Capsized

Verdikt
80

Máte-li přístup ke Steamu nebo na Xbox Live Arcade, neváhejte, neboť Capsized je převelice kvalitní arkádovka. Kašlete na retro remaky. To Capsized je opravdová historie v moderním zpracování. Tahle hra není ani tak překvapením, jako spíš brilantně zpracovanou herní minulostí.

Počítač

WindowsWindows

9,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

9,99 €Steam

LinuxLinux

9,99 €Steam

Konzole

Xbox 360Xbox 360

Xbox Store

Další informace

Výrobce: Alientrap
Vydání: 29. dubna 2011
Štítky: sci-fi, arkáda, indie hra, plošinovka, akční

Byl to sen. Příliš krutý na to, aby vás nechal neposkvrněnými, ale také příliš nádherný, abyste jej nechtěli snít znovu. Ztroskotali jste na neznámé planetě. V čase nula a v prostoru bez logiky. Tam někde v dáli chroptí z posledních sil vaši bratři kosmonauti a mezi vámi a jimi zela cesta osázená nikdy neviděnou faunou a flórou, jež dostala povolení zabíjet.

Své bratry potřebujete najít a s nimi i zbytky vaší lodi. Vždyť stroj bez posádky a posádka bez stroje nemohou fungovat. A už vůbec ne vzlétnout z aliení planety, kde nemáte co dělat. Jenže vyprávějte to někomu, kdo má více zubů nežli mozkových buněk a evidentně ještě nesnídal. Ale jestli se tenhle sen nikdy trestuhodně nezhmotní, rádi si jej schováte na opáčko pro nějaký další večer. Byl sice krutý, byl bláznivý, ale krásný.

Před dvaceti lety by Capsized s naprostou jistotou plnilo přední stránky herních časopisů. Ani ne tak proto, jak vypadá nebo jak zvučí, ale protože je to velmi kvalitní 2D plošinovka. Je na text dobře vidět? Ano, skutečně dnes dáváme dvourozměrnou arkádu. A je tak famózní, až je skoro škoda, že jde o indie počin, automaticky odsouzený k mainstreamové ignoraci. Herní byznys je holt takový. Kdo si ale dá říct a rád občas vypadne z vlaku AAA stereotypu, tak s Capsized za přepočtové tři stokoruny pozná krystalicky čistou genialitu her, které už se dnes pro zisk nevyrábějí. A ten výlet stojí za to.

Žalmy kosmické, Capsized…

Svět Capsized totiž vypadá jako noční můra opilého vodníka Volšovečka. Je pohádkový a zároveň dospěle tísnivý. Představte si cizokrajnou planetu, kde občas neplatí gravitace, kde ježci rozverně bodají kosmonauty do zadku a kde vám ručně malovaná 2D grafika připadá jako roztomilý kompromis mezi Worms a Machinariem. Ale představte si zároveň svět, kterého se neustále trochu bojíte, neboť v něm autoři báječně vystihli stesk a samotu vzdáleného vesmíru a hlavně: jde v něm neustále dost pitoreskním způsobem o kejhák.

Řekněte, je snad normální, abyste visíce za bungie gumu čelili nájezdu malých zákeřných medúz, které opodál vyzvracela obrovská kňučící krakenka? A je celospolečensky standardní, aby vám rozškrábl helmu dvounohý vesmířan, velmi podobný africkému šamanovi? Stesk a samotu podivuhodného světa Capsized podporuje přibližně patnáctka druhů roztodivných a krajně nebezpečných tvorů, které pravděpodobně stvořil nějaký blázen v editoru Spore a pak je něčím pořádně nas*al. Capsized je děsivá pohádka. Ano, to je asi ta nejlepší diagnóza.

Ale jelikož jsme z vesmírných videoher typu X2 nebo Homeworld zvyklí, že autoři díky moderním technologiím umějí dálku a tísnivost neznámého vesmíru velmi přesvědčivě vyjádřit, Capsized to umí na koleně úplně stejně, ba o malé procento líp. Zmínit je také nutno hudbu. Právě ta posunuje Capsized do téměř bezchybné roviny. Je neuvěřitelné, co dokáže způsobit pár decentních a zasněných hudebních motivů, které se v různých variantách obměňují. Hudba Capsized je nenásilná, nepříliš výrazná, ale přesně taková, jakou byste u vesmírného tématu čekali. Temná, pomalejší, dekadentně romantická.

