Dragon's Dogma

Zpátky do školy

Dragon’s Dogma se rozbíhá podstatně pomaleji než ostatní AAA tituly a první hodiny v kůži neohroženého hrdiny mohou méně trpělivé hráče odradit. Je na čase si přiznat, že nová značka Capcomu má mainstreamovou produkci na háku stejně jako Dark Souls a zdejší floutek je podobně zranitelný jako hlavní hrdina již zmiňovaného titulu.

Když se vydáte špatným směrem, sejdete z cesty nebo přeceníte síly, budete umírat. Ano, budete umírat často až do doby než vás hra naučí, jak se v divočině správně chovat a před jakými zvuky raději vzít nohy na ramena. Zjistíte, že po setmění by se za brány města nepustil ani Chuck Norris, protože není vidět na krok a všude se to hemží krvelačnou havětí. Vlci jsou nervózní, mají hlad a nad všemi visí temné proroctví.

Hlavní hrdina je tzv. Arisen - obávaný drak mu ukradl srdce a on vstal z mrtvých, aby šupináče našel a vzal si zpět, co jeho jest. Zápletka tedy na první pohled nevypadá nijak zajímavě, ale nemusíte se obávat, však ona se během hry parádně rozběhne a za chvíli v tom budete až po uši. Přitom se nebudete starat, zdali hltáte hlavní dějovou linku, nebo plníte některé z vedlejších questů. Často budete jen bloumat krajinou a objevovat všechna zákoutí rozlehlého otevřeného světa. Dragon’s Dogma vás nemilosrdně připoutá vším, co se kolem bude dít, nikoliv jen honbou po dalších levelech a hodnotnější výbavě. V Gransysu si nebudete hrát s panenkami, tady budete žít.

Ve čtyřech se to lépe táhne

Vše začíná skutečně detailní tvorbou postavy (včetně držení těla při chůzi!), jež ve výsledku nevypadá retardovaně a velice rychle se s ní ztotožníte. K srdci vám přirostou i obličeje ženských postav, což se v podobných hrách jen tak nevidí. V Dragon’s Dogma nebudete po světě lítat na vlastní pěst, to byste se daleko nedostali. K ruce získáte tři pomocníky - tzv. pawny, a volba tohoto názvu (v překladu šachový pěšák) není náhodná. Parťáci ochotně provází každého Arisena a rozhodně se nestane, že by jej opustili po nějakém rozporuplném rozhodnutí.

Jeden pomocník je zcela ve vaší režii, od barvy tetování přes výbavu, povolání i schopnosti až po vzorce chování v boji i mimo něj. Zbylé dva parťáky si „půjčujete“ od ostatních hráčů (k dispozici jsou i autory generované postavy) a jste tedy plně závislí na zkušenostech jiných virtuálních dobrodruhů.

Nemusíte se však obávat, že by vám ostatní hráči jejich postavou zkazili hru. Jde totiž o jejich vlastní pawny, kteří jim asistují během dobrodružství a sami tedy mají zájem komandovat co nejužitečnější pomocníky pod sluncem. K úspěšnosti tohoto odvážného a velmi zajímavého systému přispívá i fakt, že vypůjčení pawni s vámi nerostou na úrovních, tudíž je musíte často měnit.

Předávání zkušeností

Navíc je samotným hraním učíte nové věci, nebo naopak oni mohou obohatit dobře mířeným poznatkem vaše dobrodružství, ať už jde o speciální bojovou taktiku vůči různým druhům nepřátel nebo znalosti získané plněním questů či poznáváním různých částí zdejšího světa. Pokud se „váš krásnyj“ na brigádě osvědčí, přinese domů také speciální body potřebné pro najímání zkušenějších pawnů, výslužku a hodnocení od ostatních hráčů, což jej posune v onlinovém žebříčku a stane se pro ostatní atraktivnější. Bravo, tohle jsme tu ještě neměli!

