Encased

Vítejte v Dómu

Studená válka skončila a kdesi v pustině se objevil tajemný Dóm skrývající netušená tajemství. Dovnitř může vejít každý, ale už se nevrátí zpět. Korporace Cronus vysílá do Dómu stále nové lidi, pak tam řídí veškerou aktivitu a vyhledává různé artefakty zanechané prastarou civilizací, které raketově vystřelují vědu o několik desetiletí dopředu. Do mysteriózní kopule se tak dostávají špičkoví vědci, lékaři, technici, manažeři, ale i zlodějíčci a trestanci – ti zde vykonávají všechny práce, které ostatním nevoní.

Mnoha RPG veteránům se právě jistě nadzvedlo obočí – vždyť to zní úplně stejně jako premisa prvního dílu legendární série Gothic! Tentokrát se ovšem na všechno díváte takticky seshora a v Dómu nepobíhají skřeti a mrchožravci. Místo nich tu narazíte na nebezpečné anomálie, divoká zvířata, mutanty a mnoho dalších roztodivných stvoření, kterým dalo vzniknout právě unikátní prostředí Dómu a jeho paranormální jevy.

I když se Dóm nachází v poušti, písek a duny nejsou to jediné, čím se budete prodírat. Čekají vás i kanalizační systémy či důmyslné bunkry, navštívíte brutalistní město nebo se namočíte do bažin plných anomálií. Hra nabízí rozmanité postavy, protivníky i prostředí, které opravdu nenudí a vždy máte možnost nalézt něco nového.

Ke správnému izometrickému RPG patří i propracovaný systém vytváření postavy, u kterého strávíte aspoň jeden dlouhý večer. I v Encased si zvolíte, jak bude vaše postava vypadat, jaké bude mít vlastnosti a hlavně, do kterého barevného Křídla (v originále Wing) bude patřit.

Jednotlivá Křídla korporace Cronus můžete vnímat jako striktní kastovní systém, který si zvolíte a už se z něj nedostanete. Barvy zaměstnanců rovnou naznačují jejich profesi – stříbrní jsou manažeři a vedoucí, bílí vědci a lékaři, černí strážci pořádku, oranžová je barvou trestanců a tak dále.

To, jakou postavu si vytvoříte, bude udávat váš styl průchodu hrou. Sice dostanete možnost získat celou řadu perků, ale pokud budete chtít specialistu na dané vlastnosti a schopnosti, správná volba je jenom jedna. Dokonce se pro vás může uzavřít i některý z konců.

Na druhou stranu se pak o to víc můžete těšit na další průchod s postavou, která je například mistr manipulace, šejdíř, geniální vědec nebo masový vrah, zkrátka pravý opak toho, kým jste byli předtím. Klidně se můžete stát prosťáčkem, s nímž zažijete spoustu veselých příhod a originálních řešení situací.

Pro hráče, kteří nejsou fanoušky vražd v astronomických měřítcích, nabízí Encased možnost se některým bojům úplně vyhnout – díky rétorickým schopnostem, plížení nebo, když už dojde k fyzickému střetu, tupým předmětům či vlastním pěstím, které místo do márnice pošlou vašeho protivníka jen do říše snů.

Házení šroubků a pikniky

Ve hře vás čekají tuny šťavnatých dialogů a textů postupně odkrývajících lesk a špínu Dómu. K mohutným konverzacím patří úkoly a questy, které vás posouvají v hlavní dějové lince, ale dobře vás zabaví i úkoly vedlejší. Řešit můžete třeba rozbitou televizi nebo si po vzoru bratrů Strugackých po házení šroubků do anomálií udělat piknik u cesty.

Na Encased je ale nejdůležitější něco trošku jiného: Příběh, který vás vtáhne, nepustí a žene pořád dál. Ať už to jsou osobní osudy jednotlivých postav, nebo problémy celých frakcí, zvraty a poodkrývání tajemství či machinací jsou na denním pořádku. Ale svět Dómu vám nabídne i úkoly, u kterých se zasmějete. Vše je servírováno citlivě a po rozumných dávkách, aby vás kompletně nový svět nezahltil hromadami informací o reáliích a komplexních vztazích mezi skupinami.

Cokoliv konkrétnějšího o příběhu by znamenalo spoiler, proto ho budu komentovat jen stručně. Mrzelo mě pár drobností, třeba že postavy moc neřeší, kdo vlastně byli ti záhadní předci, kteří Dóm postavili, nebo nezodpovězená otázka, proč členové oranžového Křídla nepomýšlí na únik z kopule. Působí to, že uvnitř Dómu jsou spokojené i postavy, u kterých to tak docela nedává smysl.

