Dead Space

Verdikt
85

Dead Space přímo oplývá filmovým nádechem těch nejlepších vesmírných hororů, když strašidelná kosmická loď a hrůzné nestvůry dávají dokonale zažít ten opojný pocit strachu. Na začátku se budete třást, co strašného přijde za rohem, v polovině si oddychnete, ale na konci vás čeká holá bitva o život a finále v hollywoodském stylu, které nechá vyniknout nejlepší hororovou hru posledních let.

Další informace

Výrobce: Electronic Arts
Vydání: 1. října 2008
Štítky: horor, akční

Touha lidstva zabírat a drancovat vše okolo se může jednou velice vymstít, jak trefně ukazuje nový vesmírný horor Dead Space z produkce EA. Odehrává se v budoucnosti, kdy lidstvo vysílá do nekonečných dálav vesmíru obří těžařské lodě, které mají za úkol prozkoumat a vytěžit užitečné suroviny z mrtvých planet. V praxi to probíhá tak, že těžební systémy takových lodí dokážou doslova vyrvat celé části planet z jejich původního místa, přičemž takto získanou horninu navrtají, rozdrtí a vytěží z ní veškeré možné suroviny.

Tou dobou je totiž na matičce Zemi surovinový nedostatek a tak Spojené státy obohatily svou flotilu o doposud největší těžařskou raketu na světě, schopnou zpracovat mnohem větší množství horniny, než jakákoli jiná loď. Vývojáři vám představují USS Ishimuru, vesmírný koráb s posádkou čítající více než tisíc pracovníků. Jenže právě s touto lodí je drobný problém. Již nějaký čas se vůbec nehlásí a ani neodpovídá na komunikaci ze Země i z jiných plavidel. Očekává se, že by mohl být zádrhel na komunikačním zařízení lodi, což si dle ředitelství těžební společnosti Concordance Extraction Corporation (C.E.C), které Ishimura patří, vyžádá pohodovou opravu maximálně za dva dny.

Proto k nemluvné lodi míří jen malá posádka vojáka a velitele Hammonda, kterou tvoří ještě mírně hysterická počítačová specialistka Kendra a samozřejmě vaše maličkost, toho času technický inženýr Isaac Clarke, znalý palubních systémů třídy těchto lodí. Po příletu k Ishimuře se ale ukáže, že na lodi normálně nefunguje prakticky nic a tak se přistání změní na nebezpečný manévr, kdy se vaše transportní loď navíc poškodí. Hned na začátku je váš tým ještě napaden děsivými biologickými nestvůrami neznámého původu, tudíž dojde k neplánovanému rozdělení celé skupiny a dál už musíte pokračovat na vlastní triko...

Naštěstí vaše komunikační zařízení funguje dobře, takže jste alespoň ve zvukovém i obrazovém kontaktu s ostatními členy skupiny. Issac tak není na zamořené lodi sám, po celou dobu je v kontaktu s alespoň jedním zbývajícím členem opravářského týmu. Zatímco se Kendra pokusí o zprovoznění počítačových systémů Ishimury, vaším úkolem je najít možné přeživší členy posádky a opravit mateřskou i těžební loď, aby bylo možné odstartovat zpět. Jenže kvůli těžce poškozené lodi a hlavně neznámému organismu, který, parazituje a mění členy posádky Ishimury na příšerná monstra, to nebude mít Isaac vůbec lehké…

Hlavně v prvních kapitolách z celkových dvanácti se budete solidně bát, což podtrhuje i přehršel lekacích momentů, kdy na vás za doprovodu zlověstné hudby najednou vyskočí nestvůrka. Ono je totiž světlo na palubě lodi velice zřídkakdy, takže několikrát si skoro ani neuvidíte na špičku nosu, tedy za předpokladu, že by si Isaac sundal svoji obrněnou přilbu. Ta je součástí jeho šikovného skafandru, kdy hlavně díky němu se může Isaac cítit alespoň trošku chráněný před slizkými vnitřnostmi vetřelců.

Skafandr totiž poskytuje jistou ochranu díky své odolné konstrukci, přičemž její úroveň indikují modrá světélka na zádech obleku. Ty v Dead Space vlastně nahrazují tradiční ukazatel života, když s každým zásahem jejich světlo ubývá. Ve hře totiž neuvidíte žádný HUD, ani jiné obvyklé grafické ukazatele, vše potřebné indikuje buď vlastní skafandr právě pomocí barevných světélek, nebo ještě lepší informace nabízí také propracovaný průhledný holografický systém, který si můžete kdykoli promítnout v reálném čase vpravo od postavy. Stupeň ochrany (Armor) skafandru, potažmo život si můžete doplnit z různě silných lékárniček, jež jsou k mání sporadicky ze zabitých vetřelců, častěji ve schránkách s výbavou rozmístěných po celé lodi, nebo se také dají koupit.

