Cyanide & Happiness - Freakpocalypse

Verdikt
52

Hra snad jen pro to nejtvrdší jádro fanoušků Cyanide & Happiness. Jako adventura nemá co nabídnout, jako zdroj pobavení funguje jen místy. Nesmyslná investice.

Počítač

WindowsWindows

Steam

Konzole

Nintendo SwitchNintendo Switch

Nintendo eShop

Další informace

Výrobce: Explosm, Skeleton Crew Studios
Vydání: 11. března 2021
Štítky: parodie, komedie, casual, indie hra, humor, adventura

Z krátkých a poměrně neuměle kreslených stripů se postupně vyprofiloval kult, který následně přerostl do formátu vtipných videí, karetních her, a dokonce i do hájemství počítačové zábavy. První pokus s názvem Rapture Rejects, jakési kreslené battle royale uprostřed apokalypsy, kde mezi sebou soutěží 50 hráčů o vstupenku do nebe, je tři roky po startu předběžného přístupu bohužel dokonale mrtvý a zapomenutý.

S battle royale to nevyšlo, zkusíme adventuru

Nyní to chlapíci z Explosm zkouší znovu a jinak. Klasická point-and-click adventura Freakpocalypse působí jako o něco trvanlivější nápad, přeci jen nebude v příštích letech tolik závislá na množství aktivních hráčů a autoři nebudou nuceni neustále vymýšlet nové prvky, aby ji udržovali svěží.

Když jsem před časem zjistil, že se tento projekt chystá, zaradoval jsem se. Mám moc rád South Park: The Stick of Truth a Fractured But Whole, a i když Freakpocalypse není RPG a svět Explosm Comics nemá tak konzistentní historii jako coloradské městečko, za patnáct let dokázali autoři vytvořit řadu potrhlých legend, jako je Purple-shirted Eye Stabber, Ted Bear nebo množství bizarních superhrdinů s nemožnými schopnostmi.

Trampoty se Switchem

Freakpocalypse hráče vsadí do role Coopa McCarthyho, školního otloukánka, který zažívá neustálá příkoří, nikdo jej nemá rád a už vůbec nelze počítat s tím, že by si snad mohl najít doprovod na školní ples. Jak už to ale bývá, outsider nakonec dostane příležitost zachránit svět. Nebo minimálně školu a praštěné městečko Netherton, kde se celá zápletka odehrává.

Nutno říct, že moje první setkání se hrou nebylo zcela optimální. Freakpocalypse vychází na PC a Switch, a protože jsem spíše konzolistou libujícím si ve hraní na velké obrazovce z pohodlí rozměrného kanapíčka, sáhl jsem po recenzní kopii na hybridní konzoli od Nintenda. Už v prvních minutách se ale ukázalo, jak nesmírná to byla chyba.

Hra totiž není na konzolové ovládání nijak optimalizovaná, a tak zkrátka musíte kurzor myši ovládat analogovou páčkou. Tohle jsem ochoten tolerovat třeba v menu Destiny nebo No Man’s Sky, hrát tak ale celou hru je doslova bolest, zejména v handheldovém režimu, kde máte na titěrné obrazovce zaměřovat ještě titěrnější objekty. Jiné problémy switchová verze naštěstí nemá, přesto jsem ale raději požádal o reparát v podobě PC verze.

Konkurence South Parku? Ale kdeže

S myší v ruce už můžete Freakpocalypse hrát tak, jak to Bůh v případě klasických adventur zamýšlel. Je třeba jednoznačně pochválit celkové ztvárnění, které fanouškům skutečně dodá pocit, jako by se ocitli v některém z komiksových kraťasů. V tomto ohledu hra funguje podobně autenticky, jako se to dařilo dvěma zmíněným titulům z městečka South Park.

Bohužel se ale velmi rychle ukáže, že humor Explosmu funguje velice dobře v rámci několika kreslených panelů, případně na ploše několikaminutového videa, na delší trati mu ale překvapivě rychle dochází dech, a to zejména proto, že s ním autoři ve Freakpocalypse vůbec nešetří.

