Big Ambitions

Můj herní život by tím byl ochuzen, protože bych přišel o zajímavý a chytlavý tycoon. Naštěstí jsem Big Ambitions zmerčil na Steamu, všiml si podezřele kladného hodnocení hráčů a odhodlal se titul vyzkoušet. Srdečné díky, komunito!

Na vlastních nohách

Navzdory žánrovému zvyku vás hra hned zkraje neposadí do pohodlného křesla v klimatizované zasedačce. Nepředá manažerskou pozici, neseřadí vám za zadek kordon posluhovačů a rádců v pozoru čekajících na vaše panovnické vrtochy, nerozbalí před vámi zelenou louku a nepošle vás s milionem do začátku něco vybudovat. Místo toho vám dá New York a čerstvě dospělého mládence (nebo slečnu), který chce něco dokázat.

Má sice děravou kapsu, prošoupané boty, nikde nebydlí a v peněžence zhruba takový obnos, jako když se člověk těsně před výplatou vrací z hospody, ale nechybí mu odhodlání a titulní velké ambice. Na vás bude je spolu s ním naplnit.

Právě tahle osobní rovina je základním kamenem nevšedního zážitku. Nejste abstraktní entita, která se jako všudypřítomný mocipán vznáší nad děním a ze své zvůle trousí příkazy, jak se jí to zlíbí. Jste člověk z masa a kostí, který si úspěch ve světě byznysu musí vydřít doslova vlastníma rukama.

Hra mi v tom ohledu docela silně připomněla Medieval Dynasty, která také stála na tom, že vás nechala zažít budování a starost o středověkou vísku pěkně osobně, bezprostředně, na vlastní oči a ruce. Což může na papíře znít poněkud útrpně, ale ve skutečnosti to dopadá tak, že si svých chatrčí pak mimořádně vážíte, když jste je sami stloukali kládu po kládě. O tom už jsem vám ostatně jednou vyprávěl.

Stejně tak to funguje v Big Ambitions. Něco zařídit je sice mravenčí dřina, ale výsledek a úspěch pak člověka naplní úplně jinak, než kdyby jen ukázal imaginárním prstem a na místě vyrostl hotový obchoďák jak ze záhonku strýčka Pompa.

Hlavně žít zdravě

Hra sice při spuštění nabízí řadu nastavení a ten, kdo se chce ve městě prostě jen vyblbnout, si může nechat rovnou nadělit pár miliard, ale zdaleka nejlepší zážitek a následné zadostiučinění skýtá začít v poněkud realističtější rovině. Tedy na mizině.

Pak totiž musíte obracet každý cent, jak kdyby na něm závisel váš holý život. Což ostatně není až tak daleko od pravdy – vaše postava má měřáky energie i hladu. Netřeba se však děsit v představě rušivých survivalových prvků, žádné neustálé hladovění či horečnatá filtrace dešťové vody v závodu s ukazatelem žízně, abyste nepadli mrtví na chodník, se nekoná. Jen když se dlouho nenajíte či nevyspíte, můžete zkolabovat, proberete se v nemocnici a sníží to úroveň štěstí.

Pokud jste nešťastní dlouhodobě, protagonista propadne depresi a nějakou dobu třeba odmítá opustit příbytek, což už je docela problém. Později sice ledacos vyřešíte po telefonu, ale zpočátku se vám podnikatel ve splínu hodí zhruba jako návštěva z berňáku. Obzvlášť ve chvílích, když třeba zrovna potřebujete převzít důležitou zásilku a podobně, ale hrdina trucuje a z postele prostě nevstane. Hra je v tomto ohledu nicméně velmi benevolentní a do podobného stavu byste se museli spíš snažit dostat cíleně, než že by to reálně hrozilo.

Trnitá cesta na vrchol

Aby se mohla mašinerie rozběhnout, je potřeba ji vystavět pěkně kolečko po kolečku. A k tomu, abyste se do toho vůbec mohli pustit, se hodí úplně první krok: Něco si vydělat, protože s holým zadkem se obchodní franšíza buduje věru nesnadno. K tomu poslouží jedna naprosto neslýchaná věc... práce!

Slyšíte správně. Big Ambitions je snad první tycoon, který vás nejdřív postaví za kasu. Několik šichet ve večerce a už si můžete na pár dní dovolit nájem maličkých prostor, co jste si předtím vyhlédli. Nebo si samozřejmě můžete vzít úvěr a na plebejské pachtění se úplně vykašlat, ale... To přeci nemá žádný styl! Určitě nejsem sám, kdo má příběhy o nuzných začátcích, z nichž se někdo vypracoval až ke slávě a velikosti, tak nějak rád. A k tomu trocha té manuální lopoty prostě patří.

