Expeditions: Viking

RPG každým coulem

Expeditions: Viking je z větší části RPG, takže vás asi moc nepřekvapí, že si před rozjetím akce musíte vymodelovat hrdinu k obrazu svému. Co se vzhledu postavy týče, výběr není nikterak hluboký, ale pro potřebu volby délky plnovousu je dostačující. Zato rozházení bodíků do různých vlastností a dovedností může vyrazit dech nejednomu ostřílenému hráči. Kromě klasických možností jako síla, obratnost nebo třeba vnímání se na vás vyvalí na sedmdesát (!!!) políček, do kterých můžete přerozdělit počátečních 50 bodů. A věřte, pročíst se hned takhle ze začátku tolika možnostmi dá docela zabrat.

Schopnosti jsou rozdělené do pěti kategorií se zaměřením na ovládání různých typů zbraní, pasivní schopnosti využitelné jak v bojích, tak dialozích, nebo třeba možnost uvařit si oběd či vykovat nějaké to brnění. A pak se konečně vydáte do zasněženého Dánska.

Strategií nabité souboje

Od začátku si hra nebere servítky a okamžitě vás vrhá do víru událostí. Jakožto potomek právě zesnulého thegna (vůdce klanu) po právu dědíte funkci svého otce, který se vydal na jednosměrnou výpravu za poklady nových zemí. Klan bohužel neudržoval v dobrém a bojeschopném stavu, čímž si ve svých řadách vytvořil spoustu nepřátel, kteří vycítili šanci usednout na vaše místo. Málokdo uznává dědičné právo, mezi Vikingy má větší váhu mužská síla a odvaha. Než se tedy stačíte rozkoukat, jste vyzváni na souboj partou opilých mladistvých.

A hned první potyčka vám dává jasně najevo, že bez taktiky a strategie se neobejdete. Ve většině situací s sebou máte pět věrných přátel, kteří se nebojí nasadit za vás krk. Mezi těmi můžete během boje libovolně přepínat a řídit jejich kroky po síti hexů. Zelené podbarvení povrchu ukazuje, kam můžete doběhnout a ještě zaútočit, zatímco žluté podbarvení představuje delší běh bez možnosti dalších akcí. Celkem klasika, která stále funguje na výbornou.

Každé střetnutí představuje jinou výzvu v závislosti na prostředí a počtu nepřátel. Jde o úplně jiný zážitek, když se snažíte ubránit úzký most před nájezdníky, pobít otravné vlky v hustém lese nebo když se kryjete před salvou šípů z hradeb. Nepřátelé mají většinou převahu a leckdy na vás nabíhají i v několika vlnách. V takových situacích vám kromě zbraní budou nejvíc k užitku přirozené kryty ve formě spadlých stromů, nábytku a různého harampádí, ale také vámi nastražené pasti od těch ostnatých až po ty jedovaté.

I tak to ale není procházka růžovým sadem – vaši společníci budou padat jako zralé hrušky. Na jednu stranu nemohou touto cestou zemřít, ale čím déle se budou válet v bolestivých křečích, tím větší je šance, že si z boje odnesou nějakou tu zlomeninu, která je silně ovlivní v dalších potyčkách. Pokud je samozřejmě nenecháte uzdravit. A pokud náhodou dopadne celý boj nezdarem, neznamená to konec vaší pouti, ani nutnost načíst uloženou pozici. Vaše prohra má jednoduše (vesměs negativní) dopad na příběh.

Líná huba, holé neštěstí

Vyprávění příběhu naštěstí nehraje druhé housle, ale je nedílnou součástí celku. Hlavní premisa je sice zřejmá hned od začátku – vybudovat silný klan a všem dokázat, že se můžete honosit titulem thegn před nadcházejícím Althingem, kdy dánský král rozhodne o osudu vaší rodné oblasti Skjern ve prospěch vás, nebo vašeho soka Skule Skullcleavera. Cesta k cíli ale vede hned několika směry.

Máte na výběr ze tří hlavních přístupů, které můžete libovolně promíchat. Stanete se moudrým vůdcem a odcestujete na Britské ostrovy uzavřít silná spojenectví, nebo si je jako pravý válečník zajistíte silou? Anebo svému klanu přinesete prosperitu v podobě silných obchodních síti? Je to jen na vás. Hlavní část hry se odehrává v Británii, kde o území válčí Northumbrie s Pikty. Můžete se přidat na tu či onu stranu, hrát to na obě, a tak podobně. Rozhodně však nečekejte přímočarou cestu. Děj je plný zvratů a nečekaných vyústění, většinou na základě vašeho rozhodnutí, což je příjemné.

Je třeba zdůraznit, že pokud neradi čtete nebo nevládnete pokročilou angličtinou (nebo jinými jazyky), tak Expeditions: Viking pravděpodobně nebude nic pro vás. Hra je totiž upovídaná. Kromě klasických dialogů, plných důležitých rozhodnutí, která se často odvíjejí od některé z vašich schopností či plnosti vaší kapsy a aktuálně přítomných společníků, vás čeká obrovské množství doprovodných textů, které popisují dění kolem vás, pocity zúčastněných osob a podobně. Dialogy prostě nemůžete přeskákat, a pak se divit, že vás hra za špatnou odpověď uvrhne do vězení.

