Counter-Strike: Global Offensive
Nový Counter Strike přebírá žezlo od starších sourozenců jak na poli profesionálním, tak mezi svátečními hráči. Nabídne spoustu hodin, dní a možná i let zábavy a nepustí vás do postele dřív, než obsadíte první místo. Pokud vás lákají týmové přestřelky, směle CS:GO zkuste, ale pozor, na lepší úrovni se ho za jedno dvě odpoledne hrát nenaučíte.
Před dlouhými 13 lety spatřil světlo světa mod pro Half-Life, který takříkajíc změnil pohled na multiplayer střílečky. Do světa Unreal, Quake a dalších borců se probudil nedomrlý, minimálně z pohledu tehdejších multiplayerových velikánů, tvor. Dalo by se říci ošklivé káčátko. A přece, jak už to tak na světě chodí, se právě ono největší měrou zasadilo o upozadění extrémně rychlé deathmatch akce a masové nastolení taktičtějšího týmového deathmatche. Samozřejmě je řeč o Counter-Strike, který se dočkal skutečného nástupce.
Císařovi, co jeho jest?
Counter-Strike: Global Offensive kráčí svou vlastní cestou. Odmítá pokračovat ve stínu svého předchůdce CS: Source, který změnil vlastně jen grafickou část hry a ostatních aspektů se jen letmo dotknul. Samozřejmě, grafika doznala změn i v nejnovější verzi, ale v daleko větším rozsahu, než v Source se tvůrci v GO zaměřili na celkové vylepšení hry jako takové. Většina klasických a známých map se dočkala velkého množství zásadních úprav. Sváteční hráč nejspíše nezaregistruje jemné nuance, ale dlouholetému harcovníkovi stačí jedno proběhnutí mapou a má jasno. Musím přičíst Valve ke cti, že každou mapu upravila s citem a pocit z hraní je daleko autentičtější.
V dust mapách, které jsou zasazeny do prostředí blízkého východu, objevíte krámky s cetkami, proutěné koše či nádoby. Klenby v rozích dveří, od nichž se odrazí granát zpátky k vám, což bylo naprosto neočekáváné, jelikož dlouhá léta jsem o to místo pravidelně granát nechal odrážet ne soupeře. A k tomu spousta objektů ke krytí… I jemné změny předchozího, sterilního prostředí působí velmi příjemně a člověk cítí potřebu se na chvíli zastavit a prohlédnout si okolí – tuto potřebu samozřejmě ignoruje, protože důležitá je jen zbraň v ruce a kulka v nepříteli.
Jablko nepadá daleko od stromu
Mluvíme stále o CSku, jehož hlavní devizou je zábava a nutkání si zahrát ještě jednu mapu před spaním. Začíná svítat. Jako vždy, když vás něco baví a vtáhne dovnitř. Přece nebudete končit, když jste minulou mapu nevyhráli. A nejde jen o vyhrávání. Jde o zábavu. Každá další mapa vás bude bavit a nebudete se nenudil ani si nebudete připadat zacyklení v kruhu stereotypu. Což je velké plus u výhradně multiplayerové hry.
Základy jsou stejné, prakticky totožné, ale co je nového? Největší a možná také nejlepší změna je ve výběru serverů. Dříve jste hledali správný server mezi tisíci jinými a neměli jste záruku, že se jedná přesně o to, co hledáte. Vývojáři se ale zaměřili přesně na místo, kde je tlačila bota. Hledání serverů odzvonilo.
Aktuálně si jen zvolíte mód hry a během několika sekund vás hra sama připojí k serveru - dle vašeho výběru, lokace a volných míst. Za několikanásobně kratší dobu dostanete přesně to, co chcete. Úžasné. Na druhou stranu je pravda, že se tímto krokem rozbije komunita, která fungovala okolo určitých serverů. Hráči se navzájem znali a rádi jste se na určité servery vraceli. Hra se stává více anonymní, ale funguje to.
Bez odměny ani ránu
Úplnou novinkou je systém achievementů neboli odměn za splnění vypsaných kritérií. V prvních hodinách hry budou naskakovat medaile a různé úspěchy několikrát za kolo, ale časem se to díky dlouhodobým úkolům uklidní a nebudou vás tolik otravovat. Sběrači budou jistě nadšení, protože splnění 130 úkolů jim zabere dost dlouhou dobu.
Valve se zaměřila na vývoj klientské části obsahu natolik, že odňala serverům možnost výběru módu a nabídla tuto možnost přímo hráčům. Z toho důvodu si ještě před připojením na server vyberete jedenu ze čtyř herních variant. V arms race (klasický gungame) máte 27 zbraní včetně nože a s každou potřebujete získat alespoň jeden zářez.
