Decisive Campaigns: Case Blue

Verdikt
72

Výborná tahová strategie, která si jako námět vybrala nesmírně zajímavé období 2. světové války. Rozhodnete o osudu vojáků u Stalingradu, možná dosáhnete ropných polí na Kavkaze, ale zaručeně se pobavíte pícháním historie do slabin, čímž prudce změníte její směr. Není to hra pro každého, pohybuje se na hraně únosné a neúnosné obtížnosti, ale máte-li již s podobnými typy strategii zkušenost, dopřejte si ji.

Další informace

Výrobce: VR Designs
Vydání: 16. července 2012
Štítky: válečná, tahová, historická, taktická, druhá světová válka, strategie

O Decisive Campaigns: Case Blue lze napsat, že slouží jako studijní pomůcka. Většinu normálních hráčů, virtuálních střelců a drakobijců, to zaručeně odradí od dalšího čtení. Jenomže vy čtete protože jste jiní, přemýšliví, hloubaví a máte zájem se nechat provést změtí podivně vyhlížejících čtverečků pohybujících se po strohé mapě, protože tušíte, že tohle by mohla být nejen dobrá strategie, ale také zábavné poznávání historie. Nejste daleko od pravdy, však to dokázal již předchozí díl.

Od Polska po Francii

Decisive Campaigns je tahová strategie úzce spjatá s historii 2. světové války. Její první díl měl podtitul Blitzkrieg from Warsaw To Paris a odstartoval nejen tuto sérii tahovek, ale také válku samotnou. Věnoval se počátečnímu napadení Polska i následné bleskové válce ve Francii. Válčení však překvapivě dokázal odlehčit a několika zajímavostmi hru dokonce dostat nad běžné a obtížné strategie tohoto typu.

Samozřejmě musíte mít alespoň trochu představu, jak statečně se v roce 1939 Poláci rvali, jak rychle Francouzi ustupovali, čím je Němci bili po hlavě, a jaký byl skutečný průběh tažení - ovšem samotné válčení bylo zábavné i přehledné. Každá jednotka má akční body, které spotřebujete přesunem vojsk, nebo je investujete do boje. Hlídáte si celistvost linií, abyste se neodřízli od zásobování a nevzdalujete se od vlivu velitele, který vám pomocí speciálních schopností přidá na síle útoku.

Pro každého, kdo chápe základní principy vojenství, jako že bláto zpomaluje pohyb, nepřátelské dělostřelectvo sráží morálku a vykopat pěchotu z lesa stojí spoustu masa a krve, je hraní Decisive Campaigns skutečně snadné. Označíte si jednotky, dáte jim rozkaz a počítač vyplivne v číselné podobě výsledek boje.

Kavkaz nebo Stalingrad

První fajnová věc u Decisive Campaigns: Case Blue je období, do něhož je tahová hra zasazena. Není to jen tak na prkno švihnutá východní fronta s volbou bojovat za Německo, nebo Rusko. Autoři vybrali nadstandardně zajímavý časový úsek. Konkrétně jde o začátek německé ofenzívy Fall Blau (hnusný anglický překlad Case Blue), která hráče vmáčkne do klíčových okamžiků celé války. Ofenzíva ve hře začíná v červnu 1942, končí v dubnu 1943 a rozhoduje se v ní, zda se fašouni nechají strhnout k boji o Stalingrad, či se vzepřou Hitlerovi a pustí se do boje o ropná pole na Kavkaze, jak bylo původně plánováno.

Je na vás, jak se rozhodnete, bezpochyby však zvolíte cestu proti proudu historie, cestu zkoumání možných dějinných zvratů. Najdete tím odpovědi na mnoho otázek. Co kdyby se 6. armáda generála Pauluse nenechala u Stalingradu obklíčit? Lze tomu vůbec zabránit? Co kdybychom se jako Němci jen opevnili na řece Don, nespustili peklo Stalingradu a zkusili obsadit ropná pole v oblasti Baku? On to totiž nebude špatný nápad, protože hra simuluje zásoby i spotřebu ropy, která je u Německa sakra rychlá.

Kromě Fall Blau je zde přítomný i scénář ruské operace Uranus, jenž měl za cíl uzavřít obklíčení kolem Stalingradu. Opět se můžete ptát a hraním nacházet odpovědi. Bylo by například reálné se jako Němec ubránit, vyváznout a stabilizovat frontovou linii? Již asi chápete, proč je Decisive Campaigns: Case Blue také studijní pomůckou: pomáhá vám příjemně pronikat do válečných dějin a podporuje i testuje různé historické hypotézy. A co hlavně? Je to zároveň zábava!

