Concord

Vzhůru ke hvězdám

Nejsnazší je přirovnat Concord ke Strážcům galaxie. Hra vám představuje skupinu žoldáků, kterým se tady říká Freegunners. Právě v jejich kůži půjdete do šarvátek s ostatními skupinkami, a jak už tomu v žánru bývá, ačkoliv podle příběhu některé z postav táhnou za jeden provaz, budou stejně stát proti sobě. Jediné omezení spočívá v tom, aby se v rámci týmu neopakovaly.

Nicméně, jako první vás do očí praští grafika a animace postav. Vizuální stránka je neskutečně propracovaná. Na chlupaté mimozemšťance IZ-Z je vidět doslova každý chloupek, znuděné výrazy Haymar i jak nafukuje tváře při povzdychnutí působí téměř realisticky. Concord v oblasti detailů jednotlivých postav překonává i většinu singleplayerových her.

Vlastně se jim vyrovná i v oblasti pozadí celého světa. Jenže se o něm dozvíte hlavně z takzvaného galaktického průvodce, kterým můžete prolétávat mimo zápasy. Stránky a stránky textu se tam věnují jednotlivým detailům. Navíc by do hry každý týden mělo přibýt nové video, které kus příběhu poodhalí. Už první filmečky jsou velmi kvalitní, opět by se za ně nemusela stydět kdejaká AAA příběhová hra. Jenže v multiplayerové střílečce jde spíš o milý detail, který by víc fungoval, kdyby postavy dokázaly chytnout za srdíčko i jinak.

Vzpomeňte si, když Blizzard vydal Overwatch - tenkrát neměl hodiny videí. Jednotlivé postavy fungovaly díky svému vzhledu, schopnostem i hláškám, dokázaly si získat oblibu prostě tím, že jste za ně hráli a poslouchali je. A v tomhle Concord selhal. Pokud už ve hře někdo mluví, pronáší ty nejgeneričtější hlášky. Přestože mám retrofuturismus a podobnou stylizaci rád, ani po mnoha hodinách hraní mi žádný z hrdinů nepřirostl vyloženě k srdci, natož abych si třeba zapamatoval jejich jména.

Tohle všechno se může zdát u týmové střílečky nepodstatné. Jenže podle mě výtky výše dobře ilustrují problémy, kterými Concord trpí. Proč někdo vložil tolik energie do detailů, které vlastně nejsou tolik potřeba, zvlášť když jsou hrdinové a hrdinky jen minimálně sympatičtí a zapamatovatelní? I to je patrně jeden z důvodů, proč hra nesklízí ovace vestoje.

A zase pěkně rychle na zem

Samotné jádro hratelnosti je nicméně velice dobré. Sice má pomalejší tempo, ale jakmile si na něj zvyknete a začnete se orientovat v malých mapách tomu uzpůsobených, samotná akce začne být brzy zábavná. Její největší problém je vlastně stejný jako u hrdinů. Bavíte se, ale máte pocit, že přes všechno to pozlátko prostě hrajete něco, co jste hráli už stokrát.

Nepomáhá ani to, že pomalému tempu jsou přizpůsobené i schopnosti postav. Spíš než abyste s jejich pomocí kontrolovali bojiště, jedná se o podpůrné výhody a většina práce nakonec zůstane na vaší mušce. Možná i proto jsem si dlouho nemohl najít svého favorita. Buď mi nesedělo něco ze schopností, nebo jejich zbraň. Nakonec jsem se zhlédl ve dvojici Emari a Jabali. První je tank s rotačním kulometem a energetickým štítem, druhý má kulomet spolu s léčícím a zraňujícím orbem.

Nic moc originálního vás z hlediska schopností nečeká, byť se najdou i výjimky, ale u většiny postav prostě absolutně nemáte pocit novoty.

Každá postava má dvojici aktivních dovedností, dále jednu pasivní, jednu až dvě zbraně a často i nějaký bonus k pohybu jako dvojitý skok. Chybí vám něco? Ano, Concord nemá ultimátní dovednosti, což je podle mě škoda. Prostě chybí ten pocit uspokojení a moci, kdy správně načasovanou ultimátkou změníte směr celého zápasu. Proč tomu tak je? Hádám, že kvůli systému vaší posádky.

V rámci zápasu totiž nemůžete hrát za všechny hrdiny. Namísto toho si sestavíte dvanáctičlennou soupisku, ze které pak můžete vybírat. Postavy se dělí do šesti tříd a každá vám dává jiný bonus, pokud za ni v zápasu hrajete alespoň jednou. Třeba Emari se řadí do třídy Anchor, ta posiluje přijaté léčení. Jabali je zase Ranger, který snižuje zpětný ráz u zbraní.

Střídání vás tedy teoreticky odměňuje. Jenže s tím se pojí další potíž, kdy mi třeba přišel užitečný bonus z třídy Tactician se zvýšenou rychlostí přebíjení, ale zase mi nesedl žádný z jejích hrdinů. Stojí zmíněný bonus za to, že budu v první části zápasu k ničemu? Hlavně mi ale přišlo, že se v Concordu moc nehraje na klasické dělení rolí. Ano, jsou tu větší hrdinové, kteří víc vydrží, jsou tu postavy s posilujícími schopnostmi, a i takové, které rády útočí ze zálohy. Jenže samotný důraz na kompozici týmu prostě není tak znatelný jako v jiných hrách stejného žánru.

Časem se dostanete i k variantám jednotlivých postav. Ty se ale liší jen oním bonusem. Je to vidět i na pistolníkovi Lennoxovi, který v první variantě přebíjí svou zbraň během uhýbání (vůbec ne jako jeden nejmenovaný pistolník z jiné hry) a v druhé má prostě větší zásobníky. Některé varianty jsou zase zábavnější, ale obecně jde o celkem malé změny. Přesto musím opět vypíchnout, že akce umí být doopravdy zábavná. Jenže v důsledku i tuctová.

