F1 2021

Platí to i obsahově, kde musejí Codies tancovat mezi obdobím před a během Covidu. Za sebe musím říct, že jsem poslední herní i opravdový ročník Formule 1 z důvodu únavy královnou motorsportu vynechal, ale o to radostněji jsem se vrhal do letošního sběru. Samozřejmě jsem viděl F1 2020 v akci a několikrát jsem si ho osahal, takže vím o jeho přednostech a kvalitách, ale nevěnoval jsem mu zkrátka loni několik desítek hodin, jak to bývá zvykem. Letošní vzrůšo na opravdových tratích a konečně zajímavá rvačka o body mne ale donutily k tomu, abych se na virtuální kokpit těšil jako možná ještě nikdy. A tím druhým důvodem byla třetí sezóna netflixovské dokumentární série F1: Touha po vítězství.

Telenovela za volantem

I v Codemasters si všimli, že tento fenomén fanoušky slušně válcuje, a jakkoliv je třetí sezóna už trochu moc sešněrovaná a dramaturgicky ve službách toho, aby měla každá stáj svých patnáct minut slávy a nikdo nebyl za otloukánka, pořád se jedná o fascinující pohled do zákulisí elitního sportu. A také důkaz toho, že dnešní piloti možná nejsou takoví drsňáci jako Lauda nebo Hunt, ale čelí novým výzvám a tlakům, o kterých se nepoučenému laikovi ani nezdá.

Nový kariérní mód Braking Point, jenž vám zabere cca sedm hodin hraní, je pokusem o vlastní dokudrama a svým způsobem je to něco, po čem jsem volal někdy od druhého, třetího ročníku herní série. Codemasters měli v podstatě na první pokus zmáknutý jízdní model i vizuál, dokázali na nás přenést ten pocit šílené rychlosti a jízdy na hraně kontroly, ale ze spartánské sólo kariéry jsem nikdy neměl pocit, že jsem hvězda jednoho z nejpopulárnějších sportů na planetě. To zákulisí, ta omáčka, ta sláva… to všechno bylo zatlačeno do pozadí, protože matematické vzorečky spočítají jízdní model, ale nevykouzlí příběh a emoce.

A hle, po letech opatrných experimentů se díky dokumentárnímu hitu herní série vydává do zcela neprobádaných končin a představuje story mladého nováčka, co se musí rozkoukat nejen na trati, ale také čelit frustraci staršího týmového kolegy, podrazům od konkurence nebo opatrnosti vedení, které v týmu nechce žádné rozepře.

Zápletka se rozjíždí velmi slibně, přináší s sebou i propracovanější interview, které si pak ještě užijete v pilotní nebo týmové kariéře, ale Braking Point je v důsledku příliš povrchní, než aby zanechal velkolepý dojem. Není tu prostor na improvizaci, takže hra vede kampaň svým směrem čistě na základě toho, zda jste splnili či nesplnili cíl dané mise. Pokud si nastavíte obtížnost příliš nízko a předjedete o dvacet sekund v prvním závodě Hamiltona s autem stáje, která se běžně umisťuje ve středu pole, nikdo nad tím nepovzdechne.

Při nastavení akurátní obtížnosti, kdy jsou cíle splnitelné a hra zábavná, se stejně musíte vypořádat s tím, že jste jen pár krůčků od interaktivního filmu. Hra po pár odjetých kolech převezme otěže a nechá vás nabourat do monopostu týmového kolegy, “aby se rozjelo to správné drama”.

A když už si říkáte, že žádný majitel stáje by podobné klackování v týmu nestrpěl, převtělíte se mávnutím magického proutku do týmového soka. Toho suchara, co vám kazil výsledky a vy jste ho nenáviděli. Ano, zjistíte, že i on má vlastní starosti, ambice a touhy. Celé je to dobře zahrané i napsané, ale vy si uvědomíte, že jste jen loutkou a hercem v již napsaném představení, které dojde své pointy bez ohledu na vaše výsledky.

Jeden za všechny vs. všichni za jednoho

Dobrou zprávou je, že před podzimním nástupem esportové ligy můžete své schopnosti pilovat v sólové kariéře, zahrát si na majitele stáje a dokonce si vychutnat i kooperativní multiplayer, kdy s kamarádem dobýváte šampionát a hájíte barvy vlastní stáje.

Všechny módy jsou robustní, kdo chce hlavně jezdit, ten si může rozehrát hned několik jezdců a vracet se k nim podle potřeby. Kdo chce zažít F1 2021 v celé šíři, ten zvolí týmovou kariéru. Většinu jejích prvků přinesl předchozí ročník, ale v letošní formě je týmová režie přehlednější a osobně mi šlo všechno hezky od ruky, i když na rovinu přiznám, že se nejlíp cítím za volantem a ostatní věci přenechávám povolanějším lidem.

