Cooking Fever

Není to však automaticky negativum. Hráči podobných záležitostí zpravidla nutně nevyžadují dechberoucí originalitu - ono co taky chcete na vaření vymyslet přelomově nového, že ano. Plusové body je potřeba hledat jinde, zejména v audiovizuálním zpracování, dynamice a plynulosti zážitku. Na obou polích je Cooking Fever pevná v kramflecích. Vypadá i zvučí znamenitě a jako u každé kvalitní kulinářské hry hrozí akutní nebezpečí hladu samotného hráče. Jídla zde zkrátka vypadají výborně a z praskání oleje, když na něj dopadne libový kus steaku, se prostě sbíhají sliny. Hraní je příjemné, hladké, bez zádrhelů. Občas je sice problém prstem přesně trefit například poměrně malé zóny k nanášení krémů na dorty a podobně, ale po pár odehraných úrovních si na to zvyknete a polevy budou létat jedna radost.

Nic moc se nedá vytknout ani tradiční omáčce okolo. Veškerá jídla, ingredience i kuchyňské náčiní můžete vylepšovat, přičemž každý upgrade je okamžitě znát i na pohled. Může se to zdát jako malichernost, ale opak je pravdou - pěknější rajčata a luxusnější čokoláda, kterou ihned rozeznáte, je samozřejmě mnohem lepší motivace k hraní a vylepšování, než kdyby se například zvyšovaly pouze výdělky, ale vše vypadalo stejně. Obdobně můžete zkrášlovat i samotný podnik, nakupovat lepší stoly a podobně.

Restaurací je na výběr nespočet, každá s vlastním jídelníčkem. Až potud by se jednalo o titul, který si zaslouží jednoznačné doporučení. Kámen úrazu je ale pořádný a pekelně ostrý. Hra totiž ani omylem není zdarma. Naopak, abyste si mohli Cooking Fever pořádně zahrát, budete muset sypat na dřevo takových peněz, že by si člověk za ně nakonec mohl bez přehánění koupit jednu (nebo i několik) vysokorozpočtových her na jiné platformy.

U prvního podniku se to ještě nezdá, obloha je jasná a hra zábavná. První mráček na blankytu sice představuje fakt, že třetí (maximální) úrovně vylepšení už stojí prémiovou měnu, ale bez problémů lze hrát i bez nich. Jenže jakmile se po dokončení úvodní restaurace přesunete k další, je vymalováno. Hned první upgrade čehokoliv stojí diamanty za reálné peníze a dopady upgradů jsou tak výrazné, že bez nich v podstatě nelze hrát, protože tempo hry počítá s vylepšenou kuchyní. Jinak řečeno, bez vyšperkované trouby například zkrátka a dobře nelze stihnout upéct dost pizz, zákazníci odcházejí, úroveň nesplníte, ani kdybyste se na hlavu stavěli. Zaplať, nebo nazdar.

Cooking Fever mohla být zábavnou kratochvílí pro fanoušky kulinářských her, ale s podobně nastavenými mikrotransakcemi ji lze doporučit pouze lidem, kteří nemají sebemenší problém opakovaně platit za mobilní hraní částky v řádu desítek euro. Pro všechny ostatní zůstává skvělá Cook, Serve, Delicious!, kterou si sice musíte jednorázově zakoupit, ale rovnou vám otevře veškerý obsah a už po vás nikdy nebude chtít ani korunu.