nechat se zmást tím, že je Far Cry Primal něčím úplně novým, ale není to pravda. Je to téměř zrcadlová kopie čtvrtého dílu s jinými texturami a modely. Jádro hratelnosti zůstalo na chlup stejné, což bude spoustě hráčů vyhovovat, jiní ale budou po právu rozmrzelí. Prostě už jsme tuhle hru hráli častokrát v rozmezí pár let.