Dragon Quest VII: Fragments of the Forgotten Past
Remake sedmého dílu kultovní série se povedl na výbornou po stránce technologické i herní. Odstranit některé, dobou vzniku původní hry dané, nedostatky, ale logicky nedokázal. Pořád však jde o krásné dobrodružství na desítky zábavných hodin.
A je to tu zase. Další masivní porce japonského RPG. Tak masivní, že je ideální před hraním opustit zaměstnání, školu, manželku, děti... v podstatě všechno, co neobnáší klikání do stroje od Nintenda. Jedinou změnou od zavedeného vzorce je to, že místo jednoho epického příběhu o záchraně světa dostanete celou haldu dobrodružství. Každý ostrov, na který se dostanete, přinese jeden příběh. Komický i tragický. Ano, v Dragon Quest VII budete putovat po ostrovech ztracených v čase. A pokud splníte mise, vynoří se ostrov v současnosti a vy ho budete moci znovu navštívit, abyste zjistili, co všechno se změnilo, a jak jste se stali součástí legendy.
Konečně to chápu
Dragon Quest je pojem a jméno, které táhne a spojuje celou tuhle herní sérii, je Akira Torijama - legenda, slavná hlavně díky sérii Dragon Ball. Jestli jste četli mangu nebo viděli anime, tak vám okamžitě docvakne proč. Jeho styl je totiž nezaměnitelný. Stejně jako roztomilé (a nadupané) příšery.
Styl Dragon Quest her je vážně, jak říkají naši státní sousedi, „svojský“. Už jenom tím, že si ukládáte pozicí tím, že se jdete do kostela vyzpovídat. Konečně je jasné, proč to lidi dělají – ne kvůli odpuštění hříchů, ale aby byli krytí pro případ, že by je přejelo auto. Kněz vás taky vyléčí z různých nemocí a jiných potíží. A samozřejmě oživí členy vašeho týmu.
Pozvolný rozjezd
Hra nezačíná během, ale pomalou vycházkovou chůzí. První dvě hodiny na vás nic ani nevycení zuby, natož abyste se s tím museli rvát. Prostě jen přinesete otci svačinu, pak poustevníkovi knihu – v podstatě jste jen taková pomalejší kurýrní služba. Musíte sice všude pěšky, ale lokace nejsou rozlehlé, tudíž se to dá přežít.
Tohle sice k JRPG patří, ale v sedmém Dragon Questu je start i na tenhle žánr dost slimáčí. Akce začne teprve ve chvíli, kdy se dostanete na první ostrov, ale pak už to jede - jedna rvačka za druhou. Naštěstí tu nejsou náhodné souboje. Všechny soupeře vidíte a můžete klidně zdrhnout – jen přijdete o možnost získat body zkušenosti, a jakmile dojde na povinné šarvátky s bossy, dostanete napráskáno. Souboje jsou naštěstí dost rychlé, a navíc můžete své kolegy jednoduše naprogramovat. Aby se kryli, aby šli do soupeřů vším, co mají, nebo aby si šetřili magii.
Chce to spoustu času
Dragon Quest VII je JRPG tak dřevní, že si z něj můžete postavit srub. Taky je to remake už skoro šestnáct let staré hry, což vysvětluje i tu spoustu komplikovaných toporností. Třeba to, že když chcete někoho vybavit zbraní, musíte mu ji nejdřív předat – a teprve pak ji může popadnout.
Také to není rozhodně malá hra. Díky ní si budete moct ze svého života odškrtnout dalších sto hodin. A to ještě v případě, že to budete brát hopem a nebudete se zdržovat v kasinu, nebudete chytat příšery a vůbec nebudete dělat spoustu z toho, co vám hra úlisně nabízí.
Na rovinu: Dragon Quest VII je hra pro zažrané fanoušky JRPG. Lidi, kteří nikam nekvaltují, a chtějí si užívat příběhy, atmosféru a samozřejmě spoustu soubojů (občas proložené nějakým sokobanovským hlavolamem). Hra toho nabízí spousty... jenže přežít ty první dvě hodiny, než se vůbec začne něco dít, je vážně docela fuška. Ostatně, stále unikátní systém změny povolání se odemkne až po nějakých 20 - 30 hodinách hraní (záleží, jak jste šikovní), kdy vlastně začíná ta pravá JRPG švanda, která pak dále trvá klidně i dalších 80 hodin.
Dragon Quest VII je zkrátka masivní hra, která se možná nepochlubí strhujícím hlavním příběhem, ale scénáře jednotlivých ostrovů a zejména vztahové pletky jsou v ní natolik zajímavé a zábavné, že dobrodružství vaši pozornost rozhodně udrží. 3DS verze navíc přináší celou řadu vylepšení od vylepšené grafiky se spoustou nových detailů až po nový dungeon.
Ani na konto výrazných úprav a změn samozřejmě nelze zakrýt, že Dragon Quest VII je systémově a koncepčně hra z roku 2000. Je plná grindu, do značné míry skoro textových soubojů a je opravdu zdlouhavá. Zároveň ale nabízí spoustu zajímavých příběhů, parádní systém povolání (až se k němu dopracujete), stylové zpracování a spoustu napínavých, zábavných i dokonale dechberoucích momentů. Není to RPG pro všechny, ale ne všichni také vlastní 3DS. Pokud se řadíte mezi fanoušky JRPG her, a vlastníte 3DS, jde v zásadě o povinnost. Nehledě na to, že v Evropě hra díky 3DS verzi vlastně vychází vůbec poprvé…