Ex Natura: Nature Corrupted
Masochisté mohou u kandidáta na nejhorší hru roku zpozornět, všichni ostatní dejte od tohohle příšerného pokusu ruce pryč.
Ex Natura si hraje na Dark Souls z arabského folkloru a používá zavedenou formuli, kde smrt znamená ztrátu nasbíraných duší a respawn všech nepřátel. Světem prorůstají výrůstky stromu světa, jež slouží jako tradiční záchytné „ohníčky“ (a záhadně se podobají zlatým stromkům z Elden Ring).
Ostatně všechny prvky jsou tak nápadné Dark Souls, že by se spíše než za inspiraci daly považovat za bezduché kopírování. Uživatelským rozhraním počínaje a konče hudbou, která hraje, zatímco sedíte u stromečků a za naškudlené duše si vylepšujete atributy, protože se velmi podobá éterické melodii v Majule - hlavním hubu Dark Souls 2.
Šavlový tanec
Středobodem celé hratelnosti by pak asi měl být soubojový systém, který slibuje tradiční tuhou výzvu, kde každý řadový nepřítel může být strůjcem vašeho konce. Proti nim jste vyzbrojeni teleportem na krátkou vzdálenost, který slouží jako úhyb, nadpozemským štítem, jímž lze včasně parírovat, a v neposlední řadě různorodým repertoárem chladných zbraní. Hlavní hrdina umí také čarovat – respektive na dálku sesílat slaboučké projektily.
Tak humpolácky těžkopádný souboják jsem ale pěkně dlouho nezažil. Základní potvory vydrží neskutečné množství poškození. Hlavní hrdina, který je mimochodem bůh větru, se zadýchá po pár secích. To má za následek, že se nervydrásající duely velmi rychle mění v otravné pižlání nekonečného zdraví protivníků.
Byť ve hře existuje parírování a úskoky, je naprosto nejlepší taktikou udeřit, odskočit, počkat si na regeneraci staminy a znova udeřit a odskočit. To vše opakovat ad nauseam. Jakýkoliv komplexnější manévr je totiž po zásluze potrestán. Na hru se nedá spolehnout, že zaregistruje váš ovládací input, takže se mi několikrát stalo, že postava místo včasného úhybu zůstala stát na místě a nechala si pařáty nepřátel nedobrovolně provádět kolonoskopii. Příšerně jsou navržené i hitboxy, které registrují zásahy, jež vás zřetelně minuly.
Dokonce i čtení útoků, učení se různých vzorců a načasování úderů je špatné. Animace postav jsou na úrovni „Můj první projekt v Blendru,“ takže když z nich vyčtete, že se na vás něco chystá, je už většinou pozdě. Útoky vás navíc sledují i potom, co nepřítel započne bojovou animaci, takže úhyby do stran nebo nedej bože za záda jsou povětšinou k ničemu, protože hrot protivníkova kopí si vás najde s neomylnou spolehlivostí.
Určitě ne boss a rozhodně ne fight
Což mě přivádí ke střetu s prvním bossem. Přestože střídá pár útoků, které se naučíte během několika sekund, je souboj extrémně obtížný. Nikoliv však nastavenou laťkou, která prověří vaše hráčské schopnosti, ale spíše otestuje vaši trpělivost.
Úplně pominu fakt, že do arény seskakujete z výšky, což vám sebere část zdraví. Byl to nesmysl u souboje s Nitem v Dark Souls, je to nesmysl i tady. Pominu také, že boss je v podstatě jen větší model nepřítele, na kterého několikrát narazíte dříve. Takže se ani nekoná žádné originální vizuálně kreativní překvapení.
Co už ale nepominu, je extrémní lenost, s jakou je celý boss fight orchestrovaný. Protivník disponuje čtyřmi útoky, ale kvůli kostrbatému ovládání máte reálně dvě možnosti, jak ho porazit – tradiční pižláníčko sek a úskok, případně pižláníčko střelami z dálky (kterých máte neomezené množství a časem se dobíjejí). Všechno ostatní je předem odsouzeno k neúspěchu, protože jakékoliv agresivnější hraní znamená jistou smrt. Spíš než o souboj na život a na smrt jde o test vaší trpělivosti, protože i s „neprůstřelnou“ taktikou výše vám boj zabere zhruba patnáct minut.
Zkoušel jsem se dokonce i přelevelovat neustálým respawnováním a zabíjením základních potvor, ale každý bod do atributů vám dává naprosto směšné bonusy, že stejně nemá smysl zkušenosti vrážet do ničeho jiného než do zdraví a v soubojích vám tak úrovně navíc potřebnou výhodu stejně nedají.
Skoro hra
Když se to teda blbě hraje, jak je na tom technická stránka, můžete se ptát. A já vám povím, že hra je v podstatě rozbitá přehlídka nedodělků, špatné optimalizace a postupu ničících chyb.
Nepřátele procházejí texturami, pokud zemřete pádem z výšky, narodíte se levitujíce nad zemí (což mi nakonec hru úplně rozbilo). Hapruje fyzika a ragdoll, které vystřelují mrtvoly nepřátel na oběžnou dráhu. Snímky za vteřinu padají, kdy se jim zachce. Občas se nepřátelé místo respawnu zkrátka neobjeví.
A pokračujeme: Textury a objekty problikávají a mizí, stejně tak zlobí globální nasvícení, které hru buď topí v hluboké temnotě, nebo naopak ji naopak příšerně přesvětluje. Pokud hrajete na ovladači, jakýkoliv pohyb kamerou zastaví pohyb postavy. Ex Natura je doslova festival bugů a vizuální tortura. Hra technicky „běží“, ale asi ve stejném smyslu, jako kdybyste vrak auta pustili z kopce. Taky technicky „jede“.
Je příhodné, že podtitulem hry je slovní spojení Nature Corrupted, protože mi dokázala poškodit uloženou pozici. Opět jsem se při jednom úmrtí z výšky zrodil v letu nad zlatým stromečkem. Jenže tentokrát mi shození hry a načtení pozice nepomohlo (existuje mimochodem jenom jeden slot pro ukládání). Ba naopak, tentokrát už jsem save ani nenačetl, protože se Ex Natura zasekla na načítací obrazovce. Nepomohlo opakované načítání, ověření souborů, vůbec nic.
Novinářská integrita mi nedala. „Přece nebudu psát dojmy z něčeho, co jsem nedohrál,“ říkám si, zatímco skřípaje zuby rozjíždím hru novou. Jenže tentokrát jsem nedostal ani přes úvodní tutoriálovou lokaci, protože po příběhovém filmečku se odmítá načíst další oblast. Vyhráváš Ex Natura, porazila jsi mě, vzdávám to. Tři hodiny, které jsem s tebou strávil, byly jedním z nejhorších herních zážitků, který za poslední léta pamatuji.
Post mortem
Morbidní zvědavost mi ale nedá a určitě se přesvědčím, jak celá hra dopadne po plném vydání v létě. Ex Natura mi přijde natolik rozbitá, že ji za toho zhruba půl roku přece malý tým vývojářů z Blackburne Games nemůže opravit! A pokud ano, rád se o tom přesvědčím a velmi rád napíšu příběh o vykoupení a nápravě. Protože třeba takový level design působí zajímavě a nabízí tradiční zkratky a megalomanskou architekturu, jak jsme zvyklí z jiných soulslike.
Pokud Ex Natura ale bude ve více-méně podobném stavu, jako teď ve verzi 0.7, pak naprosto jasně říkám, že půjde o kandidáta na jednu z nejhorších her roku. Jasně, pořád jde o předběžný přístup, a tak se nad nedokonalou technickou stránkou musí přivřít obě oči, uši, nozdry a všechny jiné tělesné otvory. Za několik dní ale tenhle přístup mohou mít všichni – a to za peníze. A jak vývojář deklaruje na stránce hry, cena bude stejná, jakou bude mít full release. Pokud to bude cokoliv vyššího než 1 euro, tak je to trestuhodné.