V demolition bojujete na mapách s menší rozlohou, kde se teroristi snaží vyhodit do povětří určitý areál a policisté jim v tom musí zabránit. Se zabitým protivníkem získáváte jinou zbraň do dalšího kola. Classic, to je vlajková loď GO. Klasický team deathmatch se systémem na kola. Týmy po pěti lidech – všechno pěkně automatické. Classic mod kopíruje styl, jakým se hraje CS profesionálně. No a casual, to je kratší verze classicu.
Největší měnou a lákadlem jsou však ve hře skiny, tedy jakési "potahy" na zbraně. Za hraní dostáváte bedničky, ty pak můžete za několik euro otevřít a nalezený skin zpeněžit, nebo používat. Vylepšení je čistě kosmetické, takže někdo, kdo nechce investovat do odemykání beden, není nijak znevýhodněn. Když si ale uvědomíte, že můžete mít štěstí a dostat z krabice například skin, který se běžně prodává za několik set euro, ruka nad kreditkou povážlivě zacuká. Mimochodem, peníze z prodeje skinů a obchodu s nimi se pak používají na organizaci progamingových akcí a odměny pro vítěze, takže můžete při nákupu zustat klidní - Gabeovi na nové Lambo nepřispíváte.
Potraviny si přece nekupujeme podle obalu
Obsah hry samotné se také dost změnil. Nejdříve vás překvapí nový systém kupování výstroje a výzbroje. Výměna několika zbraní za nové a přehození pozic vám ze začátku malinko zamotá hlavu, ale po prvním dni už nebudete mít problém. Systém je rychlý a dostupný jak myší, tak s použitím zkratek. Odpadla nutnost kupování si nábojů a bylo přidáno několik granátů – zápalný (u teroristů molotov+zippo v ceně) a návnada. Velmi vtipná zbraň nazvaná Zeus je taser. Zabíjí na jednu ránu a potichu, pokud jste blízko vašemu cíli.
Animace pohybu je velmi, jak to říct a neurazit, divná. Sami sebe díky bohu nevidíte, ale stačí se letmo rozhlédnout a připadáte si jako mezi ozbrojenými slepicemi. Postavičky asi nemají lidskou stavbu těla a projevuje se to nejčastěji, pokud držíte jen nůž. Tenhle aspekt se tedy moc nevyvedl. Esencí CS však bylo, je a bude střílení, takže na zkratkovité animace postav takříkajíc kálí pes. Valve si vzala k srdci výtky hráčů a zaměřila se hlavně na systém prostřelování stacionárních objektů. Hráče, zvyklé na zabíjení nožem skrz betonovou zeď, jistě překvapilo zjištění, že spousta objektů již prostřelit nelze. Ostatní zase jen s velmi silnou zbraní. Dalo by se říci: KONEČNĚ!
Srdce nejednoho hráče zaplesá, když vám rychlá tabulka úmrtí ukáže, zda jste někoho zabili skrz objekt. Nebudeme se tu rozepisovat o tom, jaký je to požitek vystřelit, protože jednoduše není. Střílení je naprosto pragmatické, rychlé, úderné a jednoznačné. Zabij nebo budeš zabit. Zákon džungle. Malinkou změnou prošly jen puškohledy, jež jsou u útočných zbraní zašpiněné. Dokonce i policisti je mají špinavé a to o něčem svědčí.
Nejdůležitější je ale dynamika a fyzika palby. Zbraně mají zpětný ráz, ale ten je přímo podřízen hratelnosti - s realitou se jej ani nepokoušejte srovnávat. Stejně tak ale nebuďte překvapeni, když někomu vysypete z pěti metrů do zad zásobník a trefíte jen vzduch. Recoil se jednoduše chová u každé zbraně jinak a jeho správné zvládnutí zabere zdaleka nejvíc času - ale je to právě to, co odlišuje nováčka od zkušeného harcovníka.
Ještě jednu mapu před spaním?
Vyrovnanost stran byla problém v každém team deathmatchi. Valve na to však jde od lesa a využila asi nejlepší možný systém a doplňuje chybějící hráče umělou inteligencí – boty. Častokrát je bot lepší hráč než ten, který právě odešel. Pokud navíc umřete a některý z botů ve vašem týmu ještě žije, můžete ho hned začít ovládat – zajímavá možnost, která často zvyšuje šanci na výhru. Čistě proti botům můžete hrát i v jakémsi „singleplayer“ systému. Možnost naučit se nazpaměť a projít si všechna zákoutí jakékoli mapy je nedocenitelná, zvláště pokud jste nováčci a plánujete hrát pravidelně.
Counter Strike: Global Offensive je skvělým nástupcem Source respektive 1.6 verze. Servery jsou pěkně rozmístěné a s odezvou není žádný problém. Každý týden přibude nový patch či update. Všechno tedy šlape tak, jak by mělo, což při skvělé zábavě při hraní znamená jediné - takto rozjetou mašinu už asi jen těžko bude někdo zastavovat.