EA Sports FC 26
To, že je EA Sports FC 26 nejlepší fotbalovou hrou na trhu, je spíš obžaloba konkurence než co jiného. Letos se nic zásadního nezměnilo, staré problémy přetrvávají, stejně tak docela dobře funguje to, co fungovalo už loni. Asi nám všem nezbývá než přijmout, co hegemon nabídne.
Sem tam některé progresivní lidičky v koridorech moci napadnou skvělé myšlenky, jak vylepšit fotbal. Jak přispět svou troškou do historie tohohle nezastavitelného kolosu, který už bůhvíkolik desetiletí je a zůstává nejpopulárnějším sportem světa.
Někdy jsou to dobré, byť možná až příliš očividné nápady, jako třeba když někdo v roce 1912 přišel s geniální myšlenkou, že brankář by měl rukou hrát jen ve svém vlastním vápně, ne po celé ploše hřiště. Ještě větší respekt si zaslouží britský rozhodčí Ken Aston, díky němuž se ve fotbale od roku 1970 používají žluté a červené karty. A kdo ví, třeba si do pár let budeme povídat o velkých vizionářích, kteří ve spravedlivém hněvu nad nekonečným zdržováním zavedou šedesátiminutový čistý herní čas.
Pointa tohohle malého historického okénka je ta, že fotbal napříč svou historií nezůstával stejný a stejný by zůstávat ani neměl. Což ale není věta, pod kterou by se podškrábli vývojáři nového EA Sports FC 26. Oproti minulému ročníku je tu posunů tak akorát na to, aby se na obal dal nalepit nový obrázek s o jedna vyšším číslem.
Něco pro všechny
Ve své loňské recenzi předchůdce EAFC 25 jsem sám sebe překvapil. Nemám k sérii FIFA, ať se zrovna jmenuje jakkoliv, v posledních letech zrovna nejvřelejší vztah, za což může její ostré zaseknutí směrem k ultra rychlému, ultra bláznivému a ultra hamižnému módu Ultimate Team. Loni jsem ale musel uznat, že se vývojářstvu v EA Sports opravdu podařilo hrou pohnout kupředu. Pořád to nebyl bůhvíjak realistický fotbálek, žádné PES v dobách největší slávy, ale nečekaně velká spousta věcí mě na hře těšila.
Svým způsobem je to pravda i letos, z velmi podobných důvodů jako loni. Především jde o to, že vývojáři úplně nekašlou na samotáře, kteří si chtějí užít singleplayerový mód kariéry a zběsilý online zážitek Ultimate Teamu je tolik neláká.
Tentokrát je herní zážitek striktně rozdělený na dva odlišné módy. „Soutěžní“ je ten multiplayerový, v němž je nejdůležitější dobře kličkovat a rychle běhat a nejběžnější skóre zápasu je něco jako 9:4. „Autentický“ všechno zpomaluje, přidává vliv nevynucených chyb, dokonce i počasí, no a tam se vám může realisticky stát, že tři zápasy za sebou skončí 1:0.
Se skutečným fotbalem si to nespletete
Druhá jmenovaná možnost je rozhodně fajn a jedná se o můj preferovaný způsob hraní, byť je škoda, že v Ultimate Teamu si ji nezapnete, ani když hrajete proti umělé inteligenci. A taky je potřeba ještě jednou zdůraznit, že pokud máte nakoukaný skutečný fotbal, EA Sports FC 26 vás ani ve své „autentické“ verzi nepřesvědčí, že hrajete sport, který znáte z televize nebo stadionu.
Má to spoustu důvodů, z nichž ten největší tkví v chování vašich i soupeřových hráčů. Panáčci na obrazovce se prostě nechovají jako skuteční fotbalisté, nereagují na vzniklé situace, zvlášť v obraně odmítají aplikovat zdravý rozum, takže většinou stačí počkat na náběh wing-backa po křídle, soupeřův krajní obránce je najednou zdvojený a hloupě vystoupí proti míči, vy si jednou dvakrát ťuknete a jdete sami na bránu.