A tak konstatujme, že ačkoliv Capsized uvnitř své kampaně nezobrazí ani vteřinu in-game animace, ba dokonce nedá ani řádku psaného nebo mluveného textu a že je trendově prakticky nestravitelná pro dnešní herní teenagery, je přesně tou hrou, která dokáže během prvních třiceti vteřin sevřít člověka pod krkem a až do samotného závěru mu nedovolit time out.

Artistou mezi nepřáteli

Dobře ale víme, že audiovizuální kvality ještě samy o sobě výbornou hru stvořit nemohou, a to i přesto, že se nás hlavně Activision snaží každý podzim přesvědčit o opaku. Ze superlativů není nicméně nutné slevovat ani u hratelnosti. Jestli lze nějak smysluplně popsat, proč si Capsized tak snadno člověka získá a nepustí, možná je na čase zmínit její největší rádoby slabinu. Je strašně krátká.

Singleplayerová kampaň, kde se jako vesmírný trosečník vydáte vstříc aliení zemí k záchraně kolegů a k odletu do bezpečí, vám zabere na střední obtížnost asi jen čtyři hodiny. Jenže méně je někdy víc, a kdo hrál Portal, tak ví, o čem je řeč. Capsized je genialitou pošťouchnutá jízda, která má grády právě proto, že se její vlastnosti nestihnou vyčerpat a jako Tomáš Dvořák skončí celá hra v nejlepším. Capsized je bezprostřední, okamžitě osvojitelná, hned vám nacpe své nejlepší nápady, a když už to ve třech čtvrtinách příběhu vypadá, že nastoupí stereotyp, rychle změní pár základních okolností (přichází boj ve stavu beztíže), aby hra mohla bez zadýchání finišovat. To jenom vy budete zadýcháni.

Hratelnost Capsized staví na několika skvělých pilířích. V celé kampani budete používat několik druhů zbraní od pistolky, přes kulomet až po naváděné rakety. Nicméně tou nejzajímavější výbavou vašeho avatara je osobní přísavková liána (odkaz na pitfallovskou tradici) a jetpack – to jsou klíčové nástroje pro pohyb na planetě, kde je ustavičně buď slabá nebo vůbec žádná gravitace.

Přesunu kámen a hopskoč do díry

Do celé válečné vřavy Capsized však promlouvá ještě jeden velmi významný element. Je jím fyzikální engine. Možná z toho vyplývá, že Caspized se mimo jiné vyznačuje nelineárním prostředím. A je to pravda. Hra je vtipná v tom, že k finiši skoro každého levelu vede hned několik cest, které jsou buď správné anebo slepé a záleží pouze na vás, zda z té slepé dokážete udělat například přetažením balvanu nebo odlákáním těžkého protivníka tu správnou. Nelinearita se vlastně projevuje i v tom, že do náruče klíčového soupeře můžete spadnout už po pár vteřinách od startu levelu, avšak tušíte, že to není dobře, protože někde v tom velkém prostoru okolo vás musí určitě ležet spousta tunelů a jeskyní, v nichž se skrývá zbroj, nutná pro tvrdé souboje. Neobejdete se bez ní, protože zabít někoho velkého anebo mu něco ukrást či rozbít je v Capsized nakonec častější cíl, než se jen dostat na nějaký konec něčeho. Pěkné.

Ko ko ko kooperace

Na Capsized se vlastně velmi těžko hledají chyby. Tu hlavní jsme už zmínili – krátkost kampaně. Ta je však na druhou stranu aspoň částečně vyvážena doplňkovým arkádovým režimem, obsahujícím módy jako kampaň beze zbraní, duel s druhým hráčem ve split screenu, time trial nebo deathmatch s boty. Takže záleží na každém, zda se mu celková stopáž hry bude zdát krátká, obstojná nebo nekonečná. A vlastně ani k ovládání se nedá říct nic negativního. Byť je netradičně poplatné klasické 3D akci a pro pohyb na pevnině nebo ve vzduchu používáte klávesy wasd, shift a mezerník a pro střelbu a zaměřování zcela normálně trojtlačítkovou myš. Je to nezvyklé, ale překvapivě lehce osvojitelné. Bez výhrad.

Tak když ne ani ovládání, tak co svěží arkádovce vlastně vytknout? Je vůbec něco? Bohužel ano a tím je zpracování kooperativního multiplayeru, které se opravdu nepovedlo. Tento herní způsob při zapojení dvou klávesnic nebo gamepadů (nebo kombinace) se snad neměl ve hře vůbec objevit. Projít si kampaň s kamarádem zní sice atraktivně, leč kamera takové hře jednoduše nestíhá. Často blázní. Hlavně když se jeden hráč příliš vzdálí od druhého nebo nedejbože umře.