Blade & Soul

Jakmile se přestanete popadat za hlavu ze všudypřítomných želatinovitě poskakujících poprsí, všimnete si, že se to vlastně vůbec nehraje špatně. Pod rukama se začne formovat divoká bouře útoků, úskoků a zatraceně dynamické akce. Postavy reagují bleskově, elegantně a stylově. Povede se obzvlášť vypečený útok ve spolupráci s ostatními? Spokojený úsměv zaručen.

Boj v Blade & Soul připomíná art jam, v němž před běloskvoucí zdí stanuli Tygr a Drak, Tekken a Final Fantasy XIV, přičemž jim ještě za zády postávalo několik libovolných superpower anime. S barvami se rozhodně nestyděli a jejich rozevláté tahy se protínají v nečekaných místech, aby dohromady splynuly v nečekaně dobře fungující kompozici.

Tanec ve velkém stylu

Tím se dostáváme k zásadnímu kladu, který představuje zdejší bojový systém. Pokud ke hře přijdete bohatí na zkušenosti například z World of Warcraft či jiných tradičních onlinovek, pravděpodobně budete mít lehce zrychlený tep už při zběžném pohledu na seznam skillů.

Je jich totiž opravdu hodně. Pokud jste zvyklí svou bojovou rotaci skládat, v případě World of Warcraft, řekněme ze šesti dovedností či, v případě Final Fantasy XIV, třeba z osmi nebo devíti, zde budete mít co dělat. Třídy postav nejjednodušší na zahrání sice točí pohodlných šest, sedm skillů, ale v případě hry za nejsložitější classy jich budete potřebovat klidně přes dvacet.

Zběsilé akčnosti pomáhá i styl ovládání. Pohybem myši rovnou otáčíte postavu, nikoliv kameru. Před vámi visí záměrný kříž a nepřátele cílíte jednoduše tím, že se na ně podíváte. Žádné zběsilé drcení klávesy pro přepínání, žádné patálie s otáčením kamery, zatímco běžíte pryč z bossova plošného útoku a snažíte se při tom metat kouzla.

Další zvláštností je nepřítomnost tradičních druhů povolání. Ne, v Blade & Soul nenajdete tanky a healery. Tankovat zvládne s potřebnou dávkou dovednosti v rukách každý, ačkoliv některé třídy se na to pochopitelně hodí lépe. Healeři potřeba nejsou, protože klíčovým prvkem PvE soubojů je nenechat se zasáhnout. Aby se to povedlo, mají všichni hráči k dispozici repertoár úskoků, úniků a úhybů daleko větší, než bývá v podobných hrách obvyklé. Celé to tak končí v rozdováděné mazanici dovedností, létání po bojišti, drsňáckých pokřiků a velice líbivé smršti grafických efektů.

Ach, ta farma

Vlastně by ani nikoho nemělo překvapit, když se dozví, že asijské MMORPG je postavené na obrovské porci grindu. Pokud se chcete v Blade & Soul někam dostat, farmit zkrátka budete muset. Hra představuje systém, kdy si po celou dobu vylepšujete jednu zbraň, kterou dostanete už na začátku. Váš nástroj zkázy samozřejmě získává lepší a lepší statistiky, nové pasivní schopnosti a podobně, ale ceny za vylepšení se, zejména poté, co dosáhnete endgame, brutálním způsobem zvyšují.

Podobným způsobem pak funguje i upgrade všech ostatních částí výbavy. Těch na první pohled není mnoho a oblékání se zdá být, vedle všemožných slotů pro vybavení z World of Warcraft, poněkud chudé. Není ale potřeba se bát, kusů gearu budete nakonec shánět celých patnáct (zbraň, pět šperků, duše a osm kusů soul shieldu), což už bohatě stačí.

V případě, že už jste přejedení tradičních MMORPG a poohlížíte se spíše po něčem konceptuálně svěžím, Blade & Soul si můžete klidně nechat ujít. Hra ale na druhou stranu dokáže přivodit návykový syndrom, o kterém jsem si myslel, že už je dávno a navždy jen věcí nostalgických vzpomínek. Pocit úspěchu, odměny, zadostiučinění, když si onu novou dýku do slova a do písmene vydřete, je jednoduše nesrovnatelný. Chce to moře času, ano, ale nakonec to za to stojí, a hlavně - hra je bohatá na obsah, grindovat tak rozhodně nemusíte jen na jednom místě či jedním stylem. Materiál potřebný k vylepšení výbavy je sice jen jeden, ale získat ho lze spoustou způsobů.