V autentickém režimu to naštěstí ještě není tak hrozné, kvůli pomalejšímu tempu vás soupeřův obránce často stačí doběhnout a navíc útočníci jsou schopni spálit solidní tutovky (velmi realistické!), takže ani tak se většinou nedoberete hokejového skóre. Ale pouze třeba tak jednou z dvaceti gólů jsem měl pocit, že jsem si branku zasloužil nějakou pěknou, chytrou, fotbalovou akcí.
Co naplat. Aspoň že se autentické verzi daří udržet nejzákladnější iluzi skutečného sportu. K tomu přispívá i spousta možných hýblátek a nastavení, kterými si můžete konkrétně mód kariéry uzpůsobit tak, jak chcete – je tu možnost vypnout zhovadilé tréninky, díkybohu, ale taky různé další posuvníky určující třeba to, kdy je možné provádět přestupy, vliv počasí a nebo náhodné události.
Až příliš náhodné události
U posledního zmiňovaného tématu se stojí za to na okamžik pozastavit. Teoreticky to totiž zní skvěle – EA Sports FC 26 vám během sezóny (ve vámi určené frekvenci) bude posílat různá dilemata. Hráčovi se stala nějaká tragédie v rodině a potřebuje volno. V bance došlo k omylu a vy teď máte míň peněz. Nebo se vám dokonce do vaší práce začne montovat vedení a páni bankéři budou rozkazovat, jakou formaci máte hrát.
Není to špatný nápad, i když provedení pokulhává jako Tomáš Rosický ke konci kariéry. Události totiž působí zkrátka příliš náhodně, bez návaznosti na cokoliv jiného – je to, jako kdybyste si zatočili kolem průšvihů společnosti Mountfield. Když vám potřetí za sezónu vyřadí půlku základní jedenáctky otrava jídlem, je to sice docela vtipné, ale zároveň mi hra bohužel nedává možnost ukamenovat klubového kuchaře fotbalovými míči.
Změny v bráně, jinde méně
Pojďme ale teď zvolit zpětnou přihrávku a vrátit se zpátky k obecnějším poznatkům, které nejsou přímo navázané na režim kariéry. Co třeba takoví brankáři? Na ty člověk naráží poměrně pravidelně v každém zápase, akorát v minulých ročnících býval maličko problém s tím, že byste to někdy v podstatě ani nepoznali. Gólmani měli dost velký problém s tím, aby stáli ve správné pozici a aby vyráželi míč mimo nebezpečí místo přímo před sebe, tak, jak se to skuteční brankáři učí od žáčků.
Na tom FC 26 zapracovalo slušně. Brankáři jsou rozhodně kompetentnější, což opět přispívá k poněkud pevnějšímu obrazu místních obran. To samé platí pro další změnu – když se vám povede úspěšný zákrok s obráncem, je pravděpodobnější, že míč skončí na vašich kopačkách, místo aby se náhodně odrazil zpátky k soupeři. Kdo podobnou situaci (nejen) loni zažíval, ocení, jaké frustraci se letos převážně vyhne.
Což je ale zhruba asi tak všechno, co bych ohledně kroků vpřed v rámci celkové hratelnosti vyzdvihl nebo vůbec dokázal zmínit. Nový mód živé kariéry, v podstatě takových výzev, v nichž se snažíte například s průměrným klubem dosáhnout evropského úspěchu nebo prostě naskočit do rozjeté sezóny, je docela zajímavé oživení, ale v podstatě jde jen o takový drobný remix klasické kariéry. A ze všech těch ostatních změn, o kterých se dočtete na oficiálních stránkách… No, řekněme, že můj prožitek z hraní úplně neovlivnily. Většinou proto, že jsou příliš neviditelné, někdy i kvůli tomu, že nepůsobí jako kdovíjaká vylepšení.