Prakticky každý objekt ve hře je interaktivní, můžete se na něj podívat, pokusit se jej sebrat nebo na něj promluvit. Coop má pro každou z eventualit připravený „vtipný“ komentář, což sice může ukazovat na píli scenáristy, ale zároveň to plně dokazuje poučku o tom, že méně je někdy více.

Coopovy průpovídky zestárnou rychlostí blesku a než se nadějete, budete mít chuť začít jej škrtit pokaždé, když otevře pusu. Nechápejte mě špatně, v Freakpocalypse je celá řada skutečně vtipných momentů, bohužel se ale ztrácejí v nánosech balastu. Autoři se zkrátka snaží útočit na vaši bránici bez ustání, a místo aby nechali povedené vtípky vygradovat a vyniknout, připomínají bodré strýce na rodinných oslavách, kteří si vzpomněli na zlaté časy Novot a Zlaté mříže a perou to do vás pod tlakem jako Josef Alois Náhlovský.

Je to škoda, protože humor je prakticky to jediné, co vám Freakpocalypse může reálně nabídnout. Pokud bychom jej hodnotili standardními adventurními měřítky, ukáže se, že jde o velmi plytkou záležitost. Jako by vývojáři zkrátka jen potřebovali důvod, jak na větší ploše vystřílet své geniální humory. Největší obtížnost tak nakonec tkví v rozpoznávání toho, jaké předměty lze sebrat a jaké vás jen oblaží další sprškou nevyžádané komedie.

I Polda byl lepší

Při hraní vás čeká nekonečná variace na pohádku o kohoutkovi a slepičce. Zpravidla budete řešit několik banálních problémů naráz, protože většina spolužáků po vás něco chce a za odměnu vám poskytnou to, co chce zas někdo další. Abyste se v tom neztratili, můžete skrz poznámkový blok sledovat hlavní i vedlejší úkoly, ale hra se nikdy nestane natolik komplexní, aby to bylo doopravdy potřeba.

Jediným důvodem, proč plnit vedlejší úkoly a prozkoumávat všechny kouty herního světa, jsou kostýmy, jimiž můžete změnit Coopovu vizáž. Díky tomu může mít třeba hokejovou masku Jasona Vorheese, různá trička nebo čepice. Jedná se ovšem o pouhou kosmetickou záležitost, která nemá na hratelnost nebo třeba dialogy vůbec žádný vliv.

Freakpocalypse je jen první částí plánované trilogie, dohromady tak dostanete něco kolem čtyř hodin zábavy (?) a děj bohužel končí přesně ve chvíli, kdy máte dojem, že by se věci konečně mohly dát do pohybu. Uvidíme, jak dlouho bude autorům trvat vydání další části, se zatajeným dechem ovšem nečekám.

Hra je zcela zjevně míněna jako milostný dopis opravdovým fanouškům (ostatně ti ji také zaplatili na Kickstarteru), ale ačkoli se mezi ně sám počítám (mínus příspěvek do crowdfundingové kampaně), nadšený rozhodně nejsem.

Několikrát zmíněný South Park sice také cílil především na příznivce televizního seriálu, kromě toho to ale pořád byla velmi zábavná hra, zejména ve druhém díle, který podstatně vylepšil možnosti soubojového systému. Navíc se pořád může opírat o dlouhé roky budovanou vlastní mytologii, obrovské množství menších příběhů a skutečně vykreslené postavy.

Raději počkejte. Na něco jiného.

Cyanide & Happiness ve své roztříštěnosti zkrátka nemá pevné základy a ukazuje se, že když umíte vytvořit poutavý příběh na čtyři minuty, neznamená to, že zvládnete totéž roztáhnout na šedesátinásobek. Pokud nemáte opravdu HODNĚ rádi tvorbu Explosm Comics, nemá smysl o Freakpocalypse vůbec uvažovat, ale ani tvrdé jádro příznivců vlastně nedostane nic skvělého.

Těch několik povedených vtipů a pomrknutí na pamětníky, kteří mají historii C&H najetou do detailů, bohužel neospravedlní ani cenu stanovenou na zhruba 16 eur. Pokud mermomocí potřebujete vidět, jak se přenáší webový strip do hry, doporučuji počkat na vydání zbytku trilogie. Třeba se autoři z problémů první části poučí.