Civilization VII

Inspiraci Civilization VII byl Londýn, respektive jeho část Ludgate. Původně římská brána u nyní už zapomenuté říčky sloužila jako vojenská čtvrť s kasárnami a opevněnou strážní věží. Na troskách římského opevnění pak v průběhu času vyrostla londýnská zeď. Metropole se mezitím z římské osady proměnila v anglosaské město, aby pak Ludgate prošla další razantní změnou během průmyslové revoluce.

Říčka zanikla, bývalým korytem vede kanalizace, tok kopírují koleje, brána se proměnila v cihlový průjezd a půdorys čtvrti má s tím římským máloco společného. I přesto se ale pořád dají najít základy původních budov z 2. století před našim letopočtem. A přesně takové vrstvení civilizací a kulturních vlivů, kterými vznikaly takřka veškerá stará a slavná města, chce předvést i sedmý díl Civilizace. Hrát totiž nebudeme za jediný národ.

Trojice epoch

Každá hra bude rozdělena na tři éry – antiku, věk objevů a moderní dobu. Tvůrci počítají s tím, že v jednotlivých obdobích strávíme zhruba 200 tahů. V momentu, kdy dojdeme k významnému historickému milníku, si zvolíme nový národ, který nás v cestě epochami bude provázet dál. Vzpomínáte na Humankind? Jde vlastně o podobný systém, který jde ale víc do hloubky, ctí vaše historické dědictví a vlastně i to skutečné.

Můžeme si to uvést na příkladu Egypta, jednoho ze startovních hratelných národů. Jakmile dosáhnete věku objevů, přerodí se architektura, kultura bonusy na říši Songhaj, v moderní éře zase v Bugandské království. Odráží to fakt, že starověký Egypt má s tím moderním máloco společného. Vtip je ale v tom, že nemusíte být uvězněni v regionální sféře vlivu, která je v případě Egypta dána Afrikou.

Když například během hraní v antice objevíte tři políčka s koňmi a všechna se vám podaří zvelebit a připojit k říši, v ten moment se vám při přechodu do další éry odemkne možnost přetvořit svou říši v Mongolsko. Dostanete bonusy ke kavalerii a úrodnosti planin.

Nemusíte mít ale strach, že najednou budou ve městech místo pyramid stát jurty a Egypťanům se zešikmí oči. Příběh Ludgate nám nebyl vyprávěn zbůhdarma. Veškerá kultura a architektura bude zachovaná, jen se k ní v dalších věcích připojí jiné styly.

Díky míchání kultur mají města vypadat organicky, budou snoubit více vlivů a i v moderní sklobetonové zástavbě budou jasně patrné architektonické prvky starých civilizací, ze kterých vaše mocnost vychází. Vlastně jako ve skutečných městech, kde renesanční katedrály obepíná zástavba z konce 19. století, za městem ční trosky středověkého chrámu a opodál třeba paneláky.

Byť jsem se při hraní do další éry nedostal, musím říct, že se na takovou radikální změnu vlastně hodně těším, protože města takto skutečně vznikala a v civilizaci dosud nějaký urbanistický průřez časem chyběl. Hlavní město, které si projde všemi třema érami, pak bude vypadat docela jinak než moderní metropole, jež vznikla až v moderní éře a starověké stavby v ní tedy logicky chybí.

Hodně fascinaci napomáhá, jak malebně a detailně hra vypadá. Terén je členitější, ale každé další políčko, na které se vaše města rozrostou, se organicky zaplní budovami. Nové čtvrti jsou na první pohled jasně odlišitelné, ale přesto do rázu zástavby skvěle zapadnou.

Vývoj měst totiž projde další významnou změnou. Pryč je stavění jednotlivých distriktů. A pryč jsou také dělníci. Jakmile dostanete nového obyvatele, zvolíte si, na který hex se vaše metropole rozroste. A tím okamžitě z políčka dostanete adekvátní bonusy k produkci jídla, průmyslu, zlata, vědy a kultury.