Nákup dalšího vybavení je ve hře hojně používanou funkcí, však jsou nákupní automaty poměrně hustě rozmístěny. Nákup je totiž jediný způsob, jak si lze opatřit nové zbraně, když pro zpřístupnění musíte ještě napřed nalézt určitou přístupovou kartu. Samozřejmě k tomu potřebujete peníze, které opět vypadávají ze zabitých nestvůr, nebo jsou porůznu ukryté ve všech úrovních. Pokud na to máte finance, koupit si lze prakticky cokoliv, od zmíněných zbraní, přes munici, lékárničky, ale také nová vylepšení vašeho skafandru.

Oblek může mít až pět evolucí, přičemž každé takovéto vylepšení přidá další ochranu k dobru (na obleku přibudou nová světélka) a rozšíří počet slotů pro nesenou výbavu. Nemůžete totiž s sebou tahat vše, protože oblek má omezenou kapacitu a tak musíte prakticky až do úplného konce hry přemýšlet, jaké zbrani dáte přednost i jakou municí se nejvíce předzásobíte.

Často se okolo válí červené výbušné nádrže, které stačí hodit a ony po kontaktu s čímkoli následně efektně vybouchnou. Samozřejmě se dají také pěkně z dálky rozstřelit. Isaac díky svému skafandru disponuje i schopností telekineze, tedy dokáže jakýkoli volně ložený předmět na dálku přenášet, popř. vrhat na nepřítele. To je užitečné právě v případě výbušných nádrží, kterými se nevítaní návštěvníci nechají zdvořile pozdravovat.

Na této schopnosti je také postavena celá řada jednoduchých logických úkolů, kdy máte např. přesunout zdroj elektrické energie do zásobníku pro zprovoznění výtahu, nebo přemístit rádiové antény na určená místa pro spuštění nouzového vysílání. Prakticky vždy se jedná o na první pohled jasná řešení, nic složitého Isaac řešit nemusí, tedy kromě hordy slizáků za zadkem.

Dalším zajímavým prvkem, který opepřuje průchod hrou, je přechod do beztížného stavu. V několika případech budete muset projít do otevřeného úseku lodi, kde nefunguje uměle vytvářená přitažlivost. Nicméně nezačnete se nekontrolovaně vznášet v prostoru, protože Isaac má boty s přísavným efektem, ale k dispozici máte možnost dlouhých přímých skoků např. na protější stěnu. Stačí jen zaměřit zbraň na místo dopadu, stisknout tlačítko a Isaac se plavně přenese na protější stranu, přičemž se hbitě přichytí botami k povrchu a může zase normálně chodit.

Tyto letohrátky si však moc neužijete, protože kromě vnitřních prostor máte ve vakuu jen omezenou zásobu vzduchu, kterou lze naštěstí manuálně doplnit ze vzduchových nádrží. Ty si obvykle nakoupíte z automatů a v místech bez atmosféry se také vyskytuje další automat na zdi, který vám pokaždé zásobu kyslíku doplní. Vetřelci jsou ale vůči vakuu imunní, takže vás budou ohrožovat i za podmínek nulové gravitace. Při těchto soubojích je pak pěkně utlumený a udušený zvuk, který se ve vakuu nemá jak šířit. To je rozdíl od ostatních lokací, kde není nouze o hrůzu nahánějící pazvuky, skřeky a chrchlání.

Poslední neobvyklou schopností Isaacovy výbavy je možnost chvilkového zpomalení cíle. Když zbraní namíříte na jakýkoli pohyblivý cíl a vyšlete paprsek, zasažená věc se na několik sekund výrazně zpomalí. Opět tuto funkci často využijete při interakci s prostředím, tedy např. zpomalovačem zastavíte zaseknuté padací dveře, které se stále otvírají a zavírají, nebo zabrzdíte vrtule velkých větráků, jimiž musíte na své cestě prolézt. S úspěchem tato technika platí i na vetřelce, protože některé druhy jsou velice mrštné, nebo si to rychle štrádují přímo k vám. Takové potvory zpomalovačem snadno zbrzdíte a normální zbraní je pak víceméně v klidu doděláte.

S nestvůrami si tvůrci opravdu vyhráli, protože takové hrůzné a roztodivné kreatury nejsou mnohdy vidět ani ve filmu. Různých variant na zmutovaná těla nešťastníků plná neforemných chuchvalců roztrhané krvavé tkáně je celá řada, přičemž jejich příchod vždy spolehlivě poznáte podle okamžitě zhusta rozvrzaných smyčců a samozřejmě i podle přicházejících skřeků nahánějících husí kůži. A do toho sem tam na vás ještě potvora vybafne bez pozvání.

