Brány Skeldalu 3: Sedm mágů (PC verze)

Verdikt
70

Kvalitní české RPG s povedenými souboji a hádankami. Jen kdyby mu nepodrážely nohy nedotažené uživatelské rozhraní a překvapivě špatné rozhovory. 

Počítač

WindowsWindows

13,99 €Steam

Mac OS XMac OS X

13,99 €Steam

Další informace

Výrobce: Napoleon Games
Vydání: 15. března 2016
Štítky: dungeon, fantasy, first person, v češtině, česká hra, rpg, od českých výrobců

Jak už naznačuje název, příběh se točí kolem mágů. Vy sami jste nuzným potulným kouzelníkem a vaším úkolem je shromáždit partu šesti dalších čarodějů, s níž následně po vzoru samurajů a kovbojů zastavíte útoky zlých mágů-prospektorů na nevinné, bezbranné vesničany. Tahle cesta vás zavede do bažin, krypt, měst, a dokonce až pod hladinu moře či do útrob draka, a všude na vás bude číhat hromada nepřátel pevně odhodlaných vám co nejdůkladněji pokazit den.

Na PC jsou tabletové začátky hry jednoznačně znát. Ošklivé textury a opakující se předměty či postavy by sice nelahodily ani očím nekritického pařmena z přelomu tisíciletí, ale na tom nakonec až tak nesejde. Horší je, že se příliš nepovedlo uživatelské rozhraní, v němž jako byste na všechno potřebovali o jedno, dvě, tři kliknutí víc, než by mělo být nutné.

Šnečím tempem kupředu

Inventář dělá vše proto, aby byl co nejméně intuitivní, a sbírání a vyhazování předmětů je jedna velká noční můra, stejně jako listování knihou magie, v níž se skrývají popisy všech vašich kouzel i schopností. Tam, a nikde jinde. Je to stěží uvěřitelné, ale hra nenabízí skoro žádné vysvětlivky, co by se objevily, když na něco najedete myší. Zda jde o dědictví mobilních začátků, nebo silně otravné pokynutí starým špatným dobám příliš spartánských rozhraní, tím si nejsme tak docela jistí.

V jednu velkou vleklou zdržovačku se velmi snadno umí proměnit i tahové souboje, v nichž nepřátelům někdy trvá vážně dlouho, než se k vám přes všechny čtverce dokodrcají, a navíc se do bitky občas zapletou i vzdálení sokové, které pak musíte osobně vyhledat a nacpat jim do krku ohnivou kouli. Když se k tomu přidají obludy schopné vás omráčit a zabránit vám v táhnutí, občas budete mít chuť se na smradlavé vesničany vykašlat a jít si radši zahrát titul, který respektuje váš omezený čas.

V množství je síla

Nula z deseti, nejhorší hra všech dob? Ne. Ani nápad. Čím víc mágů si do družiny naberete, čím víc možností a kombinací a variant a důležitých rozhodnutí před vás hra postaví, zkrátka a dobře, čím déle hrajete – tím víc začne vynikat největší síla Sedmi mágů, kterou je soubojový systém.

Jedna věc je, když máte jediného panďuláka a většinu času trávíte zíráním na pohybující se nepřátele místo toho, abyste něco dělali sami. Ale něco docela jiného je ovládat celou skvadru nadpřirozených zabijáků, kdy musíte pečlivě přemýšlet o každém tahu, abyste nevyrobili nějakou botu a neposlali svého lehce obrněného chudáka příliš blízko pařátům ledového obra. Jakmile po rozsáhlé šachovnici plné nebezpečných potvor posouváte pět, šest, sedm figurek, zábava se dostaví zaručeně a okamžitě.