Na výpravě vás samozřejmě doprovodí i několik společníků, kteří hýří vlastnostmi a osobnostními rysy. Můžete se potkat a cestovat s roztržitou vědkyní, robodívkou s bazukou nebo s rádoby hollywoodským hercem. Každý z nich má svůj unikátní příběh, který můžete rozkrýt tím, že se budete chovat podle jejich přesvědčení. A pokud budete dělat věci, které jim nebudou po chuti, čekejte následky.

Jdi se bodnout

Bojový systém je čistě tahový a jednodušší než u řady jiných moderních izometrických RPG. Například chybí nějaká zóna kontroly okolo postavy. Můžete se tak bez jakékoliv penalizace jednoduše připlížit s nožem, někoho bodnout a zase utéct, aniž byste vyprovokovali odvetný útok. To, že je boj zjednodušený, však nevadí. Bitky probíhají svižně a s použitím různých zbraní a schopností můžete taktizovat až do zbláznění.

Kromě klasických obušků, nožů, pistolí, granátů a pušek dostanete k dispozici energetické zbraně a také psionické schopnosti a rukavice, díky kterým tyto síly používáte. Můžete tak nepřítele zmást, aby útočil na svoje souputníky nebo si něco udělal sám, zmrazit ho energetickou zbraní, střelit zblízka brokovnicí a dorazit ho čepelí nože. Je to jen na vás.

Většinu věcí, které využijete k boji nebo k nasycení vlastního břicha, si můžete vyrobit svépomocí či díky specializovaným ponkům. Ty budete nacházet po celém okolí Dómu a každý vám je rád zapůjčí, a to včetně věcí povalujících se kolem. Pokud však sáhnete na uzamčenou krabici nebo truhlu, najednou všichni zpozorní a vytahují z pouzder umírňovací prostředky. A s celou osadou bojovat určitě nechcete.

Cesta tam a zase zpátky a zase tam

Důležitou součástí hry je putování po Dómu. Na mapě máte absolutní volnost. Můžete jít, kam se vám zlíbí, jen se vám postupně vyznačují místa, osady, karavany nebo ruiny, které jste už navštívili nebo o jejichž poloze jste se dopředu dozvěděli.

Kromě mapy sledujete také hlad, žízeň a míru únavy u vaší postavy (společníci se zařídí sami, takže se o ně nemusíte starat). Cestování je ještě okořeněno náhodnými setkáními, ať už s monstry, obchodníky, nebo postavami s vlastním příběhem. Máte také možnost rozbít tábor, uvařit si krysí ocásek nebo fazole a pořádně si odpočinout.

Mechanika cestování by byla zábavná, kdyby ji hlavně na konci některé úkoly vyloženě nezneužívaly. Mohou vás totiž poslat na druhý konec mapy jenom proto, abyste si s někým popovídali a byli dotyčným posláni zpátky na počáteční místo putování. Náhodná setkání se začnou opakovat, po cestě nepotkáte žádná další zajímavá místa a frustrace roste.

Ticho po pěšině

Výše zmíněný nedostatek i ty další, které jsem v textu stačil zmínit, jsou jen malými muškami v jinak skvělém díle. Je tu však ještě jedna pořádná masařka – zvuková stránka.

Hra je většinu času naprosto němá. Tahle výtka se netýká dabingu dialogů, kterým nemám co vytknout. Mám namysli zvuky prostředí a hudbu. V exteriéru neslyšíte žádný vítr ani další ruchy. Posloucháte jen zvuk podrážek hrdinů a ani ty někdy neodpovídají povrchu, po kterém postavy chodí. Interiéry disponují pouze ohlušujícím hučením přístrojů, které vás spíš dožene k šílenství, než aby vás potěšilo. Atmosféra tím velice trpí.

Co se týče hudební stránky, tu a tam můžete zaslechnout nesmělé arpegiátory a další elektroniku, ale žádnou nosnou melodii nečekejte. V některých oblastech hudební doprovod úplně chybí, nebo se naopak k uzoufání opakuje – hlavně tedy bitevní hudba, která se mi zajedla s rychlostí letící kulky.

Dóm vás pohltí

Přes to všechno se Encased nemá zač stydět, protože to je výborné RPG. Drží si svoji originální tvář i zasazení a povedeným příběhem vás žene stále kupředu. Donutí vás přemýšlet nad motivacemi postav, machinacemi jednotlivých frakcí i nad vaším vlastním morálním kompasem a rozhodnutími.

Hra vám nic neservíruje na stříbrném podnose, neřekne vám, co je dobře a co je špatně. Nechá to na vás. A já ji s drobným přimhouřením jednoho oka můžu prohlásit za povinné hraní pro všechny milovníky taktických příběhových RPG.