Prakticky každý druh nepřátel je unikátní a postupem času sami přijdete na způsob, kterak každou nestvůru co nejdříve zlikvidovat. Mutanti jsou ale havěť nesmrtelná, skoro něco jako škvoři, protože těm také uhryznete hlavičku a tělíčko se stále hýbá. A lautr stejné je to se zdejšími kreaturami.

Někdy se na vás ze všech stran vrhne přímo stádo mutantů a vy najednou nevíte, kam se ohánět dřív. Animace vašeho zabíjení patří k tomu nejlepšímu, co se v hororových hrách zatím urodilo. V Dead Space není smrt jen zčernalá obrazovka, ale poměrně dlouhá a důkladně přiblížená masově krvavá animace, kdy vás potvory vítězoslavně mnohonásobně napichují na své ostny, trhají drápy, škrtí chapadly, zvrací na vás sliz, nebo hryzají do zátylku. Při těchto scénách, kdy vám často upadne hlava, nebo kus těla, jsou zvláště detailně vidět všechny nestvůry a jejich bezmezná radost z porcování teplého masa.

Všechno by zachránila rychlá aplikace lékárničky, protože kromě chůze jediná další pohybová schopnost hlavního hrdiny, kterou je rychlejší běh, vás před hbitými nepřáteli nespasí. Jenže práce s inventářem je asi největší slabinou jinak prakticky dokonalého hororu. I když máte v ruksaku skoro celou nemocnici, stejně nejde lékárničky jednoduše aplikovat. Pomalý přístup k léčení je pak na vyšší obtížnosti velmi svazující, protože vždy musíte zdlouhavě nejdříve vyvolat hologram, poté se přesunout na záložku s přehledem výbavy, zde ještě manuálně vybrat lékárničku a zvolit její použití.

Oproti předpokladům je naprostá většina zbraní určená na delší vzdálenosti. Pokud jste se těšili na ohánění hasákem, nebo kladivem, nic takového Isaac nepobere. To ale neznamená, že by byl při blízkém souboji bezbranný. Isaac se totiž umí pěkně rozmáchnout a fláknout potvoru po zohyzděné hlavě jakoukoli drženou zbraní, popř. plazivé nepřátele zadupe svojí těžkou železnou botou do země. Tyto útoky ale nejsou moc silné, a tak musíte pro vetřelce rovnou několikrát zasáhnout. Nicméně rozdupnutím otevřete světélkující bedýnky obsahující užitečnou výbavu, nebo munici. Vždy jste ale odkázáni na zbraně z nákupních automatů, žádné jiné se po lodi nepovalují.

Kromě obvyklé automatické pušky a plamenometu jsou zajímavé hlavně tři další zbraně. V úvodu narazíte na plazmový nůž, což je střelná zbraň vystřelující v přímce tři paprsky pro řezání hornin. Co je dobré na šutry, je ještě lepší na měkkou tkáň, takže na vetřelce jakbysmet, navíc druhotný mód střelby otočí paprsky o devadesát stupňů. K čemu je to dobré? Nejdříve natočíme paprsky vodorovně a kreaturce pěkně ustřelíme obě hnáty. Potom otočíme na výšku a opět v cuku letu odřízneme postupně oba pařátky. Tím máme hrozbu vyřešenou za okamžik.

Na začátku dobrodružství to ale ještě nejde, protože zbraně nejsou tolik účinné. Každou z nich si totiž ve speciálních automatech můžete vylepšovat skrze několik veličin, jako je kapacita zásobníků, dostřel, nebo síla výstřelu. Není to samozřejmě zadarmo, nýbrž za zvláštní žetony, které tvoří sběratelskou náplň hry. Žetony jsou rozmístěné ve vitrínkách po celé lodi, načež se ve zmíněných automatech vkládají do zvláštních mřížek s pospojovanými obvody, takže se můžete rozhodnout, kterou vlastnost si ze začátku vylepšíte jako první a kterou později. Žetony lze také nakupovat, ale jsou velice drahé.

Postupně projdete úplně každičký kout obří Ishimury, přičemž co jeden úsek, to jedna z dvanácti kapitol. Mezi těmito úseky vás dopravuje palubní vlak a často vstoupíte do typicky strašidelných výtahů a lanovek.

