Bioshock

Hluboký nádech, potápíme se

Pád letadla někde uprostřed Atlantiku vás přivede, jakožto jediného přeživšího účastníka nehody, k opuštěnému majáku. Prázdnota zdejšího místa je ovšem jen zdánlivá a než se jakž takž rozkoukáte, vstoupíte do tajuplného podmořského města Rapture, šíleného díla egocentrického megalomaniaka Andrew Ryana. Fantastický svět, který poskytl útočiště elitě lidstva, se stal centrem zvrhlých pokusů jeho zakladatele a obyvatelé se tak proměnili v nemyslící vraždící bestie. Naštěstí tu pár rozumných bytostí stále ještě přežívá a jsou vaší jedinou nadějí na záchranu.

Přežít za každou cenu

Abyste se v podmořském městě Rapture neztratili, dostanete k dispozici průvodce, který vás bude směrovat k jednotlivým úkolům. Na začátku vaší cesty jím bude tajemný Atlas, který je odříznut od své rodiny a požádá vás o pomoc. To se nedá dost dobře odmítnout a proto se vydáte po stopách, které vám bude poskytovat. S navigací k cíli vám navíc pomáhá šikovná šipka, která je součástí HUD displeje, čili se nemůže stát, že byste někde zabloudili.

Pátrání si můžete zpestřit sbíráním hlasových záznamníků, které tady zanechali nejrůznější nešťastníci pohybující se teď po městě v poněkud neortodoxní vizáži agresivních bestií. Některé ze zpráv vám pomohou lépe pochopit, co se tady stalo, jiné jsou naprosto bezvýznamné a obsahují čistě osobní vzkazy pro neznámé obyvatele tohoto podivného města. Jeho dekadentní zvrácenost mnohdy šokuje, jindy přemýšlíte, proč má tolik nepřátel podivné karnevalové masky? Jakmile najdete na své otázky odpovědi, často se neubráníte úsměvu a uznale pokýváte hlavou, kolik práce si s tím autoři dali – vymyslet, sepsat, vytvořit, otestovat a pohlídat všechny tyhle závislosti, to je vskutku enormní a obdivuhodný výkon.

Základní mechanismy

Podmořské město je rozděleno do několika velkých bloků, v nichž se můžete pohybovat zcela svobodně a bez loadingu. Ten se aktivuje až při přechodu do jiné městské části a netrvá příliš dlouho, ukládat pozici jde kdykoliv a v případě smrti se objevíte u nejbližšího checkpointu. Ten je ztvárněn speciální komorou jménem Vita Chambers, která se aktivuje automaticky v okamžiku, kdy vstoupíte do dané místnosti.

Zbraňový arzenál je poměrně omezený na pouhých osm kousků, mezi něž patří třeba klasický hasák, revolver, samopal, brokovnice, granátomet, kuš nebo speciální chemická zbraň. Většina palných zbraní však nabízí tři typy munice, jejichž různorodou účinnost dobře využijete proti konkrétním nepřátelům. Mimo klasických nábojů totiž najdete speciální střelivo proti živým nebo pancéřovaným cílům, chemická zbraň může chrlit plameny, tekutý dusík nebo elektrické želé, s kuší pak můžete nastražit speciální pasti, které se postarají o případná překvapení v zádech.

Ještě zajímavější alternativou pro vaši obranu jsou tzv. plazmidy - de facto genetické modifikace těla. Díky nim získáte doslova nadpřirozené schopnosti, jejichž účinnost značně převyšuje možnosti obvyklé zbrojní výbavy. Ovládnete telekinezi, větrnou smršť, roje divokých vos a zamrzání. Můžete přenést pozornost nepřátel na klamný cíl nebo je podnítit k útoku na sebe sama. Snadno také oklamete elektronické strážní systémy, které zaútočí na vámi označenou postavu. Jak se tedy můžete dočíst, fantazii se meze nekladou… 

Základní energií nutnou pro funkčnost plazmidů je biologická látka Eve, kterou do sebe vesele pumpujete strašidelnými injekčními stříkačkami. Povalují se všude kolem nebo je můžete získat v prodejních automatech. Časem se objeví ještě další způsoby, jak Eve načerpat, ale na to už si přijdete sami. Kromě toho hlídáte své zdraví, pro jehož doplňování existuje bezpočet různých cest. Jsou to nejen profláknuté lékárničky, ale také obvazy, jídlo, nápoje, zdravotnické stanice, srdce Spider Splicerů atd. atd. Komplexnost hry se prostě projevuje v každém ohledu.

V jednoduchosti je síla

V tomhle rčení je velký kus pravdy, ale vývojáři si to určitě nemysleli. Jednotlivé vazby mezi zbraněmi, plazmidy, upgrady a sloty se zdají na první pohled komplikované, ale již záhy je perfektně pochopíte. Za pár hodin vám bude všechno jasné. Zbytečné matení hráčů přichází na jiné frontě. Ve hře je až nesmyslné množství nejrůznějších automatů, z nichž každý slouží jen k určitému účelu a i když se je nakonec naučíte rozeznávat již od pohledu, přichází pak na řadu pobíhání po mapě a hledání toho pravého. Něco nakupujete tam, něco zase onam, zbraně se vylepšují v dalším stroji, volné sloty pak získáváte úplně někde jinde. 

Po herní stránce nejde o žádnou revoluci – standardní akční střílečka skloubená se šikovným vývojem zbraní a schopností hlavní postavy je zvláštní spíše jen spoustou možností než nějakými originálními nápady. Inspirace ve hrách typu Half-Life 2 je dobře patrná, ale to není kritika, pouze konstatování.

BioShock vyniká jako celek a svou atmosférou - jde o dokonale, takřka bez chyb zpracovaný projekt. Prošpikovaný spoustou malých detailů, které odhalíte až po několika hodinách či opakovaném hraní. Vývojářům se podařilo vytvořit uvěřitelný svět, což je základ úspěchu každé podobné hry – není mnoho dalších týmů, které dokázaly něco podobného. Perfekcionismus autorů je dobře patrný na každém kroku, ale nic jiného bychom od nástupce System Shocku ani nečekali.