Zhyň, bídný červe

Až doposud byla řeč hlavně o PvE, ale stránku hry, ve které si budete dávat na budku s ostatními hráči, nelze opomenout, protože je poměrně zásadní. Jestliže je vám PvP silně proti srsti, vězte, že lze získat nejlepší vybavení i bez jediného duelu či hromadné bitky, ale bude to přeci jen o něco obtížnější.

Komunita je v Blade & Soul rozdělená do dvou frakcí, které se každodenně střetávají v několika PvP zónách. Samozřejmě to nedělají jen tak pro legraci, vítězství je bohatě odměněno a výrazně pomůže ve sháňce po potřebných materiálech a penězích. Jedná se ale spíš o takové PvPvE, protože primárním cílem je odolávat útokům nepřátelských elitních monster. Nepřátelských pouze pro vaši frakci, nutno doplnit. Po jejich boku samozřejmě mohou útočit i hráči z druhé strany barikády a nezřídka se tak rutinní farma vmžiku změní ve frenetickou bitvu.

Technické klopýtání

Technický stav hry není nic, co by se dalo zarámovat. Otřesný (a tím myslím vážně pekelně špatný) anglický dabing bych ještě přešel s úsměvem, protože k západním verzím asijských onlinovek už tak nějak patří, ale při pohledu na optimalizaci hry onen úsměv zamrzá na rtech.

Jakmile se na scéně objeví víc než deset patnáct lidí, propadá se framerate do horoucích hlubin, a je úplně jedno, co máte za počítač. Je to tak trochu o štěstí, například jeden hráč hrající na GTX660 hlásil konzistentně vyšší snímkové frekvence, než jakých dosahoval jiný s 980Ti. A to už je docela na pováženou.

Blade & Soul sice nabízí možnost skrýt ostatní hráče a efekty jejich skillů, jenže to je oprava utrženého nárazníku lepicí páskou. Ještě kurióznější je, že korejský klient má, podle všeho, optimalizaci vyřešenou a funguje daleko plynuleji. Proč je západním hráčům servírován zmetek, který vás přinutí přepnout na "single player" mód se skrytými lidmi pokaždé, když dojde k větší skrumáži, je těžké pochopit.

Hra v Koreji běží už nějaký pátek, je tedy rovněž zarážející, že často narazíte na docela otravné bugy. Jedná se například o zaseknutý combat, kdy je celá parta "v boji", ačkoliv nepřátelé již dávno padli. Většinou to znamená pouze to, že běh k další bitce je o něco pomalejší, protože nejde sprintovat, ale představte si situaci, kdy máte v cestě zeď, kterou je potřeba vyběhnout. To v combatu samozřejmě nelze - a problém je nasnadě. Jinak řečeno, porovnání s vyleštěným World of Warcraft by pro technickou stránku Blade & Soul dopadlo neslavně.

Ještě jeden run a půjdu spát

Možná jsme vás teď trochu odradili, ale to nebylo cílem. Šlo spíš jen o menší varování, že hra nemá úplně čistý štít. Blade & Soul nicméně zůstává nečekaně návykovou onlinovkou se skvělým, osvěžujícím pocitem z boje a, jakmile překousnete groteskně vyprsené slečny a záplavy poloodhalených rozkroků, také krásným výtvarným stylem zejména prostředí.

Kouzlo mrkve na klacku navíc postihli v NCSoftu parádně a hře se podařilo zaseknout háček. Po večerech, kdy se daří, povede se najít dobrou partu, a ještě přijdou dobré dropy v dungeonech, není vůbec žádný problém náhle zjistit, že už je sedm ráno. Boj je dynamický, systém skillů a komb parádně propracovaný. Zabíjení monster i hráčů je prostě zábava, a to je pochopitelně obrovské plus. Příjemné je rovněž vyvážení postav - každá se hodí trochu více na něco jiného, a to jak v PvP, tak v PvE, ale na prvním místě je vždy zručnost člověka za klávesnicí.

Hra má chyby zejména technického rázu, které zkrátka nelze přehlížet, ale i přesto ji stojí za to zkusit. Jedním z důvodů je také to, že se tvůrci snaží ve zrychleném tempu dohnat úroveň, na které se momentálně nachází původní korejská verze. Hráčům se tak dostává obsahových patchů v nebývalé kadenci. Klidně i jednou do měsíce přibývá classa, nové dungeony, nové lokace, ale i třeba celá expanze. To ale samozřejmě nevydrží věčně.