Veškeré části kosmické lodi tak vypadají naprosto reálně, tedy ve filmových intencích, ale hlavně jsou skvěle navržené. Díky tomu, že v naprosté většině budete procházet místnostmi bez výhledu ven, každá otevřenější lokace vás doslova uhrane. Takový kapitánský můstek s obří prosklenou halou, skrze kterou vidíte létat meteorický roj, je pastva pro oči a až dojdete do obřího hangáru s upoutaným gigantickým asteroidem, pak budete pohlceni malomocností ve srovnání s obřími rozměry kamenného tělesa i haly, ve které je udržován. Přitom se vždy jedná výhradně o interiéry, byť s občasnými procházkami po rozbitém plášti Ishimury v beztížném stavu.

Nutno podotknout, že děj velice plynule odsýpá, protože navigace je naprosto bezproblémová. Jednak je to tím, že v každé kapitole se můžete svobodně pohybovat vždy pouze v jednom úseku lodi. A druhak vám v postupu velmi pomáhají navigační prvky. Užitečný je holografický lokátor, který vám kdykoli „posvítí“ na cestu modrou linkou na podlaze, vyznačující další místo postupu. A neukazuje jen cíl aktuálního úkolu, ale vede vás doslova za ručičku od jednoho místa k druhému, přesně podle kroků, které musíte udělat pro další postup. Nicméně i tak je průchod hrou lineární, z dané trasy se díky zamčeným dveřím stejně neodchýlíte, ovšem často se musíte vrátit a v tomto už je mírné bloudění možné.

Např. musíte napřed dojít zapojit elektrický okruh pro napájení výtahů, načež se musíte zpětně vrátit do řídící místnosti, kde okruh aktivujete. Každý si tak může zvolit sám, jestli lokátor využije a nechá se vést, nebo se spolehne na vlastní navigaci a paměť. I to je schůdná cesta, protože všechny místnosti jsou pospojovány padacími dveřmi, vždy označenými světelnými cedulemi, které poukazují, k čemu slouží místnost za dveřmi. Tradičně pak nechybí ani podrobný brífink, kam se ukládají všechny aktuální úkoly a databáze všech textových, obrazových a zvukových záznamů, které nacházíte po lodi, když jejich čtením, sledováním a poslechem stále více pronikáte do událostí, jenž předcházely nestvůrné katastrofě na palubě Ishimury.

Jediné prostředí kosmické lodi je sice znamenitě provedeno, ale díky tomu je kolem poloviny vašeho putování další postup již docela stereotypní. A svoji polívčičku si v tomto přihřívá i méně povedené servírování úkolů. Vždy máte někam dojít a něco někde provést. Úkol od Hammonda, nebo Kendry, která se zabarikádovala na počítačovém ústředí, úspěšně vyplníte, načež se několikrát za sebou vždy dozvíte, že se podělalo něco dalšího a zas tam musíte dojít a věc opravit. Když takto nachodíte kilometry, stále něco opravíte a vždy se dočkáte zas jen dalšího zadání pro x-tou opravu, motivace se postupně trošku vytratí. Asi kolem páté kapitoly už mě nekončící cestování úzkými chodbami docela unavovalo, ale naštěstí v poslední třetině hry už zase příběh nahodí vyšší otáčky a vy tak nějak podvědomě cítíte, že se blížíte k vyvrcholení a možnému spasení z té sodomy všude kolem.

Hra se nudu v prostřední části snaží neúspěšně zahnat zvláštními misemi, kdy např. sednete k laserovému dělu a musíte rozstřílet nebezpečný roj meteoritů, nebo elektronickou střelnicí, ale tyto hříčky nejsou moc zábavné. Navíc práce s dělem kupodivu patřila jako jediná pasáž k nejvíce obtížným částem, protože přilétávajících planetek je velké množství a každý nesestřelený objekt Ishimuru citelně poškodil. Navíc musíte takto vydržet určitý časový limit, což s ohledem na nicotnou citlivost analogové páčky, se kterou se zaměřuje, nebyl žádný med.

Hra si nahrává další úrovně vždy při otevírání dveří, nebo jízdě ve výtahu, tudíž se občas obyčejné otevření padacích dveří protáhlo na několik sekund prodlevy. Ovšem kvitoval jsem skutečnost, že hra vás po smrti přenese nikoli jen na poslední ukládací stanici, ale kousek před obtížný úsek, takže se nemusíte bát, že po skonání budete muset opakovat delší část znovu.

Po dokončení hry se zpřístupní ještě čtvrtá extrémně těžká obtížnost, ovšem zase k tomu obdržíte hodně peněz pro nákupy, ještě silnější skafandr, nášup žetonů pro upgrade zbraní a po uložení vám pro další rundu zůstane i veškerá výbava a vlastněné zbraně.