Empire of the Ants
Konečně nějaká originální strategie. Bitvy hmyzu vypadají překvapivě epicky a vůbec na celou hru (běžící na Unreal Enginu 5) se dívá skvěle. Hotový titul by měl dorazit 7. listopadu.
Mravenci mě na jednu stranu děsí a na druhou fascinují. Knižní trilogie Mravenci od Bernarda Werbera je skvělé čtení, ale asi by mě nenapadlo, že se někdy dočkám její adaptace ve videohrách, tuplem v rámci realtime strategie (i když tady máme stejnojmenou hru z roku 2000). Jenže jsem nepočítal s nadšením týmu Tower Five, kam se stáhla spousta veteránů, včetně několika bývalých členů Ubisoftu, jež se rozhodli, že budou na mravencích demonstrovat, jak jde udělat originální realtime strategie na PC i konzole, která navíc skvěle vypadá. Výsledkem bude Empire of the Ants, kterou jsem si mohl na Gamescomu zahrát a odcházel jsem z hodinové seance plný nadějí.
První, co vás na Empire of the Ants upoutá, je vizuální kvalita, protože běží na Unreal Enginu 5 a minimálně předváděné mise se v žádném momentu ani nezaškubly, a to se po obrazovce prohánělo několik set hmyzích aktérů. Sami jednoho ovládáte, tedy jednu, protože samice dělají vše. Stejně jako ve Werberových románech, propracujete ze spodku mravenčí společnosti až na vrchol. Mimochodem, tohle není nějaké dystopické sci-fi, hrajete za mravence v rámci lidského světa, a když řešíte zátopu ohrožující celou kolonii, znamená to rozvodněný potůček.
Bitevní mravenci do nich!
Nicméně právě zátopa vede k tomu, že se musíte vypořádat jak s migrací kolonie, tak s termity, které krize vyhnala z prostor, kam se v rámci křehké dohody s mravenci nastěhovali. Tohle vše zjišťujete během dialogů, které můžete vést s NPC mravenci (s výjimkou královny mají všichni čísla, protože individualita, zdánlivě, nic neznamená), jež vám i zadávají úkoly.
Během toho pobíháte se svým mravencem po povrchu a jen s úžasem sledujete, jak kolem vás všichni přičinlivě kmitají a dělají to, co v kolonii dělat mají. Vy se občas vydáte na transport šneka termitím územím (potřebujete jeho sliz), jindy jdete nachytat mušky, přičemž prozkoumáváte lokaci uvnitř stromu, a nakonec můžete vést válku v rámci klasické realtime strategie, kde cvičíte nové jednotky, vylepšujete obranu mraveniště a kombinujete útok s obranou.
Nutno říct, že úrovně jsou plně 3D a během hraní nejednou polezete vzhůru nohama (protože jste mravenci). Vaše samotná svěřenkyně toho moc nenabojuje, protože musí pomocí feromonů řídit vlastní mravenčí armády. V rámci boje platí systém kámen-nůžky-papír, kdy bojovníci ničí mravence, kteří vystřelují kyselinu, ti zase těžce obrněné mravence a tyto tanky zase drtí bojovníky. Časem je k dostání více jednotek, včetně podpůrných a super-predátor, nicméně za hodinku jsem nestihl víc.
Kyselinu na "tanky" a všichni zuřte!
Samotné bitvy jsou působivé, protože vše sledujete z pohledu vašeho mravence, musíte pobíhat po okolí, abyste měli přehled, přesouvat svoje jednotky a nechat je útočit na správné nepřátele. Zároveň musíte být v dosahu jednotek, když jim budete chtít dát nějaký feromonový bonus jako lepší útok nebo obranu, případně rychlost. Hrát z bojiště vyžaduje mnohem větší míru pohybu a flexibility než klasické RTS a vše hezky zapadá do kontextu celé hry.
Samotná strategická část nebyla v tutorialové misi nijak extrémně obtížná, šlo spíše o to správně se na bojišti orientovat, v čemž pomáhají velké ikony nad voji mravenců a termitů. Bez nich by bylo válčení jen jeden velký chaos. Takhle můžete rozdávat příkazy, běhat tam, kde je třeba a občas se těšit z vizuálního pojetí. Navíc atmosféře hry strašně pomáhá fakt, že je prostě zasazena do normálního světa. Najdete jablko? Super, máte zdroj potravin pro výcvik jednotek. Najdete hejno ruměnic? To samé, jen je jaksi musí vaši mravenci usmrtit.
V misi s hlemýžděm zase dělá podpůrnou jednotku, na kterou ale nepřítel útočí. Jednou jsem chudáka vysunul moc dopředu a rázem po něm lezli termiti a byl to realistický a nepříjemný pohled. Navíc, les kolem vás žije. Přijdete ke stromu kmenu a pobíhají tam červení brouci. Občas kolem vás proletí jak vrtulník včela, po vodě se kloužou bruslařky (ten hmyz, ne lidé).
Berušky se nezdají...
Mezi neutrálními nepřáteli najdete kupříkladu i berušky a na vyšších levelech pavouky nebo dokonce kudlanku. Meditativně pak naopak působí průzkumné mise, kde jsem se poflakoval v kmeni stromu, sledoval slimáky, chytal mušky, skákal z větve na větev a snažil jsem se neutopit. Ve hře jsou i easter eggy a sesbíratelné předběty a tak jsem našel zlatého brouka do sbírky nebo novou feromonovou vzpomínku.
Empire of the Ants vypadá vážně dobře. Tvůrci sami říkají, že teď už vlastně řeší, co ve hře ještě vylepšit a na vydání jsou připravení. „Na to jsme v AAA sféře neměli čas, tam se vždycky před vydáním ze hry věci odstraňují a škrtá se. Proto jsme se osamostatnili.“ Na projektu je, alespoň z toho, co jsem viděl, znát péče i zkušenost. Hra vypadá jednoduše nádherně a velmi dobře se hraje, byť na větší výzvy budu čekat spíš na pozdější mise. Empire of the Ants vyjde 7. listopadu na PC, PS5 a Xbox Series X/S.