Tak či tak, potřesení rukou a, gratulace, máte svůj první podnik. To je ale ovšem jen úplný začátek, protože holá místnost bez podlahy sama o sobě nemá tendenci vytvářet příliš dechberoucí zisk. Musíte ji vybavit, zařídit a sehnat něco, co pak budete nabízet zákazníkům. Ano, opět hezky ručně, takže nezbývá než usednout za volant rozhrkané plečky, co působí dojmem, že Žižku nejen pamatuje, ale posloužila mu i ve vozové hradbě, zamířit do pobočky jistého švédského řetězce s nábytkem a vrátit se třeba s židlemi či policemi na zboží.

Pak to konečně přijde. Dlouhé chystání, přemýšlení a plánování, ještě delší obstarávání a vrchol v momentu, kdy cinkne zvonek nade dveřmi, jakmile vchází první zákazník. Večer spočítáte první tržbu a na tváři se rozlije úsměv. Dejte tomu týden dva a nebude od věci přemýšlet o dalším podniku!

A to je v konceptuální rovině vlastně všechno. Big Ambitions vás nechá ručně stavět obchody a podniky a postarat se, aby vydělávaly, abyste si za odměnu mohli dovolit zbudovat ještě lepší, větší a naleštěnější obchody a podniky. Papírově vlastně žádná věda, ale jelikož většinu věcí musíte zařídit sami, skoro pořád je co dělat. Přičemž zároveň s potěšením sledujete, jak vaše síť pomalu, ale jistě roste, jak konto bobtná a jak se čísla zelenají víc než jaro na irské louce. Dohromady to splétá obrovsky chytlavou herní smyčku.

S výhledem do budoucna

Ručičky na ciferníku se roztočí a mizí jako šmouha, až hodiny div neodletí k nebesům. Najednou parkujete svůj luxusní hypersporťák, jehož ventilek od pneumatiky stojí víc než celá vaše první sámoška, před svým rajsky vybaveným bytem.

V hlavním sídle vašeho impéria se na sebe tlačí řady kancelářských stolů a za nimi hotová eskadrona úslužných nákupčích manažerů, ředitelů logistiky a vedoucích pro lidské zdroje. Smlouvy uzavřené se zámořskými partnery plní vaši síť skladišť, jak je potřeba, a ulicemi New Yorku se hemží vaši řidiči ve flotile dodávek a náklaďáků ve firemních barvách. Měšťanům nabízíte, nač si jen člověk vzpomene, od doutníků přes květiny, šperky, koblihy až po právnické konzultace. Všechno je zařízeno, obstaráno, v bance denně přistávají těžké miliony, které obratem míří na investiční účty, aby se bohatství ještě násobilo, a vy už nemusíte hnout prstem.

Ano, v takové chvíli se můžete pouze opájet úspěchem a vychutnávat si fakt, že jste všechno do poslední kancelářské židle postavili sami, ale jinak máte de facto dohráno, protože už tak nějak není za co utrácet, a tudíž se ztrácí motivace pokračovat. Jenže pak se podíváte na měřič odehraného času a se směsicí hrůzy a obdivu zjistíte, že jste v Big Ambitions nechali třeba padesát, šedesát hodin, jen to hvízdlo. Což je na early access úctyhodné množství zábavného obsahu. A hlavně nesmíme zapomínat na nesporný potenciál, že by se z dobré hry časem mohla stát hra opravdu skvělá.

Jasně, že to momentálně ještě není úplně bez výhrad – nákup budov například nedává smysl, když je milionkrát výhodnější si je prostě pronajímat. Také by se mi líbilo se časem třeba starat o celý produkční řetězec, a ne pouze koncovou distribuci a prodej. Řekněte, nebylo by fajn se stát továrníkem a procházet se výrobní halou s placatou čapkou a v manšestrácích s kšandami, kouřit dýmku a pokřikovat na dělníky, že ještě jednou uslyšíte něco o odborech a můžou si hledat práci jinde? Pravda, to jsem se sice trochu sekl ve století, ale chápete, jak to myslím.

Rovněž by nebylo od věci, kdyby hra sama naznačila, že se taxíky dají používat k rychlému cestování, abych na to nemusel omylem přijít po padesáti hodinách. Ačkoliv, pravda, napadnout mě to mohlo. A ze všeho nejvíc je potřeba přidat nějaké významné odbytiště peněz pro pozdní fáze hry, protože v současné chvíli můžete jít s vydělaným balíkem do kasina, což je zábava jenom chvíli, a jinak nic. K velkému utrácení má nejspíš posloužit právě ono skupování celých budov, jenže to je v současné podobě tak mizerná investice, že se do toho člověku nijak zvlášť nechce.

Hodí se však buddhistická průpovídka o putování důležitějším cíle, protože dostávat se do takové situace je již nyní příjemná zábava. Která se, soudě dle zveřejněných plánů do budoucna, bude ještě rozrůstat a košatět. Základy jsou nebývale pevné a možností k dalšímu stavění nespočet. Těším se, s čím tvůrci Big Ambitions ještě přijdou.