Na Rumuna musíte s citem

Vraťme se ale k principům hraní. Jádro z předchozího dílu bylo do Decisive Campaigns: Case Blue přeneseno s menšími změnami. Něco z něj autoři uřezali a něco přidali. Trochu zamrzí, že zmizela možnost rozdělit si velení armád, a to až na jedenáct částí, což dobře fungovalo pro multiplayer. Nemuseli jste s kamarádem válčit proti sobě, klidně jste mohli vzít do pracek všechny síly Třetí říše, rozdělit si je a domlouvat se na společném postupu, strategii, přidělovat si jednotky i podporu, atd.. Škoda.

Fajn je nová simulace loajálnosti jednotek spojenců, zejména těch německých, jako jsou Italové, Maďaři nebo Rumuni. Pokud je totiž často vyčerpáváte a posíláte na jatka, klidně se mohou jednoho krásného ruského zimního dne sbalit a odjet domu. Máte-li chuť být na sebe tvrdí, můžete si zapnout třeba ukončení hry, jakmile spadnou body prestiže k nule, což je způsobeno neuposlechnutím rozkazů vrchního velení, které vycházejí z historické reality. Naopak, jejich plnění přináší bonusy a navíc rozkazy výtečně slouží jako vodítko pro historií netknuté hráče, protože je postupně navádějí na cíle kampaně.

AI pobaví

Do vašich kompetencí patří též výměny velitelů (každý je samozřejmě dobrý na něco jiného). Peklo dalekého východu pak představuje mráz ubíjející morálku vojsk, ale naopak díky němu zamrznou řeky a vy se obejdete bez mostů. Velký význam pro zásobování má i železnice, kterou úspěšně ničí partyzáni.

Příjemným bonusem, zejména pro kluky u Stalingradu, je nová možnost leteckého zásobování. Údajně byla vylepšena AI. Těžko říct jak moc, ale chová se inteligentně. Nepřítel vždy jako kluzký kapr úspěšně uniká obklíčení, snaží se formovat masivnější obranu i útok a celkově poskytuje slušnou výzvu.

Decisive Campaigns: Case Blue má ještě jednu příjemnou vlastnost – nutí vás jako velitele armád přemýšlet nad věcmi, které jsou pro tak vysokého důstojníka podstatné. Koukáte na ztráty jako na statistiky, nejste nuděni detailním rozborem, jen jasně vidíte, kolik bylo za dané období ztraceno tanků, pěchoty, děl a dalšího arzenálu. Rychle se doberete i ke grafickému zobrazení stavu zásoby ropy.

Jeden tah na celou věčnost

Všechno by tedy bylo fajn, kdyby nebyla umělá inteligence tak pomalá. Než AI odehraje jeden tah, stihnete si nejen vypít kafe, ale ještě si k němu upéct jablkový závin. Dlouhé čekání hru velmi sráží a stalo se hlavní výtkou. Kromě toho trpí tragickým nedostatkem malých scénářů. Ne každý má hlavu, chuť i čas zformovat celou letní německou ofenzívu. Dva menší přítomné scénáře plus jedna drobná minikampaň to nezachrání.

Autoři si zřejmě mysleli, že to zalepí editorem, ovšem to moc fungovat nebude. Pokud nejste ochotni nebo schopni se do velké kampaně pustit, hra nemá slitování a nemějte ho s ní ani vy. V tomto případě to pro vás budou špatně investované peníze. Dalším seknutím přes prsty, které zabolí zejména nováčky, je děsný tutoriál, jenž je karikaturou tutoriálu, z něhož se nic nedozvíte. Odfláklá je také samotná mapa. U hardcore tahovky nemáte čekat nic hezkého, ale se zelenou texturou běžného terénu si autoři mohli pohrát.

Jen pro vyvolené?

Závěrečná kritika byla tvrdá, ale ne tak rozsáhlá, aby razantně snížila hodnocení. Takto by měla vypadat tahová strategie. Měla by nabízet historii, její zkoumání a přitom by její principy měly být pochopitelné. A to jsou. Decisive Campaigns: Case Blue je určena především omezenému počtu na historii zatížených hráčů, ale i běžný člověk, bude-li chtít, se v ní může relativně rychle rozkoukat a pobavit. Bezpochyby patří mezi výborné válečné tahovky.