Crime Boss: Rockay City

Vítej v Rockay City

Na papíře působí Crime Boss jako zajímavý koktejl. V kůži hrdiny ztvárněného Michaelem Madsenem se snažíte usednout na drogový trůn Rockay City. K tomu vám dopomáhej šestiranný revolver, kovbojský klobouk a naprostý disrespect k osobnímu vlastnictví. Prosklené výlohy zlatnictví a uzavřené sejfy bank jsou pro vás jen naleštěnou pozvánkou, abyste si napěchovali sportovní tašky zlatem, alkoholem, elektronikou nebo třeba drogami.

Rockay City vám ale svá bohatství nevydá jen tak. Jednak stanete proti hvězdnému ansámblu gangsterů, kteří se přetahují o nadvládu jednotlivých čtvrtí, jednak nad městem drží ochrannou ruku šerif Norris a jeho policejní složky. Ano, TEN šerif Norris, známý spíše jako texaský ranger.

Diverzifikujeme portfolio

Crime Boss má hned několik vrstev hratelnosti, které jsou na první pohled chytlavé a zajímavě zpracované. Vaše impérium musí mít dostatek pouličních kriminálníků na zabírání jednotlivých čtvrtí, do toho stavíte tým hratelných postav, které lze vysílat na loupežná přepadení a vykrádačky bank a nákupních středisek.

Druhů kontrabandu je celá řada od foťáků přes šperky, alkohol, drahé kovy až po drogy. Hra pak celkem chytře simuluje nabídku a poptávku po různých typech zboží na černém trhu. Musíte tak rozmýšlet, jestli třeba prodat kradenou elektroniku pod cenou a stihnout zaplatit ještě jeden útok na konkurenční čtvrť, nebo si raději počkat na výhodnější kurz, ale nevyužít nabízenou akci.

V neposlední řadě se staráte o vývoj capo di tutti capi, který tomu celému prohnilému cirkusu šéfuje. Tedy Travise Bakera ztvárněného charismatickým chraplákem a pozvednutým obočím Michaela Madsena.

Originální kombinace žánrů

Ač se to na první pohled nezdá, Crime Boss: Rockay City je roguelite. To znamená, že Travisova smrt znamená konec kampaně a start od nuly. Jak ale plníte mise, můžete investovat do nehmotných statků a vylepšovat perky vás i vašich asistentů. Každý další průchod hrou je tak o trochu jednodušší a začínáte vždy s krapet větší výhodou.

Jenže to taky znamená, že obrovská porce obsahu je náhodně generovaná a k uzoufání repetitivní. Ve hře je například jen hrstka map. Na nich se sice vždy vylosují jiné ústřední budovy a krapet odlišné rozložení assetů, ale i tak vzniká překvapivě malá variabilita obsahu. Ono je ve výsledku totiž úplně jedno, že pobočka banky má pokaždé trochu jinde umístěné kamery, když do té samé budovy vyrazíte loupit klidně i desetkrát.

Třeba takový pobřežní přístav mám do sítnice přímo vypálený, tolikrát mě tam hra zavedla. Je sice hezké, že skladiště, tedy⁠ cíl našeho přepadení,⁠ mělo jednou vygenerovaná otevřená vstupní vrata a jindy zase ne, ale rozdíl je to pouze kosmetický, který má na hratelnost pramalý vliv.

Krátkoprstí banditi

Když už jsme u toho loupení, tedy aktivity, kterou se v Crime Boss: Rockay City budete zabývat zdaleka nejvíce, pokud jste čekali promakanější Payday, poohlédněte se jinde. Vykrádačky jsou totiž extrémně plytké a elementární.

V podstatě k loupežnému přepadení existují jen dva přístupy: tichý a hlasitý. Buď se budete bankou či obchoďákem plížit, vyhýbat se poloslepým a polohluchým strážím a hledat počítač, který otevře dveře od sejfu. Nebo do baráku s cennostmi vpadnete se zbraněmi v rukách, zařvete: „Všichni držkou na zem, nebo to do vás začnu solit!“ A pak už jen čekáte, než se průmyslová vrtačka zdlouhavě prodere zámkem sejfu, zatímco odrážíte stále úpornější nápor policejního sboru Rockay City. Nějakou obměnu tohoto vzorce byste v Crime Boss hledali těžko.