Pokud je tím políčkem les, postavíte dřevorubecký tábor, pokud zase pobřeží hojné na ryby, vyrostou na hexu domečky s moly a rybářskými loděmi, a takto můžete těžit i rudu. Každé město postupně bobtná a pohlcuje do svých urbanistických chapadel bezprostřední okolí.

I budovy si ale pro sebe zaberou políčko. Sýpky, chrámy, divy, to vše se tyčí mezi hliněnými a cihlovými domky. Právě tyto stavby budou v rázu města zůstávat, i když chatrče nahradí moderní domy a paneláky. Respektive - ne úplně všechny budovy, z některých se památky a kulturní dědictví nestanou a v jiných érách je nahradí jejich moderní verze.

Kdo povede civilizaci proti barbarům?

Národní identita tedy bude procházet vývojem, neplatí to ale pro vaše vládce, který bude od zvolené civilizace úplně oddělen. Klidně můžete hrát za Egypt, který vede Traján. Každý vůdce bude mít své unikátní schopnosti, historicky přesné oblečení a v jednáních s cizími kulturami bude hovořit autentickým jazykem (pokud známe jeho zrekonstruovanou podobu).

Kromě politiků a vojevůdců bude ale paleta osobností mnohem širší. Najdeme mezi nimi filozofy, vynálezce, umělce. Civilization VII si pořád zachovává přepálenou stylizaci a pestrobarevnou paletu, ale celý vizuál zamířil blíž k historické věrohodnosti. Jde to vidět třeba i na egyptských vojácích, kteří nosí ikonickou pokrývku hlavy zvanou nemes.

Když už jsme u těch vojáků, opět platí pravidlo, že na jednom políčku může v základu stát jenom jedna jednotka. V Civilization VII ale můžete najímat velitele, kteří do jedné armády shluknou až šest jednotek a dokáží je třeba převádět přes jinak neprostupné hory. Od toho si tvůrci slibují menší nutnost mikromanagementu velkého počtu jednotek a více strategických možností. Velitelé ale budou poměrně vzácní, takže nemusíte mít strach, že by se na vás přes hory najednou valily hordy Hannibalů.

Vale dáme i barbarům. Pryč jsou doby otravných nájezdnických táborů, které se vám znenadání objevily v sousedství a zvesela vypalovaly farmy, zatímco s armádou plundrujete protivníkova města. Otěže neutrálních mocností plně přebírají městské státy, které budou hrát významnější roli. A pokud se nebudete snažit s nimi být zadobře, budou to právě malá království a kmeny, kdo vám pořádně zatopí.

Jinak ve hře zůstávají košaté stromy technologií (některé můžete vyzkoumat i dvakrát pro bonusy z mistrovství) a občanský zákoník. Občas na vás vyskočí i náhodné události. Například obchodník, který si stěžuje na zcizené nástroje, co bez dozoru ponechal na náměstí. Vy se pak můžete rozhodnout mu náčiní vrátit za zvýšení spokojenosti ve městě, nebo je nechat nálezci a přihrát si do kapsy pár zlaťáků za všimné.

Milénii bude místo tradičního Seana Beana provázet jeho herecká kolegyně ze Hry o trůny, Gwendoline Christie, která ztvárnila Brienne z Tarthu nebo Lucifera v seriálové adaptaci Sandmana. Melodický hlas s britským přízvukem předčítá citace velkých filozofů i úryvky ze starověkých textů a Civilization VII byla zase jedna z těch her na Gamescomu, u které mi bylo strašně líto, že nemůžu hrát déle.

Celý rok jsem s nadějí vyhlížel vyzyvatele Civky. Vyšly Millennia, chystá se Ara, všem jsem přál, aby krále z tahovkového trůnu sesadily. Uplynulo tolik času od Civilizace VI, že jsem chtěl něco nového, neotřelého, k čemu bych mohl zapadnout na stovky hodin a budovat říše, nad kterými nezapadá slunce.

A přesně to mi snad dopřeje Civilization VII, svěží, nová, přitom v jádru důvěrně známá. Hra vychází 11. února na PC, PS4, PS5, Xbox One, Xbox Series X/S a Nintendo Switch.