Dark Souls II: Scholar of the First Sin
Příjemná kombinace pozměněné (a ztížené) verze Dark Souls II a výtečných DLC. Brutální obtížnost a fantastická atmosféra neustoupily ani o píď, spíš jsou intenzivnější než dřív. Není to sice nákup pro každého, ale kdo Scholar of the First Sin vyzkouší, nebude zklamán.
Dark Souls II je oprávněně velmi populární titul, ale kdyby někdo náhodou nevěděl, o co jde: jedná se o oficiální vědecky testovanou simulaci masochismu. Je doporučovaná fanatickými sektáři namísto devítiocasé kočky, když se chcete potrestat za své hříchy. Poskytuje také efektivní způsob, jak se zbavit starého gamepadu – je garantováno, že s ním minimálně třikrát za hodinu třísknete o zem.
Legrácky stranou, Dark Souls II je opravdu dobrá hra, nabízející fascinující svět, náročný, ale férový bojový systém a hlavně neskutečný prožitek ze hry podkreslovaný nervozitou, panikou a dalšími příjemnými emocemi. Stokrát vás od sebe odežene neustálou frustrací, ale vy se k ní vždycky opatrně, polehoučku vrátíte, abyste to tedy ksakru zkusili ještě jednou. Vždyť je to přece akorát obr mávající vlastní utrženou pazourou, to by bylo, abyste mu sekerou neroztřískali hlavu! A když pak konečně padne k vašim nohám, ta euforie je téměř nepopsatelná. Přestože vás za dalším rohem potupně probodne základní zombík.
DLC, fixy, nový kabátek
Speciální edice Scholar of the First Sin je pojmenovaná podle jednoho z nových bossů/NPC. Snoubí se v ní lehce upravená základní hra s nejnovějším rozsáhlým patchem (který obdrží i současní majitelé základní verze Dark Souls II) a třemi rozšiřujícími DLC s klenotnickou tematikou – Crown of the Sunken King, Crown of the Old Iron King a Crown of the Ivory King.
Stojí za nákup? Pro ty, kdo Dark Souls II nehráli, ale chtěli by si hru konečně vyzkoušet, určitě. Už jenom všechna tři DLC stojí za to jak z hlediska působivého rozšíření příběhu hlavní hry, tak kvůli novým potvorám na zabití (a spousta z nich je opravdu na zabití).
DLC vás zavedou do příjemně rozdílných prostředí, z nichž každé je specifické nejen vizuálně, ale i z hlediska prvků hratelnosti. Vlhké kobky v hlubinách i žhavá industriální věž jsou fajn, ale mě osobně asi nejvíce zaujala krajina sněhu a ledu v Crown of the Ivory King. Boj v husté mlze/vánici se stěží viditelným nepřítelem, zatímco se kolem hroutí k zemi zmrzlé sochy… zábava.
Podle oficiálních prohlášení se navíc verzi na PC a konzole nové generace dostalo grafického a zvukového vylepšení, ale nejedná se o žádnou revoluci. Všimnete si určitého rozdílu, ale myslím, že se nad tím pozastaví opravdu málokdo. To však příliš nevadí – Dark Souls II možná nejsou graficky vzato tou nejúžasnější hrou, ale i tak narazíte na spoustu nádherných scenérií a míst, překypujících atmosférou.
A co my, veteráni?
Nabízí se další otázka: má Scholar of the First Sin co nabídnout i veteránům série, kteří již Dark Souls II dohráli, mnozí více než jednou? Odpověď je… Ano. Tak trochu. Možná. Jak se to vezme.
V základní hře došlo k určitým změnám, které nejsou na první pohled patrné, ale právě zkušení hráči si jich zaručeně všimnou. Ačkoli levely zůstávají stejné, tak nepřátelé (a taky třeba truhly) jsou rozmístěni trochu jinak, nebo jich je někde méně a jinde více než dříve. Hra tak může v jistém smyslu překvapit i harcovníky, co si pamatují pozici každého nepřítele na mapě. Ovšem celkový zážitek ze hry to rozhodně nemění a asi je třeba Dark Souls II opravdu hodně žrát, aby vás zrovna tohle navnadilo k návratu. To se samozřejmě bude lišit hráč od hráče, ale vlastně je velmi sympatické, že se tvůrci rozhodli hru nějak okořenit.
S klávesnicí a myší ne
Některé hráče ale může zklamat něco jiného – hra i nadále víceméně vyžaduje gamepad, pokud ji chcete hrát efektivně. Jistě, takových případů se v éře konzolových portů na PC najde spousta, ale přesto mám dojem, že kdyby se tvůrci aspoň trochu snažili, Dark Souls II by na myši a klávesnici byla normálně hratelná. Update se však tímto problémem vůbec nezabývá.
Takhle se musíte potýkat s bláznivě citlivou kamerou, divně navrženým rozvržením ovládáním, ale i s tím, jak hra tvrdošíjně odmítá pochopit, že nehrajete na gamepadu - veškeré tutoriály a popisky stále zobrazuje s xboxovými tlačítky. Jakmile ovšem zapojíte gamepad, všechno je zase v pořádku a Dark Souls II se hraje stejně dobře, jako vždy.
Hodnocení?
Celkem vzato lze Scholar of the First Sin doporučit spíše nováčkům, ale dá se říct, že svoje publikum si hra najde mezi rozličnými skupinami, včetně veteránů série. A to je dobře – přece jen to dodává na životnosti opravdu dobré a v určitých ohledech unikátní hře. Scholar of the First Sin není žádná přelomová pecka, ale férová nabídka? To zase ano.