Umělá demence

Byť jsem se snažil sebevíc, drtivá většina mého snažení končila u otevřené přestřelky, protože umělá inteligence společníků je na bodě mrazu. Do akce s sebou můžete vzít až tři další parťáky, jenže neexistuje nic jako společná koordinace ani kontextuální příkazy. 

Počítačem řízení asistenti kolikrát ani nejsou schopni ládovat lup do tašek a chvátat s nimi k dodávce. Tedy vykonávat zdaleka tu nejdůležitější činnost, kvůli které je s sebou na mise taháte. Kolikrát se také odmítají krýt, zatímco je na kusy cupuje olovo zákona Rockay City.

Pokud byste rádi parťáky s umělou inteligencí rádi vyměnili za ty lidské, tak v kampani to možné není. Od toho jsou v Crime Boss kratičké příběhy dělané speciálně pro kooperaci, ale ani ty nijak velké penzum zábavy nenabízejí. Jednak jsou krátké a jednak je úplně jedno, kolik peněz uloupíte, takže motivace pro snažení je mizivá. 

Policisté útočící ze záchodků

Zdaleka nejlépe v Crime Boss působí akce. Střelba má správnou zpětnou vazbu a arzenál zbraní je rozmanitý. Těch několik naskriptovaných akčnějších misí například ve Vietnamu a na mrazivé Sibiři považuju za vrchol hry a je škoda, že jich není víc.

Jenže i v akční složce narazíte na některá příšerná designérská rozhodnutí, kterým vévodí jeden z nejhorších spawnů nepřátel, který v poslední době pamatuji. Nepřátelé se na vás totiž valí odevšad. Jakmile je tichý postup prozrazen, připravte se na úplně absurdní množství gangsterů, policistů a jednotek zásahovky. Kdyby mrtvoly nemizely, museli byste se jimi doslova brodit.

Aby nevypadalo blbě, že se protivníci objevují na vámi viditelných místech, vybíhají například z budov (do kterých vy samozřejmě nemůžete). Jenže pak vznikají takové bizarní situace, že jednotka policistů s řevem vyrazí z maličké budky na prodej rychlého občerstvení nebo veřejných umýváren.

Asi nemá smysl zmiňovat, kolikrát vám banda protivníků vpadne do zad, kolikrát na vás zaútočí ze směrů, kam se neměli jinak než podvodem dostat. Spawn je extrémně frustrující i proto, že pokud si nakrásně do mise vezmete postavu Travise a on zemře, je rázem konec celé kampaně. Neprohráváte ale s pocitem, že jste udělali chybu nebo že je hra příliš těžká, ale proto, že zkrátka a jednoduše podvádí.

Plonkovní herecká esa

Obrovským marketingovým tahákem Crime Boss: Rockay City byl hvězdný zástup celebrit, které hře propůjčily vizáž a hlas. Vedle Norrise a Madsena to je ještě Danny Trejo, Vanilla Ice, Danny Glover, Kim Basinger, Damion Poitier nebo třeba Michael Rooker.

Rád bych řekl, že to k něčemu bylo, ale bohužel ani silná jména herců nezachrání špatný scénář. I přes přiznané béčko z replik po litrech kane lacinost. Tím, že jsou mise a kampaň do velké míry náhodně generované, jsou tomu přizpůsobeny i názorové výměny a příběhové scénky. A to tím, že jsou do velké míry plné vágních a nekoherentní žvástů bez jakékoliv přidané hodnoty.

Kdo skončí v kriminále?

Crime Boss: Rockay City má skvělé nápady, ale nedokáže je zábavně realizovat. Snaží se být střílečkou, ale spawn a výdrž nepřátel dělají z frenetické akce frustrující simulátor přebíjení. Snaží se mít ve středobodu loupeže a vykrádačky, ale ty jsou si až příliš podobné a hlavně působí velmi prostě. Snaží se využít slavných jmen, ale hollywoodští herci nemají co kloudného říct.

I přes to všechno bych ale v budoucnu chtěl vidět Crime Boss 2. Nápad zkřížit roguelite s kriminálním tycoonem je podle mě skvělý. Akorát jeho převedení do praxe v Rockay City bolestivě ukazuje, jak obrovský kus práce hra ještě potřebovala.