Hladový multiplayer
Poslední větou minulého odstavce se můžeme odrazit k diskuzi o Ultimate Teamu. Ten se chlubí klasicky ještě větší autenticitou, množstvím hráčů a hráček včetně věrně vymodelovaných obličejů, dostaneme ještě víc ikon, ještě víc legend, ještě víc výzev tvorby týmu, vylepšené turnaje a kdoví co ještě. Faktem ale zůstává, že na hřišti je to pořád jedno a to samé. A mimo něj? Tam se vlastně věci svým způsobem zhoršily.
V EA usoudili, že se jim nelíbí, jakou rychlostí hráčské kartičky v Ultimate Teamu ztrácejí na hodnotě. Elitní hráč s hodnocením dejme tomu 85 bude žádaným zbožím možná tak dva týdny, než ho nahradí všechny možné speciální karty, hráči za odměnu, bonusy ze season passu a tak dále, a tak dále. Dejte tomu měsíc a nezahrajete si, pokud nemáte tým narvaný superhvězdami.
Já souhlasím, že to je škoda – líbilo by se mi, kdyby vývojáři našli nějaký způsob, jak hráče incentivizovat k používání méně obvyklých fotbalistů. Není zas taková zábava v každém zápase hrát proti Mbappému nebo Haalandovi, i když třeba soutěžíte v nejnižší divizi. Mohlo by jít třeba o nějaký meta rozpočet založený na hodnocení hráčů, který by nabízel odměny za to, pokud ho nepřekročíte. Jsem si jistý, že vás napadnou i další řešení.
Většina z nich pravděpodobně bude lepší než to, co dělá EA FC 26, a totiž snížení počtu dobrých hráčů, kteří z balíčků vypadávají. V principu je to hezká myšlenka – v porovnání s loňskem budou týmy v každém bodě života hry o něco horší, aby se v rukou hráčů déle ohřály i slabší kartičky. Jenže spolu s agresivním season passem, ze kterého vypadávají i odměny do singleplayerové kariéry, které jinak nedostanete (!), to z celé hry akorát dělá ještě větší vysavač peněz.
Z mojí zkušenosti to totiž zatím nevypadá tak, že by si hráči kupovali stejné množství balíčků za vydělanou herní měnu, akorát by následně hráli s těmi slabšími fotbalisty, které dostali. Oni si spíš koupí víc balíčků za víc peněz, aby hvězdy získali tak jako tak – nemám to podložené žádnou datovou analýzou, ale rozhodně mi nepřipadá, že bych ve svých multiplayerových zápasech viděl míň superhráčů než loni. Jen tak trochu očekávám, že vedlejším produktem budou ještě plnější pokladnice v centrále EA Sports.
Obecně, ačkoliv si na season pass můžete vydělat i prostým hraním, bych vám nedoporučoval do Ultimate Teamu vůbec vstupovat, pokud vám hry s mikrotransakcemi způsobují nepříjemné pocity – ať už proto, že vás štve, jak se vás hra neustále snaží obrat o peníze, nebo proto, že se nemůžete udržet a skoro proti svojí vůli něco utratíte. Všechno je tu děsně drahé, u většiny balíčků (včetně těch opravdu mastných, koupených za prémiovou měnu) jsem neměl pocit, že by se jakkoliv vyplatily. A pokud chcete držet krok s metou a zároveň příliš neutrácet, pak budete muset z hraní EA FC 26 udělat svůj primární koníček.
Za rok znovu a stejně
Nic z toho nejsou žádné velké novinky, velmi podobné to bylo i loni – jen to letos hra dává ještě o ten malý kousek víc na odiv. Ale změny jsou drobné, což ostatně platí o celé hře. Hezky se na ni kouká, pěkně se to všechno hýbe, jako fotbal to moc nevypadá ani v autentické verzi, ale co má fanoušek kopané dělat, když zkrátka neexistuje seriózní konkurence?
Když si dáte pozor na kapsu a zbavíte se přehnaných očekávání o signifikantním pokroku, EA Sports FC 26 vás pravděpodobně nezklame. Je mi smutno, že to musím napsat, ale ona to vážně zase jednou je nejlepší fotbalová hra na trhu. Byť hlavně proto, že si její soupeři dávají jeden vlastní gól za druhým.
