Corruption 2029

Déjà vu

Real-timový pohyb po mapách. Tahové souboje. Důraz na stealth a přepadávání nepřátel… Takto by se dalo pokračovat. Veškeré stěžejní prvky z Mutant Year Zero se zde vyskytují v prakticky nezměněné podobě. Ono se ani není čemu divit. Corruption 2029 vychází sotva rok po zrodu svého „předchůdce“ a za tu dobu by zbrusu nový hit stihl naprogramovat snad jen John Carmack v nejlepších letech.

Samotný základ hratelnosti opět evokuje vzpomínky na kdejaké JRPG. Se svým tříčlenným komandem augmentovaných vojáků bez špetky lidskosti pobíháte po úrovních jako ve střílečce z ptačí perspektivy a zprvu by vás ani nenapadlo, že jde o tahovku.

Klávesami WASD ovládáte pohyb lídra, další dva borci následují a teprve když vybafnete na nic netušící protivníky (popřípadě oni vybafnou na vás), přepíná se hra do tahového režimu a začíná boj. Přechod mezi dvěma módy je elegantně plynulý a bez loadingu.

Hra sice na střední obtížnost odpouští spoustu chyb kvůli slabé umělé inteligenci, ale vrhnout se do bitvy po hlavě je i tak nesmysl. Zkušený hráč proto před každým konfliktem obhlídne terén. Lelkuje jeden hlídač daleko od tlupy? Povolejte specialistu s tlumičem a sundejte protivníka bez zburcování ostatních. Stojí opodál humvee s rádiem? Hackněte reproduktor, čímž jednoho z nepřátel nalákáte do pasti a nic netušící komando zlounů připravíte o souputníka.

Taktizování před souboji je obecně zábava. Tedy, minimálně první dvě tři hodiny. Pak se bohužel vše začne zoufale opakovat…

Jen co podle svého nejlepšího vědomí a svědomí rozmístíte jednotky a spustíte akci, octnete se v tahovém režimu. Bitvy se odehrávají na relativně velkých mapách, přičemž klíčovým prvkem je využívání prostředí.

Za každou překážkou se dá krýt, ale zároveň o ni můžete vmžiku přijít, neboť obyčejným granátem zničíte klidně čtvrtku domečku. Takže si ho hlavně nefrkněte pod nohy. Mluvíme z vlastní zkušenosti. Granáty totiž z nepochopitelného důvodu nelze házet ze střech dolů ani z ulice na střechy, takže se můžete jednoduše ukliknout a pak už nezbývá než loadovat.

Na řadu věcí si zde musíte přijít sami metodou pokus omyl. Odkud protivníci ještě uslyší výstřel a odkud už ne? Jaký je reálný dosah explozí? Tutoriál vesměs absentuje a uživatelské rozhraní není nejsrozumitelnější. Corruption 2029 proto rozhodně nepředstavuje ideální vstupní bránu do žánru tahovek, a pokud jste tu noví, sáhněte radši po XCOMu.

S ním je mimochodem recenzované dílo vývojářů Bearded Ladies často srovnáváno, ačkoli k tomu není dobrý důvod. Jediné výrazné pojítko jsou sci-fi elementy a tahové souboje, jinak je XCOM o poznání jinou a ve všech ohledech lepší strategií.

Přes kopírák

Jako by nestačilo, že Corruption 2029 bez zjevné snahy o vlastní invenci recykluje Mutant Year Zero. Ona do značné míry kopíruje i sebe sama! Je rozdělena na tři akty, které celkově nezaberou více než 15 hodin, nicméně už během prvního aktu vás úkoly opakovaně zavedou na identické mapy s identickým zadáním.

Rozumějte, vy splníte misi, jejímž cílem je vyčistit klíčový most od nepřátel, pak spustíte další misi a v ní je vaším úkolem… znovu vyčistit ten samý klíčový most od nepřátel (plus zachránit rukojmí, pravda). Rezignace autorů na originalitu občas bije do očí. Ostatně, i úplně poslední příběhová mise má stejné zadání jako většina předchozích: zabijte veškeré nepřátele. Hmm, tomu se říká grande finále!

Vesměs jediné, co je tu v porovnání s Mutantem jiné, je zasazení do blízké budoucnosti. V USA vypukla nová občanská válka, proti sobě se postavily dvě nové frakce a to je tak vše. Spíše než o příběhu je namístě mluvit o příběhovém pozadí.

Snaha o vyprávění čehokoli zajímavého zde neexistuje, děj se smrskl na pár generických linek, vaši tři hrdinové jsou jen bezpohlavním shlukem pixelů a mluvené slovo za celou „kampaň“ uslyšíte pouze párkrát z vysílačky. Ne každá hra potřebuje silnou story, ale je dobré na to upozornit v kontextu již mnohokrát zmiňovaného Mutanta, který měl dabované postavy a děj se reálně někam ubíral. Abyste nebyli zbytečně zklamaní.

A když už padla zmínka o postavách – namísto RPG systému s rozličnými dovednostmi postav na to nyní šli autoři jinak (aspoň někde!). Vaši tři vojáci jsou zcela zaměnitelní a profilujete si je ryze podle výbavy. Postupem času rozšíříte standardní arzenál pušek o brokovnici, sniperku nebo kulomet, a do toho ještě získáte implantáty propůjčující vašim gerojům nové skilly jako delší dostřel, extra dávku hitpointů nebo ochranný štít.

Každého vojáka si posléze modifikujete tak, aby jeden byl dobrý v boji nablízko, druhý uměl střílet (nebo skákat) přes půlku mapy a podobně. Kdykoli mezi misemi lze přitom tyto role zcela proházet, což má oproti rigidnímu RPG systému své kouzlo.

Tahovka budgetovka

Corruption 2029 je aktuálně k dispozici exkluzivně na Epic Storu za 20 eur. To je téměř polovina ceny Mutant Year Zero a jde jen o další signál, že to nyní autoři nemysleli příliš ambiciózně a chtěli udělat levnou budgetovku. Je to vidět všude, od již zmiňované repetitivní náplně až po odfláknuté produkční hodnoty. Vývojáři od začátku až do konce recyklují objekty, mapové podklady i sterilní nepřátele.

Celá hra je zasazena do homogenního, tmavého prostředí, které se brzy okouká a kvůli temné barevné paletě není dvakrát přehledné ani pohledné. Zatímco na Mutanta se dívalo příjemně a šlo o pestrý audiovizuální zážitek, Corruption 2029 je graficky šedým průměrem. Což vlastně platí i o hře jako takové.