Eschalon: Book III

RPG od Basilisk jsou možná pro někoho graficky zaostalé hry, ale jejich kreslená jednoduchost nepramení jen z nedostatku peněz, ale především z faktu, že jde z jejich pohledu o podružnou věc. Moderní trendy jsou pro ně asi urážkou a načančaná grafika zbytečností.

Už výběr postavy naznačuje, že je dobré víc přemýšlet. Jako u všech kvalitních RPG by vám postava měla přirůst k srdci a opravdu záleží na tom, zda půjdete světem jako mág, bojovník či jako tulák. Vybíráte z pěti ras, což není nic neobvyklého, ale trochu přemýšlení zabere volba u tzv. axiomu, což je jakási neměnná pravda, která vaši postavu bude charakterizovat.

V ten okamžik možná opravdu nebudete vůbec tušit, zda se vydat cestou ateisty, druidismu, ctnosti nebo naopak zločince či agnostika. Právě zde by měl člověk chvíli přemýšlet, protože je dost zásadní, zda chcete světem proplout jako ctnostný člověk, apatický ateista či jako padouch.

Kam s body? Toť otázka

Právě životní přesvědčení bude ovlivňovat reakce vaší postavy v dialozích, což občas vede k trýznivým momentům. Já bych chtěl odpovědět trochu jinak! Jo holenku, neměl jsi chtít být parchantem! Obligátní je volba mezi povoláními (pobuda, kouzelník, léčitel, bojovník a ranger), která samozřejmě určují především způsob boje a pohybu v krajině.

Tradičně zábavným okamžikem je rozdělování a nadělování konkrétních vlastností a schopností ještě před zahájením hry. Dostanete rovných patnáct bodů pro výběr dovednosti, jako je například vylepšená odolnost, kartografie či schopnost využívat stínů ke skrytí před nepřáteli. To je panečku postava šitá na míru!

Jednoduchá, ale účelná

Kdo čeká v Eschalon: Book III parádní vizuální efekty, nedej bože dokonce 3D grafiku a dokonalé zvuky, může to rovnou zabalit. Eschalon: Book III se neschovává za moderní grafiku a ani ji nevyužívá. Pokud chcete hrát precizní RPG, pak takovou nedokonalost jistě odpustíte.

Samotné hraní však není nijak složité. Pohybujete se pomocí myši a většinu úkonů myší také zvládnete. Trochu nedotažené jsou některé části tahových soubojů nebo spíš to, co jim vždycky předcházelo. Celou dobu jsme měli problém „vycentrovat“ postavu před protivníka a neustále „ujížděla stranou“. I tento mírný neduh je však víc o cviku a posléze zmizí.

Až z paty vytažené

Tvůrci se vydali do hlubin žánru a na denní světlo vynesli prvky, které už dnes ne každému sednou. V Eschalon: Book III je herní obrazovka jen v levé horní části monitoru, zbytek zabírají statistiky a údaje o postavě. Tohle prostě není na dlouhé kochání. Není vlastně ani čím. Přicházíte do světa, který je krutý, a žije v něm spoustu lidí, kteří stojí o pomoc a vy budete nejen bojovat, ale především neustále číst (nedabované) dialogy a hodně dlouho přemýšlet nad správnou odpovědí.

Někdy je totiž systém „odklikám nazdařbůh odpověď“ rychlou možností, jak se posunout někam dál, jindy však z banálního dialogu může vzejít důležitý úkol. A poznejte to! Postavy navíc často žvatlají o drobných nuancích herního světa a po sérii takových rozhovorů skoro ztratíte ze zřetele hlavní úkol - objasnění identity vašeho hrdiny a Cruxů a... No je v tom spousta klišé, ale během třískání brouků po hlavě to ani nevadí.

Automatické ukládání pozic? Ne!

Třetí Eschalon je obtížná hra, co nic nepromíjí. Neustále sledujete ukazatele hladu a žízně. Je to lakmusový papírek toho, jak si fyzicky hrdina stojí v krutém herním světě. A rozhodně doporučujeme sbírat z potvor maso, případně si hned pořídit vodu do žoku.

Ve hře také chybí funkce autosave! To dokáže přivodit fatální okamžik, protože to také můžete zjistit při prvním chcípnutí po dvou hodinách hraní. Frustrující okamžik prozření však nenabídl žádnou jinou berličku. „Tohle jsi hochu podělal,“ směje se o dvě hodiny mladší postava, s níž znovu začínáte. Autoři do hry automatické ukládání pozice nedali schválně.

Nastavíte si na začátku hry fanfarónsky vyšší obtížnost? Potvory jsou drsné a dostáváte na zadek i od blbých brouků, kterých jsou na začátku snad stovky. Problémem je ale především permanentní nedostatek spánku. Najít místo k přenocování a kempování není vůbec jednoduché. Stan si prostě nemůžete rozložit, kde se vám zlíbí. A spát musíte, jak jinak chcete získat zpět ztracené zdraví. Regenerace organismu probíhá v noci. Šikana? Ne, hardcore RPG!

Volnost pohybu je na jedné straně omračující, na té druhé pro někoho i obtěžující. Ne každý ocení v RPG žánru svobodu a raději se nechá vést za ruku příběhem i koridorem. Tím spíš, že obtížnost se místy stává nepříjemnou štěnicí.

Je prostě otravné přiznat si, že člověk něco podělal a teď nemůže dopředu a zpět se mu fakt nechce. Natož k jiné uložené pozici. Pokud je vaše postava nemocná (a choroby jsou zde na denním pořádku) nebo jsou v dohledu nějací nepřátele, nemůžete hru ukládat. Je opět velmi diskutabilní, zda je to smysluplné, nebo už vývojáře nepohltila vlastní sebestřednost.

Záleží na každém zvlášť, co od RPG chce a co jej baví. Vůbec bychom se nedivili, kdyby se pocity z třetího Eschalonu střídaly jako na houpačce. Putování neuvěřitelně rozlehlými končinami, objevování neprobádaných lokalit v místech, kde už jste zaručeně byli, to je přeci kouzelné. Jenže některé prvky, snažící se hru udělat realističtější, v konečném důsledku obtěžují. Něco jde vypnout, třeba opotřebovávání zbraní a zbroje, ale zas pak máte takový ten pocit provinění a vyměklosti.

Eschalon: Book III je velmi náročná hra, která vrací žánr RPG do dávných časů, občas i do časů, které nikdy neexistovaly, ale všichni se tváří, že v těch mytických dobách minulosti tohle všechno bylo na denním pořádku. Tahle hra prý „vrací RPG do časů, kdy ještě žánr neztratil svou důstojnost.“ A dovolujeme si nesouhlasit. RPG žánr se prostě jen v běhu času vyvíjel a měnil. A kdo má chuť vrátit se v čase o notný kus zpět, Eschalon: Book III mu nabízí úžasnou příležitost.