Daydream: Forgotten Sorrow

Verdikt

Velmi zajímavý, trochu hororový a trochu kouzelný titul sice v plné verzi vyjde až později v letošním roce, ale o kvalitách si můžete již nyní udělat představu sami, protože je k dispozici bezplatné demo z úvodu hry.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Další informace

Výrobce: Frozen Line
Štítky: fantasy, pohádka, plošinovka, horor, adventura, logické

Hororové plošinovky viděné pohledem dětských postav mají něco zvláštního do sebe. Ukázalo to už Limbo nebo famózní Little Nightmares, v jejichž snových světech se odráží dětská naivita, což dává strašidelnému hraní nový rozměr. Kdekdo si při pohledu na ruku šátrající pod postelí vzpomene na svoje vlastní dětské bubáky, co se mu chystali chytit nohu koukající zpod peřiny.

Právě do specifické sféry „dětských“ hororů míří novinka Daydream: Forgotten Sorrow. Na Steamu sice svítí neurčité datum vydání „2023“, ale už teď je zadarmo k vyzkoušení prolog, který ukazuje herní mechanismy a dává nahlédnout do pozoruhodného světa.

Tak jako u zmíněných Little Nightmares a Limba je podstatou Daydream právě zajímavý a bizarní svět. Trio vývojářů, které si říká Frozen Line a které má za sebou práci na málo známém hororu Silver Chains vydaném v roce 2019, přímo přiznává inspiraci nejen Little Nightmares, ale i dalšími hrami a díly, jejichž společným jmenovatelem jsou fantaskní dětské světy. Jmenovitě mluví o Brothers: A Tale of Two Sons, románu Malý princ nebo o nedávném netflixovém filmu Willoughbyovi.

Nálada, která ze světa Daydream přímo sálá, je dost podobná. Kulisy postavené z dětské fantazie jsou na pohled krásné, zajímavé a často se v nich střídají nejen motivy, ale taky temnota s prosluněnou idylkou. V téhle atmosféře se pak odehrává příběh, který se podle tvůrců točí kolem „materiálnosti lidských zážitků a výčitek“. Nechtějte po mně vědět, co přesně tím tvůrci chtěli říct. Celkově je článek o jejich hře na Steamu plný poněkud zvláštních obratů a rozborů lidského chování.

Na rozklíčování příběhu plné hry ale ještě bude času dost. Podstatné je, že do vyprávění, a tedy i do hratelného prologu, vcházíte coby Griffin – klučina v zelené čepici a velkých brýlích, kterému ve snovém světě dělá společnost oživlý plyšový medvídek Birly.

Ústředním motivem přímočaré hratelnosti je vedle „vizuálního safari“ hlavně řešení hádanek. Nečekejte žádné zavaření mozkových závitů, většina je celkem jednoduchá a reálně jsem musel svoji zahálející myslící strojovnu povolat do akce jen párkrát.

Hezké je ale na hádankách zapojení medvídka Birlyho. Toho je možné třeba vzít a hodit na nepřístupné místo, případně mu dát tlačítkem pokyn, aby stisknul páku, shodil žebřík nebo se jinak užitečně projevil. Parťácký méďa prostě vnáší do hádanek nové možnosti a je otázkou, jak moc jeho plyšovou postavu zužitkuje plná hra.

Už jsem naťuknul vizuální safari a fakt, že snový svět má svoje osobité kouzlo. Tomu dopomáhají i kamerové úhly, které hra volí a které zdůrazní příjemnou bizarnost jednotlivých lokací. A velkou roli samozřejmě hraje grafika. Jsou okamžiky, kdy hra vypadá prostě parádně, na druhou stranu uměl bych si představit třeba více propracované modely postav nebo jejich interakci s prostředím. Zejména skákačkovité momenty vypadají místy trochu kostrbatě. Snad se tyhle drobnosti podaří odladit do finální verze.

Prolog sám o sobě není dlouhý, projdete ho asi za tři čtvrtě hodiny. Zrovna když to začne být napínavé, hra vám poděkuje a je vymalováno. Inu, je to jenom demo.

Hratelnost skutečně hodně připomíná Little Nightmares. Asi ne natolik, že bych nazval Daydream „kopírkou“, ale inspirace je tady hodně patrná. Na druhou stranu, proč ne? Little Nightmares, kterému vyšel předloni druhý díl, je podařené dílko a Daydream přichází s vlastním, celkově trochu pozitivněji naladěným světem, parťáckým medvídkem a jinak postavenými hádankami. Ve výsledku to nevypadá vůbec špatně, takže kdo se rád vrací k bubákům z dětství, ten si určitě přijde na své.