Death Road to Canada

Na nešťastnou náhodu 

Death Road to Canada je jednou z mnoha roguelike her, ve které máte jen jedinou šanci na projití celé hry až do šťastného konce, který v tomto případě reprezentuje kanadské království. Hráč si na začátku může stvořit a přizpůsobit tým uprchlíků, kteří se rozhodli překonat celé Státy z jihu až na sever s jediným autem a odhodláním čelit veškerým nástrahám, které je po cestě můžou překvapit. Nebyla by to hra s náhodně generovaným obsahem, kdyby v tomto ohledu nedostála svému názvu a nesnažila se hráče i jeho partu odvážlivců zabít na každém kroku.

Za tím účelem přicházejí na řadu nejrůznější fantastické scénáře od unikajícího benzínu, docházejícího jídla, setkání se stopaři, upadající morálky a dokonce i příhody s losem. Bohužel i s podobnými věcmi je ve hře potřeba počítat, a tak je rozumné si pořádně vybírat osazenstvo jednoho z posledních pojízdných aut v Americe.

Tým je základ nového státu 

Aby se tvůrci z týmu Rocketcat Games se svou prvotinou vytáhli, dávají hráči velký prostor při prvotním tvoření osazenstva vozu. Můžete si vybrat nejen vzhled své postavičky, ale také jméno, jeden ze čtrnácti perků a šestnácti traitů. Právě ty určí, jak velký psychopat se bude v partě nacházet. Perk Health Care zajistí extra zásobu lékárniček pro začátek, a trait Practical dodá body k bojovým a podpůrným dovednostem. Samozřejmě nic vám nebrání sáhnout po mnohem absurdnějších kombinacích v podobě Gun Collector a Paranoid. Vše má své pro a proti, a pokud se morous se zbraní nemá dostatečně dobře, můžete zbytku party zadělat na nemalé trable.

Vlastnosti jednotlivých postav navíc hodně ovlivňují, jakým směrem se hra odvíjí. Mechanik může opravit rozbité auto a parta bez něj skončí velice špatně. Dobře naladění a najedení parťáci neutečou, ale pokud zvolíte náhodou tvorbu postav, může všechny dožrat kdokoliv s traitem Irritating. Pak je po hře dřív, než řeknete švec.

Zajímavější částí hry jsou právě scénáře, které hra v různých intervalech člověku předkládá. Buď pouze informuje o stavu prchající skupinky, nebo hráče staví před různá drobná rozhodnutí. Sjedeme na příštím exitu z dálnice a zkusíme doplnit jídlo? Vezmeme stopaře? Zkusíme dorazit chudáka losa, abychom měli co jíst? Přeskočíme autem kus rozbité silnice dostatečné dlouhým rozjezdem na plný plyn? Jako textová adventura by patrně Death Road to Canada nezapadla. Naneštěstí nejde jen o převyprávění cesty několika zoufalých jedinců. Ve hře je totiž ještě jedna zásadní část.

A když nemáte brokovnice, použijte židli 

Na oko větší podíl z Death Road to Canada tvoří samotné souboje se zombíky v opuštěných ulicích amerických měst. Na cestách hráč dostává co chvíli možnost někde odbočit a jít pátrat po jídle, střelivu, lékárničkách nebo tom nejdůležitějším - benzínu. Po vystoupení z auta začíná to pravé peklo, které sami autoři na steamové stránce hry promují možností narazit na až pět set zombie najednou. Přiznáme se, že nebyl čas příliš počítat, ale rozhodně o ně není nouze. Zombie jsou všude. V ulicích i domech a obchodech, a tak je často nejlepší prostě jen utíkat.

Sice máte k dispozici i střelné zbraně, které můžete najít, nebo se bráníte vším, co je zrovna po ruce - pánev, nůž, noha od stolu nebo hozená židle. Ve stísněných prostorech si musíte razit cestu mořem zombíků a snažit se co nejefektivněji prozkoumat dostupnou lokaci. Hra naštěstí často napoví ještě před zastavením, a pokud se rozhodnete zastavit kvůli doplnění zásob, je jisté, že v okolí je poloprázdný obchod. Mezihry se zombíky nejsou časově omezené, a ani v nich hráč neplní úkoly, čili jeho návrat do vozu a pokus o útěk jsou čistě na vůli každého jedince. Mám jídlo, ale co kdybych se ještě poohlídl v domech po nábojích do brokovnice? Velice častá otázka, která se ale nemusí vyplatit.

Pokud totiž zombíci zatlačí postavy do kouta, je s nimi konec. Hra sice přepíná mezi jednotlivými postavami, které se výsadku účastní, ale v koutě nemají šanci, a tak jedna po druhé postupně padne za oběť hladovějícím zombie.

Ó, Kanado 

Země zaslíbená v nedohlednu. Benzín skoro na nule, stejně jako nálada. Je čas sníst psy? Death Road to Canada se sice tváří jako zábavná hra, ale platí to pouze při několika prvních hrách, kdy člověk dostatečně ocení propracované postavy, které si sám vytvořil, a zároveň není příliš iritovaný opakujícím se obsahem. Ten rychle omrzí a hře nepřidá na kráse ani fakt, že je dobré ji hrát v okně, aby se na ni dalo dívat. Pravdou sice je, že hra nabízí několik různých módů, které různým způsobem zvyšují obtížnost (třeba omezený čas na cestu), ale v zásadě jde pořád o to stejné. Není to špatné, ale do Kanady se dá určitě dostat i mnohem snáz a zábavněji.