Tahle hra není pro starý

Už jsme mluvili o tom, že F1 2021 je trochu rozkročená mezi starou a novou generací konzolí. Technicky to zas tak vidět není, i když na PC s RTX grafikou se můžete kochat nádhernými modely formulí, na kterých doslova tančí paprsky světla. Okolí tratí je o fous zalidněnější než dřív, HUD je kapku přeskládaný, ale především loadingy se povedlo zkrátit na minimum a stabilita hry v singlu je příkladná. Ve všech případech mluvím o PC verzi, se kterou jsem neměl během hraní sebemenší problém.

Pár věcí v ní ale chybí, a to nejen oproti průběhu skutečné sezóny Formule 1, kde se šachuje s okruhy tak výrazně, že se Codies museli zapřísahat, že některé tratě do hry zpětně zařadí, aby jsme si mohli, byť s odstupem několika měsíců, letošní ročník zajet tak, jak FIA naplánovala. Co však už do hry nikdo nevrátí jsou historické monoposty. Oblíbená kratochvíle mnoha hráčů se letos prostě nekoná a na otázku, kdy se formulové klasiky vrátí, odpovídají vývojáři velmi nejistě. Zlí jazykové už vytahují mikrotransakce a DLC, ale na výsledek si budeme muset počkat napřesrok.

Ještě jedno kolo a spát

Těžištěm každého ročníku ale byla, je a bude simulace aktuálních monopostů. Nastavení obtížnosti i jízdních berliček je široké natolik, že si na své přijdou začátečníci, kochači i hardcore závodníci. F1 2021 nikdy nebude nekompromisní simulací, ale do arkády má v průměrném nastavení (bez automatického brždění, regulace plynu a asistencí v zatáčkách) taky hodně daleko. Na gamepadu ji lze bez problémů hrát, ačkoliv krájení apexů a ten správný feeling na obrubnících zažijete jenom s volantem. A vězte, že zrovna ty obrubníky jsou rok od roku zákeřnější.

Hra nabízí i populární flashbacky, co vás dostanou z libovolné šlamastyky, zvlášť když jste dlouzí na brzdách a urvete kolo sobě nebo někomu jinému, ale filozofování nad úrovní obtížnosti je zbytečné. F1 2021 rozdává adrenalin plnými hrstmi jenom v tom okamžiku, kdy jedete na krev. Kdy se před vámi míhají zatáčky a vy je s vypětím všech sil vybíráte, máte oči přilepené na horizontu a čtete nejen nadcházející esíčko, ale i stopu auta před vámi, na které dobržďujete tak natěsno, že můžete spočítat krúpěje potu na zátylku pilota.

V tu chvíli F1 2021 exceluje a vy zapomenete na všechny její nedostatky. Pocit z jízdy nadoraz je stejně fantastický jako kdy dřív a všechny ty hodiny, které věnujete studování tratí, vám titul vrátí satisfakcí z bezchybně projetých zatáček a rafinovaných předjížděcích manévrů.

Snad jen ty změny strategie, nastavování DRS a dalších blbůstek skrz vyskakovací menu v HUD za plné závodní rychlosti, je tlačítková gymnastika, co mě stála několik zahozených závodů. I já jsem v takovém okamžiku musel sáhnout po flashbacku, protože by mne chvilková ztráta pozornosti stála v lepším případě několik pozic.

Váhavý start

Na první pohled se může zdát, že obsahově znamená F1 2021 krok zpátky. Dočkali jsme se řady slibů a ujištění, že všechno bude a že to bude brzy. Jenže taková kulišárna dělá ze zlevněné F1 2020 mimořádně výhodnou koupi, zvlášť když aktuální ročník není žádný zázračný next-gen, chybí mu veteráni a vlastně ani věrohodně nesimuluje probíhající sezónu.

Čekat na Godota, resp. na F1 2022, který lépe využije schopnosti Playstationu 5 nebo Xbox Series X a může se spoléhat na klidnější vody v kalendáři opravdových Grand Prix, je sázkou do loterie. Majitelé dvatisícedvacítky o nic zásadního nepřijdou, pokud se nechtějí nahánět s kamarády v co-opu, nebo nemají slabost pro telenovely.

Kdo je však fenoménem videoherní Formule 1 nepolíbený, pro toho představuje F1 2021 ideální odrazový můstek do světa, kterému se poprvé v historii této série daří simulovat závodní, personální i byznysový kolotoč Formule 1 v celé jeho šíři.  A pokud do toho skutečně jdete hlavně s touhou si skvěle zajezdit, čeká vás fantastická jízda, při níž se úsměv rozšiřuje tím víc, čím víc asistentů povypínáte. Z kochajících se diváků se stávají řidiči, z řidičů závodníci a ze závodníků závisláci. Nevěříte? Až bude váš obývák vzhledem i zápachem připomínat boxovou uličku, ještě si na mě vzpomenete. Tak hurá na start a push, push, push!