Zabij, zaber, polož

Ve hře jsou momentálně tři herní módy a každý z nich má dvě varianty. Brawl je klasický týmový deathmatch, ve kterém budete buď jenom zabíjet, nebo zabíjet a sbírat psí známky, co vypadávají z protivníků i spoluhráčů, kvůli skóre. Overrun vás nechá zabírat body na mapě. Buď jeden, co se přesouvá, nebo tři stacionární, kdy vám body přibývají podle toho, kolik z nich máte pod kontrolou.

V těchto módech se normálně po smrti obživíte a bojuje se dál. Po každém skonu si můžete vyměnit postavu. Zkrátka nehledejte nic, co jste v jiné týmové střílečce nikdy předtím neviděli.

Třetí mód Rivalty skrývá trochu více invence a přišlo mi, že takhle tvůrci zamýšleli, abychom Concord primárně hráli. Zároveň je mi ale ze všech sympatický úplně nejméně. První z jeho variant je taková variace na Counter Strike. Snažíte se sebrat a odnést náklad do bodu, kde ho musíte uhlídat, nebo eliminovat nepřátelský tým.

Ve druhé musíte zabírat body, nebo opět pozabíjet všechny protivníky. Oživování totiž v tomhle režimu nenajdete. Jakmile zemřete, musíte čekat na konec kola. Rivalty je zkrátka mnohem taktičtější, musíte si opatrněji vybírat hrdiny i jejich bonusy, a hlavně už jednotlivé postavy znát. Jinak si hraní moc neužijete. Navíc se vám daný Freerunner po vítězném kole po zbytek zápasu zablokuje. Tedy pokud si ho do soupisky své posádky nedáte víckrát.

Trojice režimů není moc a nejsou ani tak originální, aby si z toho někdo sednul na zadek. Nejzajímavější Rivalty je určený hlavně pro zkušené hráče, a navíc je u něj nejvíc znát fakt, že má matchmaking občas problém poskládat hráče tak, aby byly jejich schopnosti alespoň trochu vyrovnané. Mnohokrát jsem viděl lidi na dvojnásobné úrovni, než byla ta moje, a pochopitelně byli většinou mnohem lepší. Proč tomu tak je? Těžko říct, jestli vyhledávání ještě potřebuje doladit, nebo proto, že Concord prostě tolik lidí nehraje.

Vemte si moje prachy!

Concord totiž přišel na poměry žánru s dosti odvážnou myšlenkou. Nebude free-to-play. Namísto toho zaplatíte a budete mít hru, ve které nebudou mikrotransakce, placené battle passy a další věci, které po vás vyžadují průběžné investice. Tenhle model by fungoval ve dvou případech. První by byl, kdyby trh nebyl přeplněný jinými hrdinskými střílečkami, které jsou zdarma. Druhý pak, kdyby hra přinesla něco, co nedostanete jinde. Protože jak vám asi už došlo, Concord nedělá nic špatně, ale nedělá nic ani lépe než lehce nadprůměrně.

V betě, které jsem se účastnil, bylo hráčů docela dost. Jenže při ostrém spuštění jich znatelně ubylo. Ostatně na Steamu se hře nepodařilo překročit ani tisícovku zároveň hrajících lidí. Zajímalo by mě, kolik dalších ji hraje na PlayStationu, ale závratné počty to nebudou. Ostatně, čekat přes dvě minuty na zápas během prvních dnů po spuštění hry, to není vizitka svědčící o živosti serverů.

Concord prostě kromě grafiky a filmečků nemá nic, čím by si svou cenovku opodstatnil. Navíc obě zmíněné věci nejsou něco, co nějak pomůže herní náplni. Kdyby hra měla alespoň krátkou příběhovou kampaň, která vás seznámí se světem a jeho postavami, neřeknu ani popel. Pokud by byla až po okraj narvaná obsahem a třeba přinesla i příběhové PvE mise, bylo by to skvělé. Jenže Concord nic takového nemá.

Zvyšováním úrovní účtu i hrdinů dostáváte nové kosmetické prvky, jenže to je standard. Navíc mi chybí možnost se podívat, co dostanu v budoucnu, abych aspoň tušil, na jaký skin nebo pózu se mám těšit za deset úrovní. Vlastně bych byl mnohem raději, kdybych si nějaký ten battle pass mohl zaplatit a motivoval mě k plnění úkolů a výzev.

Doufejme, že to dopadne jinak

Chápu, že do hry muselo natéct neskutečné množství peněz. Vlastně chápu i to, že ve svém dlouhém vývojovém cyklu trochu zapomněla, že je rok 2024 a čas, kdy byl Overwatch něco nového a vzrušujícího, je dávno pryč. Jenže Concord se bude muset adaptovat na současný trh za běhu, jinak bude moc pozdě. Upřímně mu ale moc šancí nedávám. Spíš dopadne jako Evolve, LawBreakers nebo Battleborn. Tiše zmizí a už o něm neuslyšíme.

Přesto ale doufám, že se mýlím. Protože se nejedná o špatnou nebo nezábavnou hru. Navíc, když mluvím o tom, že je průměrná, neznamená to špatná – pořád ji porovnávám se špičkou jejího žánru. Strašně rád bych vám doporučil, abyste ji zkusili, vyrazili se svou lodí do bitvy, vyzkoušeli jednotlivé Freegunnery a podívali se na cool filmečky. Jenže kvůli jejímu momentální stavu to nemůžu s klidem udělat. Bude ale zajímavé sledovat, jak se situace vyvine, a zda se tenhle ambiciózní projekt povede zachránit před sebou samým.