Eternights

Verdikt

Divoká kombinace, která ale zajímavě funguje. Eternights vás nechá randit, bojovat i zachraňovat svět a ještě u toho parádně pobaví. K vyzkoušení je demoverze, plná hra vychází

Další informace

Výrobce: Studio Sai
Štítky: anime, bojovka, jrpg, akční, rpg

Kdo někdy vyzkoušel online seznamku, jistě mi dá za pravdu, že abyste se na ní stali úspěšnými, nepotřebujete vyloženě překypovat inteligencí či šarmem, rozhodně ale musíte postrádat i poslední zbytky nějaké sebeúcty a sebezáchovy. Jde o minové pole, které na duši dokáže napáchat šrámy větší než reálné minové pole na těle.

Taková skutečnost však neodradí námi pojmenovaného hrdinu a jeho kamaráda Čaniho, aby si na jedné z takových seznamek vytvořili profil. Jejich cíl je jasný – konečně „klofnout“ sličnou slečnu, která jim umožní opustit fantazie iniciované až nedůstojnou hromadou sprostých časopisů a promění je na plnohodnotné „muže“. Šlechetný záměr! Maličký problém ale nastává ve chvíli, kdy do jejich plánů promluví apokalypsa spuštěná virem, který z lidí dělá krvelačná monstra.

Když se z chlapců stávají muži

Jestli se hochům i přes apokalyptické peripetie podaří uspět, to zjistíte v na první pohled poněkud svérázné hře Eternights od malého studia Sai. RPG, které je obohacené o sociální aspekty, specificky o prvky randění. Chcete-li, můžete si ho představit jako Personu, která dává větší důraz na sexuální narážky. Leč takové přirovnání přeci jen křivdí oběma stranám.

Ačkoliv si z prvních minut Eternights můžete odnést dojem, že se jedná o další z řady bizarních titulů „od nadržených lidí pro nadržené lidi“, není tomu tak. Ve skutečnosti se pod úvodní skořápkou skrývá překvapivě plnohodnotné herní jádro, které je sice v některých aspektech neohrabané, vyžaduje dodatečnou práci a vyloženě se nevymaňuje z „béčkové“ produkce, ale zaujmout dokáže.

Pokřivené sekání

Veškeré místní snažení se skládá ze dvou polovin. Ta hlavní, ve které nejspíše strávíte většinu času, je procházení dungeonů. V nich na vás čas od času čeká jednoduchá hádanka, ale hlavně se v akčních soubojích střetnete se stylovými nepřáteli, jejichž design se velice podobá personám ze zmíněné japonské série. To znamená, že jde o zvláštní karikatury a jinak pokřivené postavy, které se od sebe značně odlišují vzhledem i útoky.

Abyste se jim mohli postavit, tak vám nejdříve musí být useknuta ruka. Ale nebojte! Jelikož jste vyvolení, nebudete ji postrádat dlouho. Záhadná postava vás záhy odmění svítící magickou náhradou, která se může měnit do různých tvarů (ano, včetně chapadla), ale především do mečů, se kterými monstra pohodlně pokrájíte.

Nebo spíše „pohodlně“. Minimálně zpočátku si na zdejší soubojový systém budete opravdu hodně zvykat. Nepatří mezi nejvybalancovanější a nejplynulejší. Kombinace jednotlivých útoků sice dokážou vytvářet působivá komba, ale registrace provedených úkonů není dokonalá a správné časování úhybů se častokrát setkávalo s podivnou prodlevou. Zpočátku to proto příliš velká zábava nebyla.

Ke konci ukázky a hlavně otevřením dodatečných možností mi to ale nakonec přešlo do ruky a střety jsem si začal docela užívat. Mám současně trochu strach z postupné jednotvárnosti, která se může ukázat v plné verzi, ale využívání a odemykání schopností vašich společníků a učení se nových chvatů působí, že variability je dost. A to i přes chybějící crafting nebo systém výbavy. Situaci snad pomůže i neustálý příval nových typů nepřátel.

