Darkest Dungeon: The Crimson Court

Šarlatová kletba a bahenní děs 

Upírské rozšíření pro Darkest Dungeon se samozřejmě nemůže obejít bez přítomnosti nekonečné žízně po stoprocentně neředěném krvavém elixíru. Má podobu šarlatové kletby či spíše nákazy, ke které je velice náchylný každý z vašich zatracených hrdinů. Ale pěkně popořádku.

The Crimson Court běží paralelně s hlavní hrou, takže ji není zapotřebí začínat úplně od začátku. Rudá patálie začíná oznámením vesnického kamelota, že odkudsi ze sousedství k vám přitáhly dotěrné roje krvelačného hmyzu, přičemž se také odemkne přístup do úvodní úrovně bahnitého dvora, kde je třeba nalézt a loučemi vypálit jejich obří hnízda. Avšak při prolézání rozbahněných zahrad a nádvoří vás čeká první setkání s mnohem hrozivějším druhem krvežíznivých nepřátel. Jak je již v Darkest Dungeon zvykem, i tato upíří monstra mají zpravidla mnohem bizarnější a odpudivější vzhled, než je běžné u jejich klasických romantických vyobrazení. Řada těchto zrůd jsou nechutné mutace člověka a přerostlého hmyzu, nejčastěji komárů v různých stádiích ohavné kafkovské proměny.

K nakažení hrdinů přitom stačí jen jediné dychtivé bodnutí a na nové starosti je rázem zaděláno. Upíří nákaza probíhá v různých fázích, a každá z nich působí na svou oběť mixem různých převážně negativních buffů. Rozhodující však je, zda máte, či nemáte dostatek ampulí s krví. Pokud vaši hrdinové žízní, budou logicky pozvolna, ale krutě odumírat a šílet, což se neprojeví jen silně negativními buffy a vyšinutými průpovídkami, ale také sklony k sebepoškozování či odmítání léčení.

Po vypršení časového limitu každé fáze si hra zjistí, zda máte, či nemáte dostatek uskladněné krve. V případě, že však svého upířího hrdinu dostatečně nasytíte, tak nejenže výrazně posilní, ale stejně jako vaši noví nepřátelé z bažin, získá i on dočasnou imunitu vůči nemocem a hnilobným infekcím. Na druhou stranu není úplně nejlepší nápad jej nechat popíjet svěcenou vodu. Ampule s krví náhodně vypadávají z pobitých nepřátel, kurií anebo je lze v omezeném množství pořídit v krámě společně s dalším vybavením před každou novou výpravou.

Strach, hnus a šarlatán

Je až sebemrskačsky příjemné, že nové herní mechaniky spojené s šarlatovou nákazou nejsou jen problematikou výprav jako takových. Dosavadní místo relativního klidu a pokoje, místo, kam si každý týden většina vaší party chodí lízat rány a srovnat pocuchané nervy, o tento klid náhle přichází. Každá stávající budova ve vaší základně, sloužící k odpočinku či rehabilitaci vašich gerojů, je nyní také potencionálním prostředkem pro šíření nákazy. Takže na nějaké společné radovánky nakažených a zdravých hrdinů v nevěstinci rovnou zapomeňte. S rozšířením nákazy se navíc v těchto budovách i proporčně snižuje schopnost odbourávání stresu. Naštěstí lze nákazu úspěšně vyléčit. Nejprve poražením některého z nových děsuplných úrovňových bossů šarlatového dvora, a později za vysoký poplatek přímo v ozdravovně. Nutno však podotknout, že je tímto krokem neochráníte před opětovnou nákazou.

Nový epický dungeon je nesmírně rozlehlý (čítá okolo 50 místností), a pokud se vám tam nepodaří nalézt dřevo k utáboření (na výpravu jej bohužel nedostanete), brzy se jeho prolézáním vaše výprava psychicky vyčerpá, protože každičký krok stojí vaši družinu jednotku stresu. Louče zde totiž slouží pouze k jednorázovým buffům přesnosti při bojích nebo k vypalování zamořených kurií, na stres jako takový však žádný vliv nemají.

Pokud rezignujete a zavelíte ústup z výpravy, hra se automaticky uloží a další návštěva začíná, kde skončila. Má to ovšem jeden háček. Abyste do něj mohli vstoupit, potřebujete pozvánku jednoho z dvorských upířích baronů, které vypadávají po likvidaci tzv. Gatekeepera (vrátného).

Upíří vrátný se objevuje sporadicky poté, co indikátor plošného zamoření šarlatovou kletbou dosáhne určité úrovně. V ten moment se upíří nestvůry začnou vyskytovat hojně i ve všech ostatních úrovních hry. Tohle malé monstrum navíc umí utíkat z boje, a tak je třeba jej zlikvidovat velmi rychle. Na někoho už možná při čtení těchto řádek jdou pomalu mdloby, ale zdaleka to ještě není vše.

Časem totiž do hnilobné spleti chladných kobek zavítá nový potulný boss, jehož cílem je totální eradikace upíří nákazy a všech s ní spjatých, včetně vašich prokletých ubožáků. Fanatik je asketický zabiják, který vašim nakaženým druhům nedá vydechnout a bude vás pronásledovat doslova na každému kroku. Platí zde, že čím více jich máte v partě, tím je i větší pravděpodobnost vašeho smrtelného setkání.

Tento šarlatán si libuje ve starosvětských metodách vymítání hereze upalováním kacířů na hranici v pytlech u kůlu. A nemyslete si, že mu jen tak upláchnete. Jeho další specialitkou je totiž stopování, takže si vás najde hned při dalším souboji a grilování může zvesela pokračovat. Jde suverénně o jednoho z nejtužších nepřátel, avšak pokud se vám podaří jej porazit, vypadne z něj krom nějaké té vzácnější cetky též sérum, jehož pomocí můžete efektivně vyléčit jednoho nakaženého šťastlivce.

Sebemrskačská epopej a rozšíření usedlosti

Jednou z odpovědí na vaše čerstvé potíže je nový hrdina, jenž se zdá být z podobného těsta jako zmíněný fanatický lovec upírů. Jeho agendou však není nic tak noblesního, on se naopak spokojí pouze s tím, že mu bude řádně ouvej a vám tím pádem hej. Ano, flagelant žije vidinou vykoupení ve vlastní bolesti a utrpení a jde rozhodně o vůbec nejzajímavějšího člena týmu. Jeho útoky sice způsobuji bolest a krvácení, ale zároveň také umí od svých spolubojovníku přebírat fyzické i psychické neduhy, čímž je jich nejen zbaví, ale sebe tím značně posílí. Jediné, na co si musíte dát pozor, je udržování jej při životě. Stačí vám přitom bohatě i ten nejzákladnější healer, anžto si flagelant vystačí byť i jen s jediným bodem zdraví díky své gargantuovské resistenci na prahu smrti.

Datadisk myslí i na vaši vísku, kterou nyní můžete rozšířit prostřednictvím okrsků. Jde v podstatě o soubor nových budov, které ač velmi drahé, usnadňují hráči jeho nesnáze v podobě buffů, vyšších příjmů či pravidelné dodávky ampulí s vzácnou šarlatovou tekutinou. Skloubením všech těchto novinek získává toto kromobyčejné taktické RPG naprosto novou hloubku, dynamiku a pestrost, které musí ocenit každý fanoušek původní hry.

Red Hook navíc své nové rozšíření tradičně balancují a opatchovávají, takže počáteční námitky vůči nárůstu už tak morbidní obtížnosti a až neférové záludnosti jsou po několika týdnech optimalizace dnes již v podstatě liché.