Opravdu vražedná kapela

Samozřejmě pomáhá, že za dobu, kterou vám zabere nastřádání parťáků, se nejspíš stihnete naučit, co znamená který symbol, a nebudete pořád muset lézt do té zpropadené encyklopedie. Rázem tak můžete hordám temnot čelit vskutku stylově. Tady jednoho mága nacpete do brnění, dáte mu meč a štít a uděláte z něj tanka. Sami budete pálit oheň po všem, co se hýbe, a vaše kolegyně zpomalovacím kouzlem zaručí, aby se nic nehýbalo moc rychle. Zbytek veselé magické party pak bude vyhrávat na nástroje v rámci skvěle zpracované hudební magie, jejíž efekty se násobí podle počtu muzikantů a druhu nástrojů. Loutnista brnká, bubeník tepe, flétnista fouká, mana se doplňuje, oheň létá, nepřátelé umírají.

Skeldalu slouží ke cti, že vaši oponenti také mívají v rukávu různé triky, kterým se musíte patřičně přizpůsobit. Souboj s tupými zlobry, vláčejícími za sebou omračující kladiva, se bude diametrálně lišit od chirurgického odstranění slaboučké nekromantky, která ovšem vyvolává nekonečné davy nemrtvých přisluhovačů. Někdy je potřeba trošičku obejít pravidla a místo férového souboje zvolit spíš lety prověřenou metodu „Usmaž šmejda z dálky, než se vůbec stihne spustit souboj“. Takhle zbabělé vítězství sice asi příliš neuspokojí vaši čest, ale koneckonců hrajete za skupinku bezskrupulózních a úplatných mágů, ne za řád blonďatých modrookých paladinů.

Co to mám v kapse?

Takže ano, soubojový systém se velice povedl, i když si z prvních pár hodin hry klidně můžete odnést zcela opačný dojem. Ale nechme teď meče a blesky stranou. Odpověď na otázku, zda si Sedm mágů užijete, totiž výrazně ovlivňuje ještě jeden dílčí dotaz: „Máte rádi hádanky?“ Pakliže je vaše odpověď záporná, možná radši hned přestaňte číst, protože Skeldal snad v ničem není tak věrný staré škole, jako právě v nejrůznějších logických rébusech.

Každá krajinka obsahuje několik míst, na nichž je klidně možné se na dlouhé minuty zaseknout a vůbec netušit, co si máte počít. Sice zde existuje kouzlo nápovědy, ale i to je občas nedostatečné. Se špetkou talentu, prohnanosti a trpělivosti ale nebude nutné se uchylovat k tak drastickým, imerzi tříštícím řešením, jako je například vyhledat si správný postup na internetu.

Shakespeara nečekejte

Postavy nás vůbec neoslovily a nemohly nám být lhostejnější. Co hůř, jejich dialogy byly občas až parodicky amatérské a vytrhávaly nás z pocitu, že se vážně procházíme po ostrově Roven a řešíme problémy živoucích lidí. Milerád kdykoli přehlédneme stále stejné modely civilistů ve městě Caredbar i různá fantasy klišé, ale agresivně špatné rozhovory (nutno uznat, že s čestnými výjimkami) nám jednoduše vadí.

Přitom na příběhu jako takovém a jeho inspiraci klasickými filmy není vůbec nic špatného. Dokonce se v něm dočkáte zvratů i vcelku nečekaných událostí. Jen kdyby spolu postavy nemluvily jako rádoby vtipní mileniálové na ICQ. No, co se dá dělat. Narativní stránka je beztak velmi subjektivní a věříme, že mnohým z vás se příběh zalíbí stejně jako porotě České hry roku, zatímco jiní jej budou vesele ignorovat a užijí si skvělý bojový systém a zapeklité hádanky. V těchto oblastech Skeldal povětšinou exceluje.

Není špatná, ale…

Kdyby hra nabízela rozumnější uživatelské rozhraní, kdyby byl příběh (a hlavně dialogy) o fous lepší, kdyby se na hru aspoň hezky koukalo… Cokoli z toho by výrazně přispělo k vylepšení dojmů. Brány Skeldalu 3 je dobrá hra, v některých ohledech dokonce vynikající. Ale máme pocit, že v současné podobě, se všemi otravnými drobnostmi, je možná lepší Sedm mágů přenechat mobilním zařízením, a zachránit chudáky vesničany někde na cestách.