Cave Story+

Letmý první pohled náhodného diváka na Cave Story+ by mohl vyústit v názor, že tohle přeci já nikdy hrát nebudu. Vypadá to staře a nadupanou 3D kartu v počítači by hraní Cave Story+ mohlo klidně urazit. Nedejte na první dojem z obrázků!

Cave Story+ je jasný důkaz, že dobrá a moderní grafika nemusí hrát prim v rozhodování hráče, jak dlouho u počítače vydrží. Příběh, napětí, hratelnost, atmosféra - to jsou hlavní klady této 2D plošinovky, kde fakticky ovládáte malého hrdinu, s nímž musíte projít nástrahami rozlehlého bludiště, nezemřít v důmyslně rozmístěných pastičkách, prostřílet se skrze neubývající davy nepřátel a občas najít nějaký ten klíč od zamčených dveří a truhliček.

Nic nového to není

Takže to vlastně není nic nového pod sluncem. Mírné zklamání? Copak ale musí každá hra být ve všem nová a revoluční? I tisíckrát omletý motiv může po letech znovu zafungovat a všem ukázat, že jde hry dělat bez velkých rozpočtů a hlavně dobře.

Z toho si můžeme odvodit, že tu nemluvíme o ruském vývojáři, protože poslední slovo zní "dobře", ale o nezávislých Američanech z týmu Nicalis, kteří se rozhodli pro radost sobě i světu vylepšit a na PC i MACku vydat dřívější freewarovou legendu Japonce Pixela. Ten se ostatně na vývoji Cave Story+ také podílel a mohl se tak postarat, aby i v nové verzi zůstala větší část magie, která v roce 2004 smetla celou freeware komunitu. A přitom Cave Story byla, a i v nové verzi pořád je, docela jednoduchá hra.

Příběh je ostatně přímo ztělesněním jednoduchosti. V roli hrdiny se marně snažíte na počítači spojit se svojí kamarádkou Sue. Když se nedaří navázat spojení pomocí klasického a normálního komunikačního kanálu, nezbývá nic jiného, než vyrazit do terénu. Je tedy nutné navštívit vesnici Mimigů, což jsou v podstatě takoví malinkatí bílí mončičáci, kam se Sue podle dostupných informací ukryla.

Ale stojí to za to

Jenže odtamtud hrdinovu kamarádku unesl zlý Turoko a nezbývá tedy nic jiného, než se proskákat několika úrovněmi nepřátel, zamčených dveří a potkat i pár přátel, kteří pomohou nějakou tou radou, případně od vás budou chtít pomoc. Nic složitého na tom není. Pokud jste ovšem dlouho plošinovku nehráli, pak se z jednoduché hříčky stane několik dlouhých hodin plných frustrujících okamžiků, ale i radostných chvilek.

K tomu lze s úšklebkem dodat, že obě nálady se budou střídat ve velmi rychlém tempu. Když konečně zvládnete bez chyby nějakou lokaci, nastane okamžik srovnatelný s Rejem blažených z Orfefa a Euridiky, aby byl krátce poté vystřídán další beznadějí. To když jaksi pozapomenete, že hned vedle je jáma s ostny a spadnete do ní. A jako na potvoru jste nevlezli do komůrky, kde lze beztrestně uložit vaší pozici.

Už víte, že Sue unesl Doktor a jste rozhodnuti dívku zachránit, jenže tahle zlá postavička se zaměřuje i na vaše spojence Mimigy a je tedy jasné, že to bude skutečně lítý boj. Nazývat Cave Story+ RPG hrou by bylo asi hodně přitažené za vlasy - alfou a omegou je mít plné zdraví a vyšší level zbraně. Srdíčka, přinášející úlevu v podobě alespoň malé jistoty delšího života, vypadávají občas ze zabitých nepřátel (společně s krystalky zvyšující level) a naštěstí je jich celkem dost.

Nepřátele lze likvidovat rychle, snadno a účinně. Když se pak objeví nějaký ten boss, člověk sice párkrát zemře, ale jakmile objeví správnou taktiku (většinou to je uhýbat-skákat-střílet) dojde i na něj. Je možné, že za úspěchem Cave Story+ je nostalgie po starých a osvědčených žánrech, kterých se opravdu dnes od velkých studií nedočkáme a jejichž případný úspěch nedokáže změřit a propočítat žádný marketingový manažer.

I bez nostalgie kotel zábavy

Je to v podstatě hozená rukavice nezávislým tvůrcům, kteří tak mohou uspokojit masového, i když stále minoritního, hráče. Jenže i hráč, který absolutně žádnou nostalgií a chutí oprašovat podobné hry netrpí, bude i přesto touto jednoduchou hříčkou pohlcen.

Potvrzuje se tím tedy odvěká pravda, že kvalitní produkt si cestu za určitých okolností může k zákazníkovi prošlapat a případnou vlnu euforie vyvolat dodatečně. Nenáročnost na hardware pak z téhle hry činí tikající bombu pro počítače v kancelářích. Jakmile šéf za sebou zabouchne dveře, lze skákat mezi patry i po bednách, vyhýbat se nastraženým pastičkám a o několik hodin si zkrátit nekonečnou pracovní dobu.