Dragon's Crown

Klišé s nadsázkou

Dragon's Crown vzdává hold klasickým fantasy dobrodružstvím, která přeci vždy začínají v hostinci. U stolu sedí vaše typická hrdinská družina: rytíř, amazonka, trpaslík, elfka, čaroděj a kouzelnice. Už od začátku tu ale něco nehraje, muž v blyštivé zbroji má zženštilý obličej bez jediného vousu a svůdná kouzelnice se přátelí s kostlivci.

Vývojáři z Vanillaware spojují archetypy západního fantasy s japonskými manga prvky do nádherného malovaného obrázku. Jakmile si vyberete svého vyvoleného a opustíte hospodu, oslní vás detailní středověké město. A to vás nejlepší scenérie ještě čekají! Dragon's Crown je, bez ohledu na ostatní kvality, nevídaným estetickým zážitkem.

Příběh podle očekávání hraje druhé housle, nic zbytečně nekomplikuje a drží se základního epického schématu „z nýmanda zachráncem světa“. Každé klišé je přiznané a glosované vypravěčem, který zároveň plní funkci deníku a připomíná vám úkol, pokud se zrovna k jeho plnění nehrnete.

Středobodem fantasy mlátičky jsou potvory. Kromě klasické sebranky orků, goblinů, ghoulů a kostlivců narazíte i na potvory nápadně připomínající Dungeons & Dragons – houbové myconidy nebo přerostlé brouky Umber Hulky. Bossové mají speciální schopnosti a vyžadují změnu taktiky. Utkáte se s velkým červeným drakem, létajícím okem (beholderem), montypythonovským zabijáckým králíkem a mnoha dalšími.

Dark Souls ve 2D

Dragon's Crown začíná zlehka. Prvních pár hodin připomíná procházku bezstarostnou krajinou a obecně lze říct, že základní obtížnost není vysoká. Po prvním dohrání si můžete si zvýšit obtížnost, takže do hry přibudou noví nepřátelé a nároky na vaše schopnosti značně vzrostou. Velkou roli už začne hrát výběr povolání. Zatímco rytíř a trpaslík vám leckterou chybu odpustí, křehčí hrdinové už vyžadují opatrné zacházení, ne nepodobné Dark Souls. Třetí obtížnost už ale cílí na opravdu vytrvalé hráče, kteří si nastudují nejlepší build a ještě se na obrazovce přeplněné potvorami i kouzly zvládnou uhýbat.

Dragon's Crown vydrží desítky hodin, obsah se ale záhy začne recyklovat. Nic jiného se od ručně malované hry s takovou úrovní detailu ani nedá čekat. Komu se devět dungeonů s dvěma možnými cestami omrzí, může zkusit procedurálně generovaný Labyrinth of Chaos, který náhodně vybírá pozadí a protivníky. 

Vanillaware přichystali i módy pro více hráčů, hrdinské skutky tak můžete konat kooperativně ve čtyřech, přičemž spolu mohou hrát majitelé verzí na PS3 i PS VITA. Dragon’s Crown nabízí i PvP, které ale dlouhodobě zeje prázdnotou, takže si svoje konfliktní choutky můžete trénovat proti botům. Ale třeba se nyní situace zlepší, když Dragon's Crown vychází zdarma na PS Plus.

Součástí hry je i kuchařská minihra u táboráku, v níž pečete a vaříte ze surovin, které jste získali na svých cestách. Máte dva hrnce, dvě pánvičky, koření a časový limit, v němž musíte uvařit co nejvíce chutného jídla. To vám do dalšího dobrodružství poskytne různé bonusy.

Všechny mé batohy

Přestože Dragon's Crown na první pohled vypadá jako mlátička, RPG prvky a management vybavení mají zásadní vliv na úspěch v boji. Vanillaware mazaně napojili zisk dovednostních bodů na vedlejší úkoly, takže hráči mají hned o důvod víc pouštět se do nepovinných questů. Za splnění postranní mise se vám navíc odemkne obrázek s krátkou legendou.

Každý hrdina má svůj vlastní balík schopností a všichni dohromady ještě sdílejí obecné dovednosti, které také můžete vylepšovat. Jednotlivé skilly výrazně ovlivňují herní styl a většina postav má dva funkční buildy. Například u amazonky se můžete specializovat na točení se sekerou, blokování nebo tlakové vlny. Ani na maximálním levelu nemůžete mít otevřené všechny schopnosti, takže se nemusíte bát, že ke konci vše bude vypadat stejně. Svůj specifický styl si držíte až do finiše.

I jednotliví hrdinové se od sebe výrazně liší. Abyste se později zbytečně netrápili, vyplatí se je všechny na začátku vyzkoušet. Obecně platí, že jednodušší postavy (rytíř nebo trpaslík) toho sice v boji víc vydrží, jejich ovládání je ale velmi monotónní a spočívá v opakování několika málo útoků.

Elfka, čaroděj a kouzelnice vyžadují trénink, ale dávají vám větší svobodu. Amazonka je kapitola sama pro sebe. Je křehká, ale dokáže vygenerovat závratné množství poškození za krátkou dobu a její buildy jsou natolik silné, že ji raději vývojáři upravili v updatech.

Výbava se dělí do batohů, které lze přepínat jen na začátku dungeonu. Na těžší obtížnosti je nutné vytvářet sety proti specifickým typům potvor. Zbraně i brnění se navíc rozbíjejí. Jdou samozřejmě opravit, ale kvůli tomu je třeba se vrátit do města a přerušit dobrodružství. Procházení více dungeonů bez přestávky přitom zvyšuje vaše odměny, takže tu hned máte další dilema.

Ženy silné i slabé

George Kamitani se snažil bránit obviněním ze sexismu (především ze strany serveru Kotaku) tím, že ukazoval polonahé trpaslíky. Jeho taktika neuspěla, ale to neznamená, že by Dragon’s Crown útočila na ženy. Naopak, hra nabízí stejný počet hrdinů jako hrdinek a všichni jsou si rovni. Bohužel některé vedlejší ženské postavy pózují v nedůstojných pozicích a jako oběti, muži oproti tomu vystupují v aktivnějších rolích. Ale i to patří k tradičnímu stylu dnes již takřka vymřelé větve fantasy.

Dragon’s Crown není hra, se kterou byste se chlubili puritánským příbuzným. Většinu figur, klišé a (skoro) erotických scén ale s nadhledem glosuje a plně si uvědomuje svou přímočarou povahu. Pokud se vám stýská po starých dobrých epických časech a dokážete překousnout trochu grindu a opakování, Dragon's Crown vás zavede do kouzelného kraje, kde ještě žijí opravdoví fantasy hrdinové, i když jen dvourozměrní.