Disney's Duck Tales: The Quest for Gold

Úkol hry byl jednoduchý - přesně, jak by člověk čekal, šlo o bohatsví a hromady zlatých mincí. Zlý Hamoun Držgrešle vyzve Strýčka Skrblíka k měsíc trvajícímu závodu, v jehož cílové rovince se rozhodne, kdo je nejbohatší kačer na světě. Skrblík podle pravidel nemůže použít záplavu zlata ve svém trezoru a tak se místo toho vydává na dobrodružné výpravy do různých míst, kde to zavání možností přivlastnit si poklady.

Herně to pak vypadá tak, že na mapě světa zvolíte lokaci, následuje minihra, v níž musíte s letadlem kličkovat mezi překážkami, abyste se po úspěšném doletu mohli pustit do zdolávání nástrah zvolené destinace. Těch je několik druhů - vertikální šplh na skálu s uhýbáním se padajícím kamenům a podobně, horizontální průchod džunglí, kde na synovce číhají dravé šelmy a prohnané opice, průchod labyrintem s oživlou mumií v zádech a nakonec i mírumilovná minihra s fotografováním zvířat. Na konci každé úrovně pochopitelně čeká truhlice s pokladem. Pokud se (a stává se to často) průchod nezdaří, není třeba zoufat - můžete to ihned zkusit znovu, jen přijdete o jeden den, takže dáte Hamounovi náskok.

Nalijme si čistého vína, když v dnešní době, zvyklí na moderní hry, spustíte Duck Tales na svém počítači, pravděpodobně se podivíte, jak jste to proboha tenkrát vůbec mohli hrát. Ovládání je děsivě neresponzivní a prkenné, animace omezené a herní engine nebyl úplně technologickou špičkou, takže scrollování obrazu probíhá v asi tak dvou snímcích za pět let. Nakonec ale, po utopení tří hodin vašeho drahocenného času, zjistíte, že to vlastně vůbec nevadí, protože tahle hra je zkrátka kouzelným nostalgickým výletem hlavně pro pamětníky. Moderní hráči, kteří ji v době vydání nehráli, by se spíš jen popadali za hlavu.