Inteligence parťáků je na velmi slušné úrovni a jen zřídka se stane, že by se chovali jinak, než byste očekávali, a uvrhli družinu do záhuby. Jejich počínání mnohdy překvapí a dodá hře na celkové autentičnosti. V okamžiku naprostého zoufalství naťuknou další postup v aktuálním questu a během boje nečekaně sejmou útočníka, který se vám právě chystal podříznout krk. Když je naučíte, aby vás chránili, položí za vás život. Když budete chtít, aby se soustředili na nejsilnější protivníky a nechali vás napospas nebezpečenství, budou se starat o vlastní kejhák.

Píchni ho, bodni ho, pusť mu krev

Samotné boje jsou přitom kořením Dragon’s Dogma a posouvají žánr RPG na zcela novou úroveň. Autoři zúročili bohaté zkušenosti z tvorby Resident Evil a Devil May Cry a odsunuli Skyrim a další konkurenci na druhou kolej.

Nabušení válečníci předvádí efektní bojová komba a mlátí do štítů, aby na sebe upoutali pozornost. Schoulení mágové v pozadí vyvolávají spletitá kouzla, podporují parťáky léčivou magií a bičují řady nepřátel ničivými elementy. A co agilní lučištníci? Ti sestřelují menší protivníky z bojiště a na velké bestie si po vzoru Shadow of the Colossus vylezou, aby je dobře mířeným zásahem srazili k zemi.

Akční boje mají koule - vypadají skvěle, ještě lépe se hrají a výsledný pocit je k nezaplacení. Během hry si navíc díky otevřenému systému povolání (tzv. vocation) můžete vyzkoušet rozličné styly. Celkově budete vybírat ze základních (Fighter, Strider, Mage), pokročilých (Warrior, Ranger, Sorcerer) a hybridních tříd (Mystic Knight, Assassin, Magic Archer). Jen je zapotřebí brát v potaz vyváženost družiny, jinak se daleko nedostanete.

Boj se, bratře, boj

Bestiář Gransysu sice mohl být bohatší, ale setkání se speciálními predátory jsou vždy nezapomenutelným zážitkem, ať už jde o obry, draky, hydry, chiméry, wyrmy nebo třeba duchy. Čeká vás nejeden útěk z boje a panické využívání všeho, co je zrovna po ruce, včetně okolního prostředí. Necháte se krvelačnými ještěry zlákat k boji ve vodě? Váš problém! Pustíte se do mohutného obra uprostřed noci? Možná vám do zad vpadne jeho bráška a ukáže vám, zač je toho loket. Každá bestie v Dragon’s Dogma má silné i slabé stránky, které musíte objevit a pak jim přizpůsobit taktiku, výběr kouzel a zřídka i složení družiny.

Strach o holý život je v Dragon’s Dogma na denním pořádku i z toho důvodu, že zdraví se automaticky nedoplňuje a s každou další utrženou ranou jsou postavy vyčerpanější. Můžete je zaléčit kouzlem, ale celkovou hodnotu zdraví zvýšíte na maximum až různými bylinkami, bobulemi, umíchanými lektvary nebo spánkem v krčmě a vojenském táboře. Atmosféra ještě zhoustne v zatuchlých dungeonech, kdy se nejednou budete přemlouvat k dalšímu postupu. Každý chybný krok může vést do spárů smrti a jediná možná pozice pro save nedává moc prostoru k oddychovému experimentování.

Tahle země není pro všechny

I Dragon’s Dogma má však své mouchy, i když v porovnání s ostatními herními aspekty rychle ztrácejí dech. Asi největší problémy nadělá hráčům zmatené a příliš rozvětvené menu, na které je třeba si zvyknout. Také zamrzí, že hlavní hrdina nemluví, ale ne každý to bude považovat za chybu. Velkou překážkou může být i vyšší obtížnost nebo dlouhé cestování, které si čas od času zrychlíte jednorázovým teleportem, ale bleskové přesuny po mapě nečekejte.

Dragon’s Dogma zkrátka nedá nic zadarmo, ale trpělivé hráče odmění skvělým zážitkem z putování a objevování drsného fantasy světa. Po technické stránce sice nejde o současnou špičku, ale jakmile zažijete dech beroucí hru světel a stínů v temných kobkách nebo v boji přivoláte ohnivou zeď, budete chrochtat blahem. Tahle hra má duši!