Dice Legacy

Dnes recenzovaná hra využívá celkem běžné strategické šablony. Posíláte dělníky pracovat do budov, čímž získáváte suroviny, případně je měníte na jiné. Za ty pak stavíte nové budovy. Nechybí ani různé třídy dělníků, rozšiřování území, dobývání a bránění ani změny počasí. Ke všemu se ještě dostanu, ale hlavním poznávacím znamením této hry jsou kostky. Každý dělník je totiž reprezentován šestistěnnou kostkou. Na každé straně tak má různé schopnosti a dělat bude zrovna to, „co na něm padne.“ 

Nejzákladnější třídou jsou rolníci, tedy oranžové kostky. Ti zvládnou základní hrubé práce, ať už na poli, v lese, dole a dají ruku k dílu i při obraně před nájezdníky. Problém je, že s takto širokým rozptylem dovedností nikdy nevíte, co zrovna zvládnou. A když potřebujete postavit novou budovu, všichni se zrovna hrnou na pole, které ale buď ještě nemáte nebo je obsazené. Spoléhat na ně při obraně také není nejrozumnější. Proto na scénu přichází vyšší třídy. Vzděláním uděláte z rolníků občany. A s nimi začíná ta pravá zábava. 

Občané už se vám nechtějí lopotit v dole, ale zase je můžete poslat na studia, čímž si budete odemykat nové extrémně silné schopnosti a vylepšení. Stejně tak jeden občan hravě zastane dva rolníky při specializovaných činnostech. Podobně vojenské kostky jsou mnohem efektivnější při obraně království a odemykají také možnost útočit na okolní osady nebo i protivníkovo království. Nechybí ani třída obchodníků a kněží. Každá kostka má navíc výdrž, která se po použití nebo přehození snižuje. Na nule kostka umírá, pokud ji neobnovíte jídlem. 

Na rozdíl od běžné deskovky zde kostky můžete vylepšovat. Oproti rolníkům jsou ostatní kostky lepší už v základu. Nejen, že jsou specializované, ale na jedné stěně najdete symboly víckrát. Ten počet symbolů můžete ještě nadále zvyšovat. A to se rozhodně hodí, protože jste omezeni na 12 kostek a složitější úkony zvládnete s menším počtem. Hra pracuje i s dalšími systémy, každá třída kostek má míru spokojenosti, kterou ovlivňujete stavěním čtvrtí, pořádání festivalů a přijímáním zákonů, což jsou vámi vybraná pravidla, která nějakým způsobem ovlivňují chování celé hry.

Dosud by vlastně bylo všechno v pořádku a základní koncept se mi líbí. Bohužel musím přiznat, že spousta věcí ve hře už tak dobře ale nefunguje. Začnu tím nejzřejmějším – hra je nepřehledná. Vizuál vypadá hezky, ale těžko se rozlišuje mezi budovami. Navíc se kostky snadno schovají za stavby, a zatímco hra po vás chce stavět v chumlech, takové uspořádání je extrémně nepřehledné. 

Podle mě také úplně nefunguje, že zatímco kostky by lákaly spíše k tahové hře, tato strategie běží v reálném čase, takže kostky chcete používat a přehazovat co nejrychleji. Své tahy si nemáte extrémně promýšlet. A když vás přepadnou a vám ne a ne padnout dostatek mečů na kostkách, snadno přijdete o budovy. V krizových chvílích si můžete hru na lehčí obtížnost pauznout, ale osobně si myslím, že tento systém by lépe fungoval jako tahová strategie. 

Navíc samo umisťování dělníků se po chvíli stane neuvěřitelně repetitivní a rutinní. Pamatujete na obnovování polí v Age of Empires II? Zde je to ještě častější a u všech budov. Navíc, když platíte suroviny, což děláte skoro pořád, musíte je vzít z inventáře a přesunout do budovy. Jako by nestačilo, že tam posíláte dělníky. V tomto ohledu se prvotní nadšení z konceptu rychle měnilo ve frustrující rutinu. 

Už jsem zmiňoval hezký vizuál, ale ve výsledku je trochu bizarní, že vaše kostky jsou vlastně dělníci, ale i po umístění se stále tváří jako kostky, zatímco po mapě vidíte chodit i jiné malé lidičky. Je to celé trochu paradoxní, a zatímco v deskovce to dává smysl, tady se s tím vizuálně mohli poprat lépe. 

Nakonec zmíním nevyváženou obtížnost. Hra je ze začátku vážně těžká, čemuž nepomáhá změna počasí, kdy jste v zimě brutálně limitovaní a nájezdy protivníků vás dovedou paralyzovat. Jakmile se vám ale povede ekonomiku nakopnout, jede to jako po másle a výzva je pryč. Na druhou stranu hra obsahuje další scénáře, které zase obtížnost zvyšují. 

Hra Dice Legacy začala opravdu slibně a ve spoustě ohledech se jí daří, ale nejsem si jistý, že má dostatečně silné základy, aby dovedly unést komplexnější strategickou hru. Přitom všechny přísady samostatně vypadají vážně dobře. Výsledný koktejl má však podivnou pachuť.