Endless Wander

Na rozdíl od mnoha jiných mobilních her se titul nebojí zapojit ani prvky vyprávění. To dělá chytře tím, že vám nejprve ukáže mocného hrdinu, který padne při boji s korupcí v magickém portálu. Tím si vyzkoušíte, jak může mocná magie fungovat spolu s expertními útoky. Jenže hned na to se přepnete do pohledu mnohem slabšího bratra, který se rozhodne do portálu vstoupit taky, aby sourozence zachránil. Jeho útoky jsou ovšem slabý odvar. Alespoň zatím.

Hra vám tak ukáže, že rozhodně budete mít kam stoupat. Vydáte se mezi nepřátele a po chvíli selžete. Tím se vrátíte na začátek, využijete získané zdroje a zkušenosti k vylepšení a skočíte do portálu znovu. Tentokrát se pravděpodobně dostanete o kus dále. A tento proces se bude nadále opakovat. Hra vám ovšem díky příběhu předkládá další výzvy a zlepšuje zázemí, takže i vaše možnosti vylepšování se posouvají. 

Moc se mi líbí, jak se vám možnosti předkládají postupně a v průběhu prvních hodin hraní se rozšiřují. Občas vás free-to-play tituly dovedou okamžitě zavalit možnostmi, což může být odrazující. Endless Wander na to jde jinak a je to dobře. 

Samo hraní pracuje s klasickým ovládáním – jedním prstem ovládáte pohyb postavy, druhým zase útoky a speciální schopnosti. Hned první hrdina umí uskočit, jenže na rozdíl od jiných her nemůžete skákat jak pominutí, protože je schopnost dostupná vždy po delším intervalu. Mnohem více musíte spoléhat na pohyb. A taky to, že útokem nepřátele na chvíli paralyzujete. Když si nedáte pozor, zraní vás. A na nějaké časté léčení můžete zapomenout. 

Vše se točí okolo trojúhelníku. Vaše postava totiž umí ovládnout tři mocné útoky a s každým útokem mezi nimi přepíná. Útok nejen, že zraní nepřátele, ale umí vás třeba vymrštit dopředu, roztočit dokola apod. Ke každému pohybu si navíc můžete přidat několik run, které útok dále opepří magickým deštěm, tlakovou vlnou, drobným zemětřesením atd. Právě v nich tkví vaše ničivá síla. 

Skládání těchto schopností je ohromná zábava. Oproti třeba hře Hades má však dnes recenzovaný titul zásadní nevýhodu – je hodně lineární. A místo abyste po dokončení úrovně dostali na výběr ze tří možností, hra vám prostě dá jednu náhodnou odměnu a nazdar. Výjimku tvoří křižovatky. Občas si po dokončení úrovně vyberete, kam dál a tím ovlivníte typ odměny. Jenže většina úrovní má jen jeden východ. Proč nemůže být na výběr pokaždé je mi záhadou. 

Právě Hades je asi nejlepším srovnáním. Vedle něj hra trochu bledne. Na druhou stranu je mnohem snazší a můžete si ji zahrát na pár minut na telefonu. Také je zdarma, i když se tím nevyhne některým otravným prvkům, jako nekonečné sbírání a spojování předmětů, sledování reklam atd. Stejně tak se úrovně a nepřátelé o něco více opakují. Stále však jde o velmi zábavný mix, který ostudu neudělá, a naopak vás dovede očarovat na dlouhé hodiny.