Odpovědi nemají dopad jen na druhého komunikujícího a jeho postoj k vám, ale i na celou posádku. Rozhodnete se nepopravit vandráka, který vám ukradl dva zlaťáky? Polepšíte si u svých milosrdných kolegů, ale klesnete v očích těch agresivnějších. Zároveň si chcete udržet náklonnost přátel, protože jen takoví bojovníci si v boji věří. Ti ostatní mají nižší morálku, takže se hůře brání před posměšky soupeřů a schytávají tvrdší rány.

S plným žaludkem nejdál dojdeš

Vedle hlavního příběhu vás na mapě Británie čeká velká spousta vedlejších nepovinných úkolů, které mohou odhalit něco z pozadí pro vás neznámého kontinentu a jeho „špatné“ křesťanské víry, může jít o pomoc místnímu farmáři s bandity nebo třeba zlatokopce v navrácení cingrlátek, která kdysi „půjčila“ svým nápadníkům. Tak či tak jsou vašimi společníci lidé, a lidé se čas od času unaví a potřebují naplnit břicha.

Častokrát tak při svém putování musíte zastavit v kempu, kde každému členovi družiny přiřadíte různé činnosti v rámci čtyř směn. Léčitele necháte uzdravit bojová zranění, lovce vyšlete pro maso, bylinkářka uhněte léčiva a kovář třeba opraví opotřebované meče. Tento management z počátku působí trochu zmateně, ale jakmile si ho ochočíte, budete ho rádi využívat i ve chvílích, kdy si nikdo odpočinout nepotřebuje.

Mimo to vám putování slušně vynáší cennosti a suroviny, které můžete investovat do vylepšování vaší osady v Dánsku. Rozšíření kuchyně přinese každý týden jídlo pro vaše hladové krky, vylepšením kováře si zase přijdete na lepší vybavení a hradby zvýší prosperitu a moc vašeho klanu. Kromě průběžného přínosu se vám tyto hodnoty mohou hodit i v samotném závěru hry.

Vada na kráse

Souboje tedy představují uspokojivou výzvu a hráči se slabostí pro kvanta textu si přijdou na své. Co ale audiovizuální stránka? Grafika na první pohled působí kouzelným dojmem – nejprve vám učaruje zasněžená krajina, abyste se pak ohřáli na zlatavých plážích severních ostrovů Británie a následně zchladili studeným deštěm v ponurých mokřadech na jihu.

Prostředí jsou plná detailů, ale počítač vám to neroztaví. Grafická stránka prostě sedí zvolenému žánru, a byť by mohla předvést daleko víc, nijak zvlášť to hratelnosti neubírá. Zato zvuková stránka si zaslouží aplaus. Nejenže šípu věříte, že prorazil zbroj, a ze skřeku zasaženého je jasné, že se hrot zaryl hluboko do masa, ale když to celé doprovází tóny z ruky Knuta A. Haugena (Lords of the Fallen, Age of Conan), jeden se prostě neubrání hřejivému úsměvu z uspokojivého skalpu.

Kam tedy udeřilo Thorovo kladivo? Bohužel na načítání obsahu. Těžko spočítat, kolik desítek minut jsme vyseděli u rotujícího štítu. Každý loading trvá několik desítek vteřin, což tolik nevadí, když se chystáte do lokace, ve které strávíte 10-20 minut. Pokud si ale jen máte jít vyzvednout odměnu na druhém konci mapy, čeká vás klidně i pět načítacích obrazovek za sebou! Ve hře, která vyloženě neoslňuje nejmodernějšími grafickými prvky, a ve které největší lokace přeběhnete do minuty, je to až trestuhodný přešlap. Navíc se načítají i jednotlivé interiéry budov o jedné místnosti.

Problematická může být i kolísající obtížnost. Celou hrou se třeba protloukáte na střední obtížnost tak akorát – většinou to někdo z party nezvládne, což přináší odpovídající míru napětí. Pak ale přijdou ke slovu rozhodující souboje o záchranu spojenectví, kde si ani neškrtnete. Ani na nejnižší obtížnost. Hra obecně nedává najevo, že byste se měli ještě nějakou chvíli vylepšovat, než se pustíte do souboje, který, ač se tak nejeví, je mnohem tužší než všechny předešlé.

Konec dobrý, všechno dobré

Expeditions: Viking si od svého předchůdce bere většinu mechanismů, vylepšuje je a balí do populární vikinské tematiky. Až na pár nadpřirozených setkání působí realistickým dojmem, hezky si hraje s náboženskými rozdíly a logicky vykresluje politické spory. Vedle solidních RPG prvků a rozvětveného příběhu nabízí i strategický náhled na celý stát a správu domoviny.

To, co má hra dělat, dělá opravdu dobře – vyloženě vyvolává touhu projít si celé dobrodružství několikrát a zjistit, jak jinak může dopadnout. Hlavní kampaň zabere kolem 15 hodin (hodně záleží na vašem přístupu) a vedlejší úkoly si klidně ukrojí dalších deset. Nebýt otravného načítání, frustrujícího kolísání obtížnosti a hloupých chyb, které snad opraví budoucí patche, hodnocení by bylo ještě vyšší.