Everybody's Golf

Multiplayer Massive Online Role Playing… Golf

Základní myšlenka Everybody’s Golf je naprosto jasná - golfový arkádový simulátor pro celou rodinu a přátele. Jenže není to málo, Antone Pavloviči? Proč do hry nepřidat zlepšování dovedností jako v RPG, spolu s primitivním příběhem, nepřihodit otevřený svět jako v MMO a nezkusit tak repetetivní odpalování míčku něčím ozvláštnit? Přece jen po dvaceti letech je každý pokus o změnu vítaný. Když odhlédneme od nastíněných prvků, tím nejznatelnějším aspektem je bezpochyby komunita a výzva směrem k hráči: “Nejsi na to sám!”

Čas, který hráč v Everybody’s Golf může věnovat péči o svého avatara, je totiž opravdu nadprůměrný a velká část herních aspektů přímo cílí například na rozšiřování hráčovy zásoby oblečení a dalších věcí, kterými si může svůj avatar upravovat a vystavovat tak na odiv okolí, co všechno se podařilo nakupit. Nejde jen o to, jak budete vnímat svoji postavičku vy, ale především jak vás budou vnímat ostatní hráči v golfovém světě.

Oddělení módu pro jednoho a více hráčů funguje v tomto ohledu opravdu dobře. Motivace k účasti na velkých turnajích nebo jen nezávazném (a nevázaném) pobíhání mezi ostatními hráči má své nepopiratelné kouzlo, byť máme pocit, že kvůli časovému posunu nebylo nikdy na našem hřišti tak živo, jak by mohlo být. Tohle primitivní MMO jádro prozařuje jinak fádní herní svět něčím dost nezvyklým a přidružené prvky opravdu motivují hráče k tomu, aby chodil mezi lidi a objevoval golfový ostrov.

Nejen, že se můžete buď hlasitě účastnit golfových turnajů, můžete klidně jen tak procházet odpaliště a posunovat se žebříčky. Zkoušet, co všechno už umíte, a se kterým železem zvládnete udělat na jamce nejlepší výsledek. Můžete se procházet, okukovat avatary ostatních hráčů a v pozdějších fázích hry se vrhnout i do projížděk ve vozítku nebo rybolovu. Jenže k těmhle radostem běžného života vede docela strastiplná cesta.

Na ostří hole

Než vůbec může hráč pomýšlet na nějaký reálný posun ve hře, a odemčení výše uvedených zabijáků volného času, musí se věnovat několik předlouhých hodin úvodnímu golfovému hřišti. Everybody’s Golf je opravdu špatným příkladem toho, jak namotivovat hráče do dalšího hraní. Od vytvoření postavy a úvodních průpovídek spojených s osvětlením několik základních herních mechanik vede k titulu golfového šampiona strastiplná cesta dlážděná grindem, za který by se nemuselo stydět kdejaké MMORPG.

Ovšem křivdili bychom hře jako takové, kdybychom tvrdili, že se ten počáteční grind nevyplatí. Hra vás odměňuje za každý dobrý úder. A že jich bude postupně přibývat. Slušnou přehlídku golfových holí a míčků doplňuje arzenál oblečků pro avatara a není tak nic jednoduššího než volit hole pro konkrétní situace. S každý odpalem se může zlepšit některá ze čtyř statistik, mezi než patří třeba síla úderu nebo ovládání dané hole. S každým zdařilým úderem vám na tváři poroste úsměv, jak budete pomalu zvládat jamky nejen na počet úderů, ale i s rezervou, a dokážete si poradit i se zákeřným protivětrem.

Počasí ve hře hraje pochopitelně také svou roli a přes počáteční bezvětří a slunečno se postupem času propracujete k silnému větru a dešti, což propočítávání úderů rozhodně neusnadňuje. Velkou roli v tom hraje nejen šikovnost a práce s kamerou, při níž jste schopní docela dobře pracovat s plánováním úderů, ale bohužel i štěstí. V tomto případě přiznané, protože jedna z vedlejších postav v prapodivném singleplayerovém příběhu to před prvním střetnutí s šampionem otevřeně přizná - občas je to prostě o štěstí. Aby ne, když ovládání závisí na tom, jak rychle zvládnete reagovat při klepnutí na tlačítko pro odpal.

Ovládání není v některých ohledech úplně nejlíp navržené a třeba posuny v každém menu nebo mezi okny jsou řešeny tlačítky na místo páček. Trošku nepohodlné, ale budiž. Nejvíc ze všeho ale dokáže v některých momentech iritovat systém odpalování, který spoléhá na zmáčknutí X v ten správný moment. Třífázové odpalování (nápřah - délka odpalu - odpal) je kolikrát tužší soupeř než povětrnostní podmínky.

Dvakrát nevstoupíš do téže jamky?

Mód pro jednoho hráče reprezentuje opakované hraní turnajů, v nichž sbírá vaše postava zkušenosti, zlepšuje se a postupně se utkává s šampiony ve speciálních turnajích jeden na jednoho, kdy se ukazují různé druhy vašich dovedností. Právě přes tento obsah se po dlouhých a dlouhých hodinách dostanete k vozítkům a rybaření, které zpestřuje toulání se mezi ostatními hráči, ale rozhodně není povinné.

Navzdory faktu, že výzva k hraní s ostatními lidmi je velice silná, vůbec se masových akcí nemusíte účastnit, a to ani v případě speciálního Turf Modu, ve kterém se dva týmy po deseti hráčích snaží odehrát v omezeném čase co nejvíc jamek.

Co je ovšem na tomto nekonečném koloběhu odpalů a přesunů nejdůležitější? Je to zábava. A pekelně návyková. Hráčské schopnosti jsou samy o sobě schopné určit, jakým tempem se budete hrou posouvat dál, a kolik času strávíte na které jamce. S dostatečným tréninkem a trochou štěstí je opravdu možné proces automatizovat a jen zlepšovat skóre, než se rozhodnete zkusit vyrazit mezi ostatní hráče na každodenní turnaj, kde můžete trhnout rekord a za herní měnu (žádné mikrotransakce) pak nakupovat nové míčky nebo módní doplňky pro postavičku.

Zelená je tráva, golf, to je hra!

Everybody’s Golf je tu s hráči už dobrých dvacet let a všechny díly si drží zhruba stejnou úroveň příliš nevybočující ze slušného nadprůměru. Verze pro PS4 nás příjemně překvapila. Úvodní špatně odehranou hru, ve které jsme se teprve rozkoukávali, jsme velice rychle zahladili prvním místem a spolu s nabuzeným egem našli v nekonečném odpalování míčku nemalé zalíbení.

Prokazatelné zlepšování a odemykání bezpočtu větších či menších novinek je dostatečně motivujícím aspektem, aby člověk u hry vydržel. Pokud jste pak dostatečně soutěživí, přijdete si na své i při hrách s ostatními hráči z celého světa a poměříte si, kdo z vás dostřelí dál. Ať už tedy sáhnete po náročné kariéře pro jednoho hráče, nebo se pustíte do online klání, rozhodně budete mít co dělat.