Far Cry 3

Dříve načrtnuté koncepty jsou dotažené (přemnožení nepřátel), jiné optimalizované a objevují se nové, na první pohled nesmyslné detaily. K čemu je akčnímu hrdinovi lov srnek na paloucích? K čemu jsou přátelská a neutrální NPCčka? Proč s nimi hrát poker? Proč by se měl zajímat o milostné avantýry domorodců? Proč by měl prolézat jeskyně v zapadlých údolích, když v nich není po čem střílet? Odpověď je prostá: ostrov vás donutí k tomu, abyste ho chtěli poznat.

Mementa

Ostrov ve Far Cry 3 je výraznějším hrdinou, než samotný Jason Brody. Potutelně provokuje a láká k prozkoumávání, stejně jako bludička nad bažinou, což je hra, na kterou rádi přistoupíte, protože za odměnu dostanete unikátní okamžiky. Individuální vzpomínky jsou ve Far Cry 3 těmi nejsilnějšími momenty, ať už se stanou během plnění vedlejších úkolů, nebo nespoutaného prozkoumávání.

Z hlavy například nedostanete několik minut v rogalu nad měsícem ozářenou krajinou ve společnosti orla, který vás tiše doprovází až nad tábor podřimujících banditů, pro které se stanete tím, čím je orel pro zajíce – nečekanou smrtí z výšin. S tím rozdílem, že orel myš nezapálí plamenometem, ani jí pod nohy nehodí minu. Podobně magické události fungují jedině proto, že jsou zcela přirozené, nečekané a nejsou skriptované. O herním světě a systémech kvůli nim nebudete pochybovat, na rozdíl třeba od cílené kaskadérské parodie Just Cause 2.

Ušijte si taktiku

Pakliže vám v žilách proudí krev dobrodruha, najdete ve Far Cry 3 zemi zaslíbenou. Všechny systémy fungují tak nějak úplně správně a většinou nebudete cítit, že by vás vývojáři násilně štelovali do něčeho, co dělat nechcete. Obvyklý postup znamená probít se k vysílači, odstranit jeho blokaci a automaticky tak zmapovat přilehlé území (funguje to podobně jako pozorovací místa v Assassin's Creed). Následně metodicky likvidujete jednu nepřátelskou pozici za druhou, až je sektor bezpečný a nastává čas pro přesun do dalšího. Vedle klasického pobíhání máte k dispozici auta, lodě nebo rogalo a desítky akčních postupů při zahájení brutálního útoku na nepřátele.

Nad možnostmi akce zůstává rozum stát. Každý tábor, který po dobytí funguje jako základna pro obchodování a rychlé přesunování jsem atakoval jiným způsobem. Jednou to bylo stealthově. Podruhé s plamenometem. Potřetí nakladením min. Počtvrté přímočaře akčně. Popáté téměř sebevražedným nájezdem lodí z moře na pláž. Potřicáté... 

Lovecká sezóna začíná

Neúměrně velkou část úvodního obsahu tvoří lov na zvířata. To je tak: na začátku máte pouze jedno pouzdro pro jednu zbraň a malý baťoh (a ještě menší peněženku). Větší baťoh znamená více předmětů, ale musíte ho ušít z kůže z konkrétních zvířat, stejně jako pouzdra na další zbraně nebo peněženky. Honitba je tedy jméno hry a je až k nepochopení, jak něco tak nepatřičného v akční hře, a nerealistického v životě, umí být zábavné (stejně jako sbírání kytek na výrobu léků) a kruté.

Zvířata musíte takticky nahánět do úzkých a váš člověk Jason rozhodně není chlapcem se speciálním vojenským výcvikem. Zabít takového pantera nebo vlky je kolikrát mnohem složitější, než vystřílet celý nepřátelský tábor. Masožravci jsou rychlí, útočí zezadu a často ve smečkách, takže do džungle pokaždé vstupujete s tím, že tohle možná bude poslední procházka před smrtí. Anebo poslední koupačka, pakliže se rozhodnete dostat přes lagunu kraulem.

Skyrim se samopaly

Rozlehlý ostrov je opravdu oním bájným interaktivním hřištěm, na kterém se nikdy nebudete nudit. Obsazení každého nepřátelského tábora znamená odemknutí několika druhů úkolů (naneštěstí stále těch samých – zabij někoho, vystopuj zvíře, splň zkoušku domorodců, odvez léky do vesnice), jenže autoři ze strachu před nekonečným opakováním šetří speciální vedlejšáky jako je hraní pokeru nebo závody na vodních skútrech pro konkrétní lokace a dávkují je přiměřeným tempem v průběhu celé hry. Jestli se zdá, že Far Cry 3 je tím pádem Skyrim se zbraněmi, tak je to dojem správný – alespoň, co se svobody pohybu a možností akce týče.

Nesnesitelná lehkost úkolů

Autorská nejistota je cítit ve vedlejších úkolech. Podstata hry přímo volá po řetězových úkolových stromech, jenže najdeme jen jednorázové vedlejšáky. Často poněkud pitomé, někdy až absurdní. Když třeba musíte zachránit vesnickou dívku od sebevraždy, tak vám rodiče s kvílením sdělí, že k té vysoké skále sebevrahů za vesnicí nestačí doběhnout dost rychle. Vy tam doběhnete úplně tím samým tempem a rodiče ani nenapadne, že nejrychlejší by bylo zajet na místo autem, protože k němu vede silnice.

Anebo jsou tu mise, ve které nesmíte opustit předem dané území, nebo se seznámíte s nápisem „mise je neúspěšná, opakovat?“. Další úchvatný kousek se vydařil ve sledovacím úkolu, kdy opatrně stopujete přes celou vesnici chlapíka, který se svědomitě podle skriptu zastavuje každých dvacet metrů a čeká, až přetrhnete neviditelnou strunu, co mu spoutává nohy. Jsou to drobná zaškobrtnutí ničící jinak pečlivě vybudovanou uvěřitelnost.

Hlavní dějová linie nezavání vyloženou trapností, dokonce má i své velmi dobře odvedené emo momenty, i když se pro jejich označení mnohem více hodí slovo „blázniviny.“ Jason sice řeší poměrně zásadní životní změnu, protože jeho život byl do návštěvy ostrova jednou velkou jízdou příslušníka americké zlaté mládeže. Postavy, které potkává, jsou naštěstí dostatečně vyšinuté a okouzlující.

V tom je výrazný posun od Far Cry 2, která se brala velmi vážně a řešila intelektuální a ekonomické výzvy ve vztahu Afriky ke Spojeným státům a Evropě. Far Cry 3 ale dává jasně najevo, že jde především o zábavu a ono kouzelné objevování ostrova a možností, za které jste vždy po právu odměněni zážitky a střípky informací.

Far Cry 3, a to je nutné říci, je lepší hrou než Far Cry 2. Dotáhla do konce vše, co Far Cry 2 naznačila. Budete se bavit, občas se podivíte, výjimečně trochu naštvete, ale celkově si užijete každý krok na ostrově, který znamená svět. Stále sice nejde o svatý grál otevřených stříleček, ale jsme mu blízko, přátelé, zatraceně blízko.