Vztahy k větší síle

Jakmile se přejíte soubojů, chvilky oddechu naleznete ve druhé části. V té se odehrávají rozhovory mezi postavami, animované předěly a herní cutscény. Stejně jako u stránky akční, i zde mě Eternights zpočátku příliš neoslovilo. Úvodu chybí větší sevřenost a postavy jsou otravné. Jakmile se ale poskočí trochu dopředu, začnou se do událostí míchat temnější prvky a hra si najde momenty, kdy zpomalí a zvážní. Pak to do sebe začne lépe zapadat. A hlavně se objeví ono pověstné „srdíčko“ a překvapivá citlivost schovaná za trapnými dialogy.

Autoři pracují s těmi největšími anime/manga klišé, která můžete najít, a postavy naplňují jednu charakterní tropu za druhou, ale ke konci ukázky jsem se přistihl, že mě členové týmu zajímali natolik, abych se o nich chtěl dozvědět více. Žádnou originalitu tu nečekejte, ale snaha a zápal tvůrců jsou evidentní. Jenom ten pubertální humor věci zbytečně zatěžkává.

Každopádně během zmíněných rozhovorů si postupně budujete pouto a vztah s místním osazenstvem, kde se nejvíce projevuje zmíněný simulátor randění. Každá slečna má jiné preference, takže na ně platí vždy něco jiného. Když se vám ale podaří najít cestičku k jejich srdcím, neodmění vás pouze roztomilými scénami, ale také se jim otevřou dodatečné schopnosti, které využijete v dungeonech. Příliš velký vliv jsem v testovací verzi zatím neviděl, ale v pozdějších fázích to pravděpodobně bude hrát velkou roli.

Pane profesore, už je čas!

Velký vliv bude mít i čas. Tvůrci avizují, že dny ve hře ubíhají a na splnění jednotlivých cílů máte pouze omezený čas (ano, opět po vzoru série Persona). Proto své kroky musíte chytře plánovat a správně rozvrhnout. Dopady takového systému ale posoudit zatím nelze, jelikož v preview dostupný nebyl. Jenom neustále otravně svítil kalendář v pravém horním rohu.

A co technický stav? Hra díky své stylizaci, a tedy nenáročnosti bude bez větších problémů fungovat na velkém množství sestav. V rozpracované verzi jsem kromě zmíněného neustále svítícího kalendářního dne nepostřehl ani žádný bug a vše fungovalo naprosto plynule (RX 580 8GB VRAM, Ryzen 3600 a 32 GB RAM). 

Přitom je jasné, že PC verze není pro vývojáře prioritou. Značí to mimo jiné ovládání na klávesnici s myší, které sice funguje, ale s pohodlností se úplně nesetkalo. Ostatně na lepší zážitek s gamepadem upozorňují i samotní tvůrci na úvodní obrazovce. Stejně tak nenaleznete velké možnosti grafických a jiných nastavení. Vyloženě důležité „posuvníky“ zde většinově jsou, dodatečné rozšíření by se ovšem neztratilo.

Hra v aktuální formě nabízí anglický, korejský a japonský dabing. Angličtina mi v podobných hrách připadá nemístná, ale pokud k ní tíhnete, uši vám to vyloženě rvát nebude. Zázrak se ale rozhodně nekoná. Naopak oba asijské dabingy považuji za opravdu zdařilé, což není dílem náhody, protože o hlasy se postarali někteří známí dabéři z anime scény.

Pozornost upoutaná

Co zpočátku působilo jako otravná hra s prvoplánovou premisou, se s ubíhajícími minutami proměnilo v zážitek, který dokáže upoutat pozornost a z něhož je cítit snaha tvůrců o předložení možná banálního, ale rozhodně funkčního vyprávění. A pokud se podaří úspěšně navázat na závěr ukázky, máme tady kandidáta na jednohubku, který historii psát nebude a nejspíše se v záplavě podzimních her ztratí, ale jakmile se k němu dostanete, svým způsobem se zabavíte.

Jestli se tato prognóza naplní, zjistíme už 21. září, kdy vychází plná verze na PC, PlayStation 5 a PlayStation 4. Všichni zájemci si mohou vyzkoušet bezplatnou demoverzi, kterou naleznou na Steamu. Nabízí první akt